ECLI:CZ:NSS:2006:4.AZS.320.2005
sp. zn. 4 Azs 320/2005 - 46
USNESENÍ
Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Dagmar
Nygrínové a soudců JUDr. Marie Turkové a JUDr. Petra Průchy v právní věci žalobce: A. P.,
zastoupen Mgr. Tomášem Pelíškem, advokátem advokátní kanceláře Pelíšek, Navrátil &
partneři, v. o. s., se sídlem Brno, Bašty 2, proti žalovanému: Ministerstvo vnitra, se sídlem
Praha 7, Nad Štolou 3, poštovní schránka 21/OAM, v řízení o kasační stížnosti žalobce proti
rozsudku Krajského soudu v Ostravě ze dne 21. 4. 2005, č. j. 24 Az 443/2004 – 24,
takto:
I. Řízení se z a s t a v u je .
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení o kasační stížnosti.
Odůvodnění:
Žalobce (dále jen „stěžovatel“) podan ou kasační stížností napadá rozsudek Krajského
soudu v Ostravě ze dne 21. 4. 2005, č. j. 24 Az 443/2004 – 24, kterým byla zamítnuta
jeho žaloba proti rozhodnutí žalovaného, jímž bylo rozhodnuto o neudělení azylu žalobci
podle ustanovení §12, §13 odst. 1, 2 a §14 zákona č. 325/1999 Sb., ve znění pozdějších
předpisů (dále jen „zákon o azylu“) a zároveň rozhodnuto, že se na žalobce nevztahuje
překážka vycestování ve smyslu §91 téhož zákona. Krajský soud po provedeném řízení
dospěl ke shodnému závěru jako žalovaný, totiž, že žalobce nebyl v zemi původu
pronásledován za uplatňování politických práv a svobod ve smyslu §12 písm. a) zákona
o azylu a ani nemohl mít odůvodněný strach z pronásledování ve smyslu §12 písm. b)
téhož zákona. V průběhu správního řízení žalobce neuvedl žádný konkrétní důvod,
který by u něho mohl vést k aplikaci ustanovení §14 zákona o azylu (k udělení
tzv. humanitárního azylu).
Stěžovatel současně požádal o přiznání odkladného účinku kasační stížnosti.
Krajský soud v Ostravě předložil spis spolu s kasační stížností k rozhodnutí
Nejvyššímu správnímu soudu. Dříve než Nejvyšší správní soud mohl o kasační stížnosti
rozhodnout, vzal stěžovatel podáním, které bylo osobně podáno u Nejvyššího správního
soudu dne 18. 4. 2006, svou kasační stížnost výslovně zpět. Jeho podání je výslovně
nadepsáno jako zpětvzetí kasační stížnosti s odkazem na §37 odst. 4 zákona č. 150/2002 Sb.,
soudní řád správní (dále jen „s. ř. s.“). Stěžovatel uvádí, že podal kasační stížnost
proti rozsudku Krajského soudu v Ostravě k Nejvyššímu správnímu soudu v Brně,
přičemž po důkladném zhodnocení své stávající osobní situace se rozhodl, že podanou
kasační stížnost bere zpět a dovoluje si požádat Nejvyšší správní soud, aby ve smyslu §47
písm. a) s. ř. s. řízení o podané kasační stížnosti zastavil. Podání je stěžovatelem vlastnoručně
podepsáno.
Poněvadž projev vůle stěžovatele, jímž došlo ke zpětvzetí kasační stížnosti,
nevzbuzuje z hlediska svého obsahu pochybnosti o tom, že jím stěžovatel požaduje ukončení
řízení o jeho kasační stížnosti zastavením, Nejvyšší správní soud tímto usnesením v souladu
s ustanovením §47 písm. a) s. ř. s., za použití §120 s. ř. s., řízení zastavil.
Za této procesní situace nerozhodoval již Nejvyšší správní soud o návrhu stěžovatele
na přiznání odkladného účinku kasační stížnosti.
O nákladech řízení před Nejvyšším správním soudem bylo rozhodnuto
podle ustanovení §60 odst. 3 věty prvé s. ř. s. (za použití §120 s. ř. s.)
tak, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení, neboť řízení bylo zastaveno.
Poučení: Proti tomuto usnesení nejsou opravné prostředky přípustné.
V Brně dne 19. dubna 2006
JUDr. Dagmar Nygrínová
předsedkyně senátu