ECLI:CZ:NSS:2006:4.AZS.355.2005
sp. zn. 4 Azs 355/2005 - 52
ROZSUDEK
Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Marie Turkové
a soudců JUDr. Dagmar Nygrínové a JUDr. Petra Průchy v právní věci žalobce: S. E.
zastoupený JUDr. Vladimírem Čarňanským, advokátem, se sídlem Praha 1, Vodičkova 41,
proti žalované: Policie České republiky, Ředitelství služby cizinecké a pohraniční policie, se
sídlem Praha 3, Olšanská 2, poštovní schránka 78, o kasační stížnosti žalobce proti usnesení
Městského soudu v Praze ze dne 17. 6. 2005, č. j. 8 Ca 247/2004 - 33,
takto:
I. Kasační stížnost se zamítá .
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení o kasační stížnosti.
Odůvodnění:
Městský soud v Praze usnesením ze dne 3. 3. 2005, č. j. 8 Ca 247/2004 - 16, zamítl
návrh žalobce na přiznání odkladného účinku žalobě proti rozhodnutí žalované ze dne
20. 10. 2004, č. j. SCPP-3145/C-252-2004. Proti tomuto usnesení podal žalobce dne
21. 3. 2005 kasační stížnost, vedenou u Nejvyššího správního soudu
pod sp. zn. 4 Azs 339/2005, a podáním ze dne 22. 4. 2005 požádal o osvobození o soudního
poplatku v řízení o této kasační stížnosti.
Městský soud v Praze usnesením ze dne 17. 6. 2005, č. j. 8 Ca 247/2004 - 33, zamítl
návrh žalobce na osvobození od soudního poplatku. V odůvodnění tohoto usnesení Městský
soud v Praze uvedl, že žalobce předložil dne 26. 5. 2005 Potvrzení o osobních, majetkových
a výdělkových poměrech, údaje uvedené v tomto potvrzení však nelze akceptovat. Z povahy
věci je zřejmé, že žalobce musí vynakládat jisté minimální finanční prostředky
na uspokojování svých základních životních potřeb, tj. nejméně na stravu. Vzhledem
k tomu, že žalobce nevykázal žádné příjmy, tedy ani neuvedl, jak si opatřuje ony minimální
finanční prostředky, považoval Městský soud v Praze jím uvedené údaje za nevěrohodné.
Z tohoto důvodu konstatoval, že žalobce nedoložil, že nemá dostatečné prostředky,
a tím nesplnil předpoklad pro osvobození od soudních poplatků. Městský soud v Praze
proto tento návrh žalobce v souladu s ustanovením §36 odst. 2 zákona č. 150/2002 Sb.,
soudní řád správní, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „s. ř. s.“), zamítl.
Proti tomuto usnesení podal žalobce (dále jen „stěžovatel“) včas kasační stížnost,
v níž namítal nezákonnost rozhodnutí spočívající ve vadě řízení, když skutková podstata,
ze které Městský soud v Praze v dané věci vycházel, nemá oporu ve spisu. Stěžovatel tvrdil,
že v žádosti uvedl veškeré požadované údaje o svých příjmech a majetkových poměrech,
z nichž jednoznačně vyplývá, že není schopen zaplatit soudní poplatek, neboť se živí
pouze z prostředků své manželky. Sám stěžovatel si není schopen žádné prostředky obstarat,
protože nemá povolení k pobytu a nikdo jej nezaměstná. Stěžovatel navrhl, aby bylo usnesení
Městského soudu v Praze ze dne 17. 6. 2005, č. j. 8 Ca 247/2004-33, zrušeno a věc byla
tomuto soudu vrácena k dalšímu řízení.
Nejvyšší správní soud přezkoumal napadené usnesení v souladu s ustanovením
§109 odst. 2 a 3 s. ř. s. vázán rozsahem a důvody, které stěžovatel uplatnil ve své kasační
stížnosti. Neshledal přitom vady podle ustanovení §109 odst. 3 s. ř. s., k nimž by musel
přihlédnout z úřední povinnosti.
Kasační stížnost není důvodná.
Z textu kasační stížnosti vyplývá, že ji stěžovatel podal z důvodů uvedených
v ustanovení §103 odst. 1 písm. d) s. ř. s. Podle tohoto ustanovení lze kasační stížnost podat
z důvodu tvrzené nepřezkoumatelnosti spočívající v nesrozumitelnosti nebo nedostatku
důvodů rozhodnutí, popř. v jiné vadě řízení před soudem, mohla-li mít taková vada
za následek nezákonné rozhodnutí o věci samé.
Z obsahu soudního spisu Nejvyšší správní soud zjistil, že stěžovatel požádal
o osvobození o soudního poplatku v řízení o kasační stížnosti ze dne 18. 3. 2005, vedené
u Nejvyššího správního soudu pod spis. zn. 4 Azs 339/2005, podané proti usnesení,
kterým byl zamítnut návrh stěžovatele na přiznání odkladného účinku žalobě.
Podle konstantní judikatury Nejvyššího správního soudu rozhodnutí o odkladném
účinku žaloby je rozhodnutím, které je podle své povahy dočasné [§104 odst. 3 písm. c)
s. ř. s.] (srov. usnesení Nejvyššího správního soudu ze dne 22. 12. 2004,
č. j. 5 As 52/2004-172, zveřejněné ve Sbírce rozhodnutí Nejvyššího správního soudu
pod č. 507/2005).
Podle ustanovení §104 odst. 3 písm. c) s. ř. s. kasační stížnost je nepřípustná
proti rozhodnutí, které je podle své povahy dočasné. Podle ustanovení §46 odst. 1 písm. d)
s. ř. s. nestanoví-li tento zákon jinak, soud usnesením odmítne návrh, jestliže návrh
je podle tohoto zákona nepřípustný.
S ohledem na tyto skutečnosti je zřejmé, že kasační stížnost stěžovatele ze dne
18. 3. 2005, vedená u Nejvyššího správního soudu pod spis. zn. 4 Azs 339/2005, směřující
proti usnesení, kterým byl zamítnut návrh stěžovatele na přiznání odkladného účinku žalobě,
zřejmě nemůže být úspěšná.
Podle ustanovení §36 odst. 3 s. ř. s. účastník, který doloží, že nemá dostatečné
prostředky, může být na vlastní žádost usnesením předsedy senátu osvobozen od soudních
poplatků. Dospěje-li však soud k závěru, že návrh zjevně nemůže být úspěšný, takovou žádost
zamítne. Přiznané osvobození kdykoliv za řízení odejme, popřípadě i se zpětnou účinností,
jestliže se do pravomocného skončení řízení ukáže, že poměry účastníka přiznané osvobození
neodůvodňují, popřípadě neodůvodňovaly.
Jak již bylo uvedeno, kasační stížnost proti rozhodnutí o nepřiznání odkladného
účinku žalobě je nepřípustná, stěžovatel proto se svým návrhem zjevně nemůže být úspěšný.
S ohledem na tuto skutečnost byly splněny podmínky pro to, aby Městský soud v Praze žádost
o osvobození od soudního poplatku v řízení o této kasační stížnosti zamítl podle ustanovení
§36 odst. 3 druhá věta s. ř. s.
Městský soud v Praze tedy nepochybil, když návrh stěžovatele na osvobození
od soudního poplatku zamítl byť, z jiných důvodů, než uvádí Nejvyšší správní soud.
Za této procesní situace nemohou obstát námitky stěžovatele, které, ač zpochybňují správnost
odůvodnění napadeného usnesení Městského soudu v Praze, nemohou zpochybnit správnost
jeho výroku.
Nejvyšší správní soud uzavírá, že stěžovatelem namítaná vada řízení před Městským
soudem v Praze nemohla mít za následek nezákonné rozhodnutí, důvody podle ustanovení
§103 odst. 1 písm. d) s. ř. s. uvedené v kasační stížnosti tedy nebyly prokázány,
a proto Nejvyšší správní soud podanou kasační stížnost podle ustanovení §110 odst. 1 s. ř. s.
jako nedůvodnou zamítl.
O nákladech řízení rozhodl Nejvyšší správní soud podle ustanovení §60 odst. 1
a §120 s. ř. s. Protože žalovaná žádné náklady neuplatňovala a Nejvyšší správní soud
ani žádné jí vzniklé náklady ze spisu nezjistil, rozhodl tak, že žádný z účastníků nemá právo
na náhradu nákladů řízení, neboť stěžovatel s podanou kasační stížností úspěch neměl.
Poučení: Proti tomuto rozsudku n ej so u opravné prostředky přípustné.
V Brně dne 24. března 2006
JUDr. Marie Turková
předsedkyně senátu