ECLI:CZ:NSS:2006:4.AZS.431.2005
sp. zn. 4 Azs 431/2005 - 104
USNESENÍ
Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Marie Turkové
a soudců JUDr. Dagmar Nygrínové a JUDr. Petra Průchy v právní věci žalobkyně: V. P., zast.
JUDr. Otto Mrňavým, advokátem, se sídlem v Praze 3, Tachovské nám. 649/3,
proti žalovanému: Ministerstvo vnitra, se sídlem v Praze 7, Nad Štolou 3, poštovní
přihrádka 21/OAM, v řízení o kasační stížnosti proti rozsudku Městského soudu v Praze
ze dne 9. 3. 2005, č. j. 9 Az 210/2003 - 76,
takto:
I. Řízení o kasační stížnosti se z a s t a v u je .
II. Žádný z účastníků n em á právo na náhradu nákladů řízení o kasační stížnosti.
Odůvodnění:
Kasační stížností podanou osobně dne 3. 5. 2005 u Městského soudu v Praze
se žalobkyně (dále též „stěžovatelka“) domáhala zrušení rozhodnutí uvedeného soudu ze dne
9. 3. 2005, č. j. 9 Az 210/2003 - 76, jímž byla zamítnuta žaloba stěžovatelky proti rozhodnutí
žalovaného ze dne 30. 7. 2003, č. j. OAM-762/AŘ-2002, o neudělení azylu z důvodu
nesplnění podmínek uvedených v §12, §13 odst. 1, 2 a §14 zákona č. 325/1999 Sb., o azylu
a o změně zákona č. 283/1991 Sb., o Policii České republiky, ve znění pozdějších předpisů
(dále jen „zákon o azylu“), a jímž bylo současně vysloveno, že se na cizince nevztahuje
překážka vycestování ve smyslu §91 zákona o azylu.
Stěžovatelka současně požádala o přiznání odkladného účinku kasační stížnosti.
Městský soud v Praze poté, co provedl předepsané v úvahu přicházející úkony
po podání kasační stížnosti ve smyslu §108 zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní,
ve znění pozdějších předpisů („s. ř. s.“), předložil dne 1. 12. 2005 kasační stížnost
k rozhodnutí Nejvyššímu správnímu soudu.
V podání ze dne 12. 12. 2005, doručeném Nejvyššímu správnímu soudu dne
15. 12. 2005 prostřednictvím svého zástupce, stěžovatelka uvedla, že protože v současné době
došlo na její straně ke změně poměrů, rozhodla se vzít kasační stížnost ze dne 3. 5. 2005
proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 9. 3. 2005, č. j. 9 Az 210/2003 - 76, výslovně
zpět a žádá o zastavení řízení ve věci kasační stížnosti.
Podle ustanovení §47 písm. a) s. ř. s. soud řízení zastaví, vzal-li navrhovatel
svůj návrh zpět.
Řízení o kasační stížnosti je plně ovládáno zásadou dispoziční. Stěžovatelka
(stěžovatelé), jejíž procesní úkon vůči soudu spočívající v podání kasační stížnosti vyvolává
řízení o přezkoumání rozhodnutí krajského soudu, tak zpětvzetím kasační stížnosti dává
najevo svou vůli, aby soud v tomto řízení nepokračoval.
Jelikož stěžovatelka vzala svou kasační stížnost zpět, a projev vůle, jímž došlo
ke zpětvzetí kasační stížnosti, nevzbuzuje pochybnosti, Nejvyšší správní soud řízení o kasační
stížnosti zastavil, jak mu to ukládá ustanovení §47 písm. a) ve spojení s §120 s. ř. s.
Za této procesní situace, kdy vzala stěžovatelka svoji kasační stížnost zpět,
se již Nejvyšší správní soud nemohl zabývat návrhem na přiznání odkladného účinku kasační
stížnosti a také se jím nezabýval.
Vzhledem k tomu, že řízení bylo zastaveno, podle ustanovení §60 odst. 3 věty prvé
s. ř. s. za použití §120 s. ř. s., nemá žádný z účastníků právo na náhradu nákladů řízení
o kasační stížnosti.
Poučení: Proti tomuto usnesení nejsou opravné prostředky přípustné.
V Brně dne 17. ledna 2006
JUDr. Marie Turková
předsedkyně senátu