ECLI:CZ:NSS:2006:4.AZS.269.2005
sp. zn. 4 Azs 269/2005 - 99
USNESENÍ
Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Dagmar
Nygrínové a soudců JUDr. Marie Turkové a JUDr. Jaroslava Vlašína v právní věci žalobkyně:
nezl. J. S., zast. kolizním opatrovníkem P. Š., pracovnicí zařízení F. o. d. K., se sídlem P. 8,
Ch. 1125/4, dcera matky V. S., a otce S. S., proti žalovanému: Ministerstvo vnitra, se sídlem
Praha 7, Nad Štolou 3, poštovní schránka 21/OAM, v řízení o kasační stížnosti žalobkyně
proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 12. 5. 2004, č. j. 9 Az 155/2003 – 43,
takto:
I. Řízení se z a s t a v u je .
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení o kasační stížnosti.
Odůvodnění:
Rozsudkem Městského soudu v Praze ze dne 12. 5. 2004, č. j. 9 Az 155/2003 – 46,
byla zamítnuta žaloba, kterou podala nezletilá žalobkyně, tehdy zastoupena matkou V. S. jako
zákonnou zástupkyní, proti rozhodnutí Ministerstva vnitra ČR ze dne 31. 3. 2003, č. j. OAM-
1140/VL-09-P05-2002, kterým odbor azylové a migrační politiky označeného ministerstva
rozhodl tak, že se žalobkyni neuděluje azyl podle §12, §13 odst. 1 a 2 a §14 zákona č.
325/1999 Sb., o azylu a o změně zákona č. 283/1991 Sb., o Policii ČR ve znění pozdějších
předpisů (dále jen „zákon o azylu“) a dále, že se na žalobkyni nevztahuje překážka
vycestování ve smyslu §91 zákona o azylu.
Proti tomuto rozsudku podala žalobkyně (dále jen „stěžovatelka“) zastoupena matkou
V. S. včas kasační stížnost, v níž navrhovala zrušení napadeného rozsudku a vrácení věci
Městskému soudu v Praze k dalšímu řízení. Dále žádala o přiznání odkladného účinku kasační
stížnosti ve smyslu §107 zákona č. 150/2002 Sb., soudního řádu správního (dále jen „s. ř.
s.“), o ustanovení bezplatného právního zástupce z řad advokátů a o osvobození od soudních
poplatků. V reakci na tuto žádost zaslal Městský soud v Praze zákonné zástupkyni
stěžovatelky výzvu k vyjádření o majetkových poměrech, která však byla soudu vrácena
s tím, že adresátka – matka nezletilé J. – dne x zemřela. Městský soud v Praze poté vyvinul
snahu jednat s otcem nezletilé stěžovatelky S. S., jehož azylová věc byla vedena u tamního
soudu pod sp. zn. 9 Ca 153/2003. Protože zásilky mu adresované se nedařilo doručit,
neboť jeho pobyt nebyl znám, byla věc předložena Nejvyššímu správnímu soudu
s tím, že otec nezletilé je neznámého pobytu. Současně byla předložena též věc vedená
u tamního soudu pod sp. zn. 9 Ca 154/2003 (azylová věc matky stěžovatelky V. S. a sestry
stěžovatelky – nezl. M. S., nar.xxx).
Nejvyšší správní soud přípisem ze dne 31. 1. 2006 vrátil spis bez vyřízení kasační
stížnosti k postupu podle §108 s. ř. s. Stejně tak vrátil i další dvě věci vedené u zdejšího
soudu pod sp. zn. 4 Azs 267/2005 (týkající se S. S.) a 4 Azs 268/2005 (týkající se nezl. M. S.)
s pokynem, že pokud je S. S. (zákonný zástupce obou nezletilých) neznámého pobytu, bude
třeba mu ustanovit opatrovníka proto řízení ve smyslu §29 odst. 3 občanského soudního řádu
ve spojení s §64 s. ř. s. Pro úplnost bylo připomenuto, že Nejvyššímu správnímu soudu byla
doručena zpráva F. o. d. K. se sídlem v P. 8, Ch. 1125/4, v němž jsou obě nezletilé umístěny
a z jejíhož obsahu vyplynulo, že existují poznatky o sexuálním obtěžování nezl. M. S., nar.
xxx otcem a nelze tudíž vyloučit, že byl již podán podnět k zahájení trestního stíhání otce
nezletilých, v němž by mohla být adresa jeho pobytu podchycena.
K návrhu Ministerstva vnitra, odboru azylové a migrační politiky na ustanovení
opatrovníka nezletilé stěžovatelce k ochraně jejích práv a právem chráněných zájmů
spojených s jejím pobytem na území České republiky, vydal Obvodní soud pro Prahu 8 dne
2. 5. 2006 usnesení č. j. Nc 106/2006 – 94, jímž ustanovil nezl. J. S., nar. x opatrovnici P. Š.,
sociální pracovnici zařízení F. o. d. K. se sídlem v P. 8, Ch. 1125/4 s tím, že tato je oprávněna
a povinna chránit zájmy nezletilé po dobu pobytu na území ČR a vykonávat dohled nad jejím
psychickým a fyzickým vývojem. Uvedený soud tak učinil na základě zjištění, že matka
nezletilé zemřela a další zastupování obou sester převzal otec, o němž starší dcera M. uvedla,
že ji psychicky i fyzicky týral a opakovaně sexuálně zneužíval. Proto Obvodním soudem
pro Prahu 10 bylo vydáno usnesení sp. zn. SPO 25/631/2005, kterým obě děti byly svěřeny
do péče zařízení pro děti vyžadující okamžitou pomoc, tedy zařízení K. – F. o. d.. Nezletilé
sestře stěžovatelky M. S. byl již azyl na území ČR udělen. Obvodní soud pro Prahu 8 dospěl
k závěru, že jsou dány podmínky ustanovení §89 odst. 1 zákona o azylu a dále též §83 odst.
1 zákona o rodině, podle něhož ustanoví soud opatrovníka dítěti, dochází-li ke střetu zájmů
zákonných zástupců a dítěte, nebo mezi dětmi týž rodičů navzájem, ohrožení majetkových
zájmů dítěte, omezení rodičovské zodpovědnosti, řízení o osvobození a tam, kde je to v zájmu
dítěte též z jiných důvodů. Dovodil, že v současné době není nikdo, kdo by zájmy nezletilé po
dobu jejího pobytu na území republiky odpovědně chránil a zastupoval ji, a proto bylo
nezbytné návrhu Ministerstva vnitra vyhovět.
Městským soudem v Praze bylo Nejvyššímu správnímu soudu postoupeno dne
25. 7. 2006 podání opatrovnice nezletilé stěžovatelky paní P. Š., označené jako žádost o
zpětvzetí kasační stížnosti ze dne 21. 6. 2006. V něm opatrovnice výslovně uvádí, že tímto
bere zpět kasační stížnost nezletilé stěžovatelky ze dne 13. 7. 2005 a žádá o ukončení řízení
ve věci žádosti o udělení azylu. Podání je opatrovnicí podepsáno.
Poněvadž projev vůle opatrovnice stěžovatelky, jímž došlo ke zpětvzetí kasační
stížnosti, nevzbuzuje z hlediska svého obsahu pochybnosti o tom, že jím soudem ustanovená
kolizní opatrovnice (rozhodnutí o určení opatrovnictví nabylo právní moci dne 1. 6. 2006)
požaduje ukončení přezkumného řízení soudního o podané kasační stížnosti zastavením,
Nejvyšší správní soud v souladu s ustanovením §47 písm. a) s. ř. s., za použití §120 s. ř. s.
řízení o kasační stížnosti zastavil.
Vzhledem k tomu, že řízení bylo zastaveno, nemá žádný z účastníků právo na náhradu
nákladů řízení o kasační stížnosti (§60 odst. 3 věty prvé s. ř. s., za použití §120 s. ř. s.).
Pro úplnost nutno dodat, že usnesením Nejvyššího správního soudu ze dne
18. 7. 2006, č. j. 4 Azs 267/2005 – 78, byla odmítnuta kasační stížnost S. S., podaná jím proti
rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 10. 3. 2004, č. j. 9 Az 153/2003 – 28, jímž byla
zamítnuta jeho žaloba proti rozhodnutí žalovaného ze dne 8. 2. 2003, č. j. OAM-1565/VL-10-
BE07-2000, o neudělení azylu podle §12, §13 odst. 1, 2 a §14 zákona o azylu. Stěžovatel,
který se nachází ve Vazební věznici P. – P., neodstranil nedostatek povinného zastoupení
advokátem v řízení o kasační stížnosti, přičemž soudem byl výslovně upozorněn na nutný
důsledek takového postupu. Pro uvedený nedostatek podmínky řízení, který bránil
v pokračování řízení o kasační stížnosti, byla kasační stížnost odmítnuta podle §46 odst. 1 s.
ř. s. v návaznosti na ustanovení §105 odst. 2 s. ř. s.
Poučení: Proti tomuto usnesení nejsou opravné prostředky přípustné.
V Brně dne 8. srpna 2006
JUDr. Dagmar Nygrínová
předsedkyně senátu