ECLI:CZ:NSS:2006:4.AZS.448.2005
sp. zn. 4 Azs 448/2005 - 39
USNESENÍ
Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Marie Turkové
a soudců JUDr. Dagmar Nygrínové a JUDr. Petra Průchy v právní věci žalobce: N. Ch. zast.
Mgr. Zbyňkem Stavinohou, advokátem, se sídlem Brno, Joštova 4, proti žalovanému:
Ministerstvo vnitra, se sídlem Praha 7, Nad Štolou 3, poštovní přihrádka 21/OAM, o kasační
stížnosti žalobce proti rozsudku Krajského soudu v Ostravě ze dne 16. 8. 2005, č. j. 60 Az
191/2004 – 17,
takto:
I. Kasační stížnost se odmítá .
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení o kasační stížnosti.
Odůvodnění:
Krajský soud v Ostravě rozsudkem ze dne 16. 8. 2005, č. j. 60 Az 191/2004 – 17,
zamítl žalobu žalobce podanou proti rozhodnutí žalovaného ze dne 18. 10. 2004,
č. j. OAM-2880/VL-10-08-2004, a rozhodl dále, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu
nákladů řízení. Přezkoumávaným rozhodnutím žalovaného byla žádost žalobce o udělení
azylu zamítnuta jako zjevně nedůvodná podle ustanovení §16 odst. 1 písm. g) zákona
č. 325/1999 Sb., o azylu a o změně zákona č. 283/1991 Sb., o Policii České republiky,
ve znění pozdější předpisů (dále jen „zákon o azylu“). Krajský soud dospěl v odůvodnění
napadeného rozsudku k závěru, že žaloba žalobce ze dne 21. 10. 2004 není důvodná,
a proto ji v souladu s ustanovením §78 odst. 7 zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní,
ve znění pozdějších předpisů (dále jen „s. ř. s.“), zamítl.
Proti tomuto rozsudku podal žalobce (dále jen „stěžovatel“) kasační stížnost z důvodů
uvedených v ustanovení §103 odst. 1 písm. a) s. ř. s. a požádal o přiznání odkladného účinku
kasační stížnosti podle ustanovení §107 s. ř. s. Namítal, že krajský soud i žalovaný nesprávně
zhodnotily jeho situaci, když dostatečně nevzaly v úvahu skutečnost, že jeho jediná příbuzná
– sestra – žije v České republice. Vycestováním stěžovatele zpět do Mongolska by byl
přerušen jediný rodinný svazek, který stěžovatel má. Stěžovatel by chtěl studovat,
což pro něj z důvodu nedostatečných příjmů není v Mongolsku možné. Stěžovatel
konstatoval, že z uvedených důvodů je přesvědčen, že jsou dány důvody pro udělení
humanitárního azylu. Stěžovatel navrhl, aby byl rozsudek Krajského soudu v Ostravě zrušen
a věc byla tomuto soudu vrácena k dalšímu řízení.
Kasační stížnost je nepřípustná.
Podle ustanovení §104 odst. 4 s. ř. s. kasační stížnost není přípustná, opírá-li
se jen o jiné důvody, než které jsou uvedeny v §103, nebo o důvody, které stěžovatel
neuplatnil v řízení před soudem, jehož rozhodnutí má být přezkoumáno, ač tak učinit mohl.
Podle konstantní judikatury Nejvyššího správního soudu ustanovení §104 odst. 4
in fine s. ř. s. brání tomu, aby stěžovatel v kasační stížnosti uplatňoval jiné právní důvody,
než které uplatnil v řízení před soudem, jehož rozhodnutí má být přezkoumáváno,
ač tak učinit mohl; takové námitky jsou nepřípustné ... (srov. rozsudek Nejvyššího správního
soudu ze dne 22. 9. 2004, č. j. 1 Azs 34/2004 - 49, publikovaný ve Sbírce rozhodnutí
Nejvyššího správního soudu pod č. 419/2004).
V podané kasační stížnosti stěžovatel uvádí pouze důvody pro udělení humanitárního
azylu podle ustanovení §14 zákona o azylu, konkrétně přerušení rodinného svazku se sestrou,
svou touhu studovat a nemožnost financovat své studium v Mongolsku.
Žádnou z těchto námitek však stěžovatel neuvedl v žalobě,
ačkoliv mu v tom nic nebránilo. Z obsahu žaloby ze dne 21. 10. 2004 vyplývá
pouze ta skutečnost, že stěžovatel vytýká žalovanému porušení ustanovení správní řádu a §12
zákona o azylu, nikoli však ustanovení §14 zákona o azylu, které je klíčovou námitkou
v kasační stížnosti. Bližší konkretizace důvodů, proč měl být stěžovateli udělen humanitární
azyl, se objevuje až v kasační stížnosti. Ostatně ohledně humanitárního azylu nebylo
napadeným rozhodnutím správního orgánu ani rozhodováno, protože žádost stěžovatele byla
zamítnuta jako zjevně nedůvodná.
Nejvyšší správní soud proto konstatuje, že podaná kasační stížnost se opírá
jen o důvody, které stěžovatel neuplatnil v řízení před soudem, jehož rozhodnutí má být
přezkoumáno, ač tak učinit mohl, a proto je nepřípustná ve smyslu ustanovení §104 odst. 4
in fine s. ř. s.
Podle ustanovení §46 odst. 1 písm. d) s. ř. s. nestanoví-li tento zákon jinak, soud
usnesením odmítne návrh, jestliže návrh je podle tohoto zákona nepřípustný.
S ohledem na výše uvedené Nejvyšší správní soud kasační stížnost stěžovatele
podle ustanovení §46 odst. 1 písm. d) s. ř. s. a ustanovení §120 s. ř. s. odmítl
jako nepřípustnou ve smyslu ustanovení §104 odst. 4 s. ř. s.
Za této procesní situace se Nejvyšší správní soud již nezabýval návrhem na přiznání
odkladného účinku kasační stížnosti.
O náhradě nákladů řízení o kasační stížnosti rozhodl Nejvyšší správní soud za použití
ustanovení §60 odst. 3 a ustanovení §120 s. ř. s. tak, že žádný z účastníků nemá právo
na jejich náhradu, neboť kasační stížnost byla odmítnuta.
Poučení: Proti tomuto usnesení n ej so u opravné prostředky přípustné.
V Brně dne 18. července 2006
JUDr. Marie Turková
předsedkyně senátu