ECLI:CZ:NSS:2006:4.AZS.426.2005
sp. zn. 4 Azs 426/2005 – 48
USNESENÍ
Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Dagmar
Nygrínové a soudců JUDr. Marie Turkové a JUDr. Petra Průchy v právní věci žalobce O. P.,
proti žalovanému: Ministerstvo vnitra, se sídlem Praha 7, Nad Štolou 3, poštovní schránka
21/OAM, v řízení o kasační stížnosti žalobce podané proti usnesení Krajského soudu v Brně,
ze dne 31. 8. 2005, č. j. 36 Az 174/2004 – 33,
takto:
I. Kasační stížnost se odmítá .
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení o kasační stížnosti.
Odůvodnění:
Kasační stížností podanou u Krajského soudu v Brně osobně dne 27. 10. 2005
se žalobce (dále jen „stěžovatel“) domáhal zrušení shora označeného usnesení, kterým bylo
pro neodstranění vad podání odmítnuto podání žalobce ze dne 5. 7. 2004, v němž žalobce
vyjádřil nesouhlas s rozhodnutím žalovaného ze dne 11. 6. 2004, č. j. OAM-685/VL-11–
ZA08-2004, jímž bylo rozhodnuto, že se stěžovateli neuděluje azyl, z důvodu nesplnění
podmínek uvedených v §13 odst. 1, 2 a §14 zákona č. 325/1999 Sb., o azylu a o změně
zákona č. 283/1991 Sb., o Policii České republiky, ve znění pozdějších předpisů, a jímž bylo
dále současně vysloveno, že se na něj nevztahuje překážka vycestování ve smyslu §91
zákona o azylu.
Stěžovatel současně požádal o přiznání odkladného účinku kasační stížnosti
a ustanovení zástupce pro řízení o kasační stížnosti.
Ze spisu vyplývá, že výše uvedené usnesení, ve kterém byl stěžovatel řádně poučen
o možnosti podat do dvou týdnů ode dne doručení usnesení kasační stížnost k Nejvyššímu
správnímu soudu v Brně, prostřednictvím Krajského soudu v Brně, bylo doručováno
na stěžovatelem do té doby uváděnou adresu (P. Z., H. 514, Z. u B.). Protože adresát, podle
údajů na dodejce zásilky, založené ve spisu, požádal o uložení zásilky bez předchozího
pokusu o její doručení, zásilka byla ve čtvrtek dne 22. 9. 2005 uložena na poště a stěžovateli
byla zanechána výzva, aby si zásilku vyzvedl. Stěžovatel si však zásilku obsahující usnesení
v úložní lhůtě nevyzvedl a tato byla vrácena zpět Krajskému soudu v Brně dne 10. 10. 2005.
Podle úředního záznamu Krajského soudu v Brně ze dne 19. 10. 2005 se stěžovatel
dostavil k tomuto soudu a žádal o vydání kopie usnesení, která mu byla tento den vydána.
Podle ustanovení §42 odst. 5 s. ř. s. nestanoví-li tento zákon jinak, užijí se pro způsob
doručování obdobně předpisy platné pro doručování v občanském soudním řízení. Podle §46
odst. 1 o. s. ř. písemnost určenou fyzické osobě soud předá doručujícímu orgánu k doručení
na adresu jejího bytu, jejího místa podnikání, jejího pracoviště nebo místa, kde se zdržuje.
Jestliže o to fyzická osoba požádá, soud předá písemnost k doručení na adresu jiného místa
v České republice, kterou mu sdělila; to neplatí, může-li jí být písemnost v označeném místě
doručena způsobem předepsaným tímto zákonem. Podle ustanovení §46 odst. 3 zákona
č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen o. s. ř.), nebyla-li
fyzická osoba zastižena na adrese uvedené v odst. 1 a písemnost jí nebyla doručena
ani na jiném místě, doručující orgán písemnost, která jí má být doručena do vlastních rukou,
uloží. Bez předchozího pokusu o doručení písemnosti na adresu uvedenou v odstavci 1
lze písemnost uložit, jestliže o to fyzická osoba předem pí semně požádá doručující orgán
a jestliže podpis na žádosti byl úředně ověřen.
Podle §50c odst. 4 o. s. ř., nebude-li uložená písemnost vyzvednuta do tří dnů, nebo,
jde-li o písemnost, která má být doručen a do vlastních rukou, do deseti dnů od uložení
(což je případ předmětné zásilky), považuje se poslední den lhůty za den doručení,
i když se adresát o uložení nedozvěděl; to neplatí, je-li náhradní doručení písemnosti
vyloučeno (§50d odst. 1) nebo bylo-li uložení písemnosti neúčinné. Připadne-li poslední den
lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty, podle ustanovení §40 odst. 3
s. ř. s., nejblíže následující pracovní den.
Z výše uvedeného tedy plyne, že za den doručení napadeného usnesení stěžovateli
je třeba považovat při desetidenní úložní lhůtě končící v neděli 2. 10. 2005, nejblíže
následující pracovní den, tedy pondělí dne 3. 10. 2005, jako poslední den doby, počítané
od uložení zásilky, určené do vlastních rukou adresáta (což je případ doručovaného usnesení),
na poště. Na výše uvedeném závěru nemůže ničeho měnit skutečnost, že stěžovatel
si napadené usnesení u Krajského soudu v Brně vyzvedl dne 19. 10. 2005, neboť je třeba
vycházet v tomto případě z fikce doručení upravené ve výše uvedených ustanoveních s. ř. s.
a o. s. ř. K tomu lze poukázat i na konstantní judikaturu Nejvyššího správního soudu,
podle níž nelze za den doručení rozhodnutí, od kterého počíná běžet lhůta k podání kasační
stížnosti, považovat den, kdy stěžovatel zásilku osobně převzal, pokud se tak stalo poté,
kdy již uplynula úložní doba, jejíž poslední den se považuje za den doručení, i když se adresát
o tomto uložení nedozvěděl (viz usnesení Nejvyššího správního soudu ze dne 24. 2. 2004,
č. j. 5 Azs 15/2004 – 34).
Napadené usnesení obsahuje řádné poučení o lhůtě k podání kasační stížnosti.
V poučení napadeného usnesení je v souladu s ustanovením §106 dost. 2 s. ř. s. správně
uvedeno, že proti tomuto usnesení lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů
od jeho doručení k Nejvyššímu správnímu soudu v Brně, prostřednictvím Krajského soudu
v Brně.
Podle §40 odst. 1 s. ř. s. lhůta stanovená tímto zákonem, výzvou nebo rozhodnutím
soudu, počíná běžet počátkem dne následujícího poté, kdy došlo ke skutečnosti určující
její počátek. To neplatí o lhůtách stanovených podle hodin. Podle odst. 2 téhož ustanovení,
lhůta určená podle týdnů, měsíců nebo roků, končí uplynutím dne, který se svým označením
shoduje se dnem, který určil počátek lhůty. Není-li takový den v měsíci, končí lhůta
uplynutím posledního dne tohoto měsíce. Podle ustanovení §40 odst. 4 téhož zákona je lhůta
zachována, bylo-li podání v poslední den lhůty předáno soudu nebo jemu zasláno
prostřednictvím držitele poštovní licence, anebo předáno orgánu, který má povinnost
je doručit, nestanoví -li tento zákon jinak.
Jak již bylo výše uvedeno, za den doručení napadeného usnesení stěžovateli je třeba
považovat pondělí dne 3. 10. 2005. Lhůta dvou týdnů k podání kasační stížnosti počala běžet
v úterý dne 4. 10. 2005 (§40 odst. 1 s. ř. s.) a skončila v pondělí dne 17. 10. 2005
(§40 odst. 2 s. ř. s.). K zachování lhůty pro podání kasační stížnosti bylo proto třeba,
aby nejpozději dne 17. 10. 2005 byla kasační stížnost předána soudu, nebo soudu zaslána
prostřednictvím držitele poštovní licence, popř. zvláštní poštovní licence, anebo předána
orgánu, který má povinnost podání doručit. Z obsahu spisu však plyne, že kasační stížnost
byla podána osobně u Krajského soudu v Brně až dne 27. 10. 2005, tedy opožděně.
Z výše uvedeného tedy zcela jednoznačně plyne, že kasační stížnost byla podána
opožděně.
Nejvyšší správní soud proto kasační stížnost proti usnesení Krajského soudu v Brně,
ze dne 31. 8. 2005, č. j. 36 Az 174/2004 – 33, odmítl podle ustanovení §46 odst. 1 písm. b)
s. ř. s., ve spojení s §120 s. ř. s., neboť lhůta pro podání předmětné kasační stížnosti byla
zmeškána.
Stěžovatel požádal o ustanovení právního zástupce pro řízení o kasační stížnosti.
V situaci, kdy byla kasační stížnost opožděná, se Krajský soud v Brně, jemuž v rámci úkonů
po podání kasační stížnosti (§108 s. ř. s.) příslušelo o této věci rozhodovat, se tímto návrhem
zabývat nemohl, a také se jím nezabýval.
Současně stěžovatel v kasační stížnosti navrhoval, aby Nejvyšší správní soud přiznal
kasační stížnosti odkladný účinek dle ustanovení §107 s. ř. s. V situaci, kdy byla kasační
stížnost odmítnuta pro opožděnost, se obdobně jako u předchozího požadavku krajský soud,
tímto požadavkem Nejvyšší správní soud zabývat nemohl, a také se jím nezabýval.
Výrok o náhradě nákladů řízení se opírá o §60 odst. 3 s. ř. s. ve spojení s §120 s. ř. s.,
podle něhož žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení, jestliže byla kasační
Poučení: Proti tomuto usnesení nejsou opravné prostředky přípustné.
V Brně dne 31. března 2006
JUDr. Dagmar Nygrínová
předsedkyně senátu