ECLI:CZ:NSS:2006:4.AZS.181.2006
sp. zn. 4 Azs 181/2006 - 43
USNESENÍ
Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Marie Turkové
a soudců JUDr. Dagmar Nygrínové a JUDr. Petra Průchy v právní věci žalobce: S. V.,
zast. opatrovníkem S., proti žalovanému: Ministerstvo vnitra, se sídlem Praha 7, Nad Štolou
3, poštovní přihrádka 21/OAM, o kasační stížnosti žalobce proti rozsudku Krajského soudu
v Ostravě ze dne 20. 9. 2005, č. j. 64 Az 223/2004 – 17,
takto:
I. Řízení se z a s t a v u je .
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení o kasační stížnosti.
Odůvodnění:
Krajský soud v Ostravě rozsudkem ze dne 20. 9. 2005, č. j. 64 Az 223/2004 – 17,
zamítl žalobu žalobce podanou proti rozhodnutí žalovaného ze dne 6. 12. 2004,
č. j. OAM-3437/VL-07-05-2004, a rozhodl dále, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu
nákladů řízení. Přezkoumávaným rozhodnutím žalovaného byla žádost žalobce o udělení
azylu zamítnuta jako zjevně nedůvodná podle ustanovení §16 odst. 1 písm. g) zákona
č. 325/1999 Sb., o azylu a o změně zákona č. 283/1991 Sb., o Policii České republiky,
ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o azylu“). Krajský soud dospěl v odůvodnění
rozsudku k závěru, že žaloba není důvodná, a proto ji podle ustanovení §78 odst. 7 zákona
č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „s. ř. s.“), zamítl.
Proti tomuto usnesení podal žalobce (dále jen „stěžovatel“) kasační stížnost a požádal
o přiznání odkladného účinku podle ustanovení §107 s. ř. s. Uvedl, že rozhodnutí
správního orgánu napadá v celém rozsahu pro jeho nezákonnost, a vyjmenoval ustanovení
zákona č. 71/1967 Sb., o správním řízení (správní řád), ve znění pozdějších předpisů,
která byla v průběhu správního řízení porušena. Stěžovatel konstatoval, že jej několikrát
fyzicky napadl a zabitím mu vyhrožoval člověk poškozený při dopravní nehodě,
kterou stěžovatel způsobil. V případě návratu na Ukrajinu má stěžovatel vážné obavy
o svůj život, proto se domnívá, že splňuje podmínky pro udělení humanitárního azylu.
Stěžovatel požádal o ustanovení bezplatného právního zástupce z řad advokátů a navrhl,
aby Nejvyšší správní soud napadený rozsudek krajského soudu zrušil a věc vrátil
tomuto soudu k dalšímu řízení.
Krajský soud v Ostravě přípisem ze dne 9. 1. 2006, č. j. 64 Az 223/2004 – 28,
stěžovatele vyzval k vyplnění a vrácení formuláře potvrzení o osobních majetkových
a výdělkových poměrech. Tento přípis byl stěžovateli doručován na adresu P. 9 – L., U S.
1471/9, byl však krajskému soudu vrácen jako nedoručený.
Krajský soud v Ostravě následně zjišťoval místo pobytu stěžovatele. Podle sdělení
Policie České republiky, Ředitelství služby cizinecké a pohraniční policie ze dne 26. 1. 2006,
č. j. SCPP-10-7/E2-2006, je poslední adresou pobytu stěžovatele P. 9, U S. 11/1472, u
manželů K..
Po neúspěšném pokusu o doručení na uvedenou adresu, kdy se zásilka vrátila
s údajem, že se stěžovatel odstěhoval, Krajský soud v Ostravě usnesením ze dne 28. 2. 2006,
č. j. 64 Az 223/2004 – 37, ustanovil stěžovateli opatrovníkem S..
Krajský soud v Ostravě následně usnesením č. j. 64 Az 223/2004 – 39, ze dne
19. 6. 2006, zamítl návrh stěžovatele na ustanovení zástupce a současně stěžovatele vyzval,
aby ve lhůtě 1 měsíce ode dne doručení tohoto usnesení založil do spisu plnou moc udělenou
advokátu, který jej bude zastupovat v řízení o kasační stížnosti, a dále odstranil vady kasační
stížnosti. Současně stěžovatele poučil o tom, že nebude-li uvedené soudu doloženo
ve stanovené lhůtě, může být řízení o kasační stížnosti odmítnuto.
Dne 28. 8. 2006 byla věc předložena Nejvyššímu správnímu soudu k rozhodnutí
o kasační stížnosti.
Podle ustanovení §47 písm. c) s. ř. s. soud usnesením řízení zastaví, stanoví-li
tak zvláštní zákon. Podle ustanovení §33 písm. e) zákona o azylu, soud řízení zastaví,
jestliže žadatel o udělení azylu (žalobce, zde stěžovatel) se nezdržuje v místě hlášeného
pobytu a jeho změnu soudu neoznámil.
Nejvyšší správní soud konstatuje, že stěžovatel je k pobytu hlášen na adrese P. 9, U S.
11/1472, avšak z této adresy se odstěhoval. Stěžovatel se tedy nezdržuje v místě hlášeného
pobytu a z obsahu soudního spisu vyplývá, že změnu místa pobytu krajskému soudu, ani
Nejvyššímu správnímu soudu neoznámil.
Nejvyšší správní soud tak dospěl k jednoznačnému závěru, že byly naplněny zákonné
podmínky ustanovení §33 písm. e) zákona o azylu, a proto v souladu s ustanovením §47
písm. c) s. ř. s. za použití ustanovení §120 téhož zákona, řízení o kasační stížnosti zastavil.
Za této procesní situace, kdy bylo řízení o kasační stížnosti zastaveno, se Nejvyšší
správní soud již nezabýval návrhem na přiznání odkladného účinku kasační stížnosti,
ani nečinil úkony k odstranění vad kasační stížnosti.
O náhradě nákladů řízení Nejvyšší správní soud rozhodl za použití ustanovení §60
odst. 3 s. ř. s. ve spojení s ustanovením §120 téhož zákona tak, že žádný z účastníků
nemá právo na náhradu nákladů řízení o kasační stížnosti, neboť řízení bylo zastaveno.
Poučení: Proti tomuto usnesení nejsou opravné prostředky přípustné.
V Brně dne 23. října 2006
JUDr. Marie Turková
předsedkyně senátu