ECLI:CZ:NSS:2006:4.AZS.25.2006
sp. zn. 4 Azs 25/2006 - 38
USNESENÍ
Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Marie Turkové
a soudců JUDr. Dagmar Nygrínové a JUDr. Petra Průchy v právní věci žalobkyně: T. T. N.,
zast. Mgr. Markem Sedlákem, advokátem, se sídlem Brno, Příkop 8, proti žalovanému:
Ministerstvo vnitra, se sídlem Praha 7, Nad Štolou 3, poštovní přihrádka 21/OAM, o kasační
stížnosti žalobkyně proti usnesení Krajského soudu v Ostravě ze dne 29. 8. 2005,
č. j. 59 Az 98/2005 – 9,
takto:
I. Kasační stížnost se odmítá .
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení o kasační stížnosti.
Odůvodnění:
Krajský soud v Ostravě usnesením ze dne 29. 8. 2005, č. j. 59 Az 98/2005 – 9,
odmítl žalobu žalobkyně podanou proti rozhodnutí žalovaného ze dne 1. 7. 2005,
č. j. OAM-1175/VL-07-05-2005, a rozhodl dále, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu
nákladů řízení. Přezkoumávaným rozhodnutím žalovaného byla žádost žalobkyně o udělení
azylu zamítnuta jako zjevně nedůvodná podle ustanovení §16 odst. 1 písm. g) zákona
č. 325/1999 Sb., o azylu a o změně zákona č. 283/1991 Sb., o Policii České republiky,
ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o azylu“). Krajský soud dospěl v odůvodnění
usnesení k závěru, že žaloba byla podána opožděně, a proto ji podle ustanovení §46 odst. 1
písm. b) zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, ve znění pozdějších předpisů
(dále jen „s. ř. s.“), odmítl.
Proti tomuto usnesení podala žalobkyně (dále jen „stěžovatelka“) kasační stížnost,
kterou přislíbila odůvodnit do 14 dnů, a požádala o přiznání odkladného účinku kasační
stížnosti podle ustanovení §107 s. ř. s. V doplnění kasační stížnosti ze dne 2. 12. 2005 uvedla
jako důvod kasační stížnosti ustanovení §103 odst. 1 písm. e) s. ř. s. a namítala, že neovládá
český jazyk a v okamžiku doručení rozhodnutí žalovaného nevěděla, o jakou listinu se jedná.
Doručení rozhodnutí v českém jazyce nepovažuje stěžovatelka, která ovládá
pouze vietnamštinu, za řádné doručení, proto se domnívá, že rozhodnutí správního orgánu
není pravomocné. Stěžovatelka navrhla, aby bylo napadené usnesení zrušeno a věc byla
vrácena krajskému soudu k dalšímu řízení.
Kasační stížnost je podána opožděně.
Z obsahu soudního spisu vyplývá, že napadené usnesení Krajského soudu v Ostravě
bylo zástupci stěžovatelky doručeno dne 12. 9. 2005, což zástupce stěžovatelky potvrdil
vlastnoručním podpisem na doručence, která je založena ve spisu.
Napadené usnesení obsahuje řádné poučení o lhůtě k podání kasační stížnosti.
V poučení napadeného usnesení je v souladu s ustanovením §106 odst. 2 s. ř. s. správně
uvedeno, že proti tomuto rozhodnutí lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů
od jeho doručení, a to k Nejvyššímu správnímu soudu prostřednictvím Krajského soudu
v Ostravě.
Podle ustanovení §40 odst. 1 s. ř. s. lhůta stanovená tímto zákonem, výzvou
nebo rozhodnutím soudu začíná běžet počátkem dne následujícího poté, kdy došlo
ke skutečnosti určující její počátek. To neplatí o lhůtách stanovených podle hodin.
Podle odst. 2 téhož ustanovení, lhůta určená podle týdnů, měsíců nebo roků, končí uplynutím
dne, který se svým označením shoduje se dnem, který určil počátek lhůty. Není-li takový den
v měsíci, končí lhůta uplynutím posledního dne tohoto měsíce.
Podle ustanovení §40 odst. 4 s. ř. s. je lhůta zachována, bylo-li podání v poslední den
lhůty předáno soudu nebo jemu zasláno prostřednictvím držitele poštovní licence,
anebo předáno orgánu, který má povinnost je doručit, nestanoví-li tento zákon jinak.
Jak již bylo výše uvedeno, napadené rozhodnutí bylo zástupci stěžovatelky doručeno
ve pondělí dne 12. 9. 2005. Lhůta dvou týdnů k podání kasační stížnosti počala běžet v úterý
dne 13. 9. 2005 (§40 odst. 1 s. ř. s.) a skončila v pondělí dne 26. 9. 2005 (§40 odst. 2
s. ř. s.).
K zachování lhůty pro podání kasační stížnosti bylo třeba, aby nejpozději dne
26. 9. 2005 byla kasační stížnost předána soudu, nebo soudu zaslána prostřednictvím držitele
poštovní licence, popř. zvláštní poštovní licence, anebo předána orgánu, který má povinnost
podání doručit. Z obsahu spisu však vyplývá, že kasační stížnost byla podána k doručení
Krajskému soudu v Ostravě na poště Brno 1 pod č. x až dne 5. 10. 2005, tedy opožděně.
Z výše uvedeného je tedy zcela zřejmé, že kasační stížnost je opožděná. Nejvyšší
správní soud proto kasační stížnost proti usnesení Krajského soudu v Ostravě ze dne
29. 8. 2005, č. j. 59 Az 98/2005 – 9, odmítl podle ustanovení §46 odst. 1 písm. b) a §120
s. ř. s., neboť byla podána opožděně.
Nejvyšší správní soud přitom nepřihlížel ke zpětvzetí kasační stížnosti podanému dne
19. 7. 2006, neboť podle konstantní judikatury Nejvyššího správního soudu jen včas podanou
kasační stížnost lze vzít zpět (§37 odst. 4 s. ř. s.). Je-li kasační stížnost podána opožděně
a poté vzata zpět, soud k tomuto zpětvzetí nepřihlíží a opožděně podanou kasační stížnost
odmítne podle ustanovení §46 odst. 1 písm. b) s. ř. s. za použití ustanovení §120 s. ř. s.
(srov. usnesení Nejvyššího správního soudu ze dne 13. 8. 2003, č. j. 5 Azs 2/2003 – 50).
O náhradě nákladů řízení před Nejvyšším správním soudem bylo za použití ustanovení
§60 odst. 3 a §120 s. ř. s. rozhodnuto tak, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu
nákladů řízení o kasační stížnosti, neboť kasační stížnost byla odmítnuta.
Poučení: Proti tomuto usnesení n ej so u opravné prostředky přípustné.
V Brně dne 24. července 2006
JUDr. Marie Turková
předsedkyně senátu