ECLI:CZ:NSS:2006:4.AZS.67.2006
sp. zn. 4 Azs 67/2006 - 129
USNESENÍ
Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Dagmar
Nygrínové a soudců JUDr. Marie Turkové, JUDr. Lenky Matyášové, JUDr. Petra Průchy
a JUDr. Jaroslava Vlašína v právní věci žalobce: S. I., proti žalovanému: Ministerstvo
vnitra, se sídlem Praha 7, Nad Štolou 3, poštovní přihrádka 21/OAM, o kasační stížnosti
žalobce proti usnesení Krajského soudu v Brně ze dne 25. 10. 2005, č. j. 36 Az 255/2004 –
76,
takto:
I. Kasační stížnost se odmítá .
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení o kasační stížnosti.
Odůvodnění:
Krajský soud v Brně usnesením ze dne 25. 10. 2005, č. j. 36 Az 255/2004 – 76,
odmítl podání žalobce směřující proti rozhodnutí žalovaného ze dne 3. 11. 2004,
č. j. OAM-2100/VL-20-ZA08-2004, a rozhodl dále, že žádný z účastníků nemá právo
na náhradu nákladů řízení. Přezkoumávaným rozhodnutím žalovaný žalobci neudělil azyl
podle ustanovení §12, §13 odst. 1, 2 a §14 zákona č. 325/1999 Sb., o azylu a o změně
zákona č. 283/1991 Sb., o Policii České republiky, ve znění pozdějších předpisů
(dále jen „zákon o azylu“), a dále na žalobce nevztáhl překážku vycestování ve smyslu
ustanovení §91 téhož zákon. Krajský soud v odůvodnění usnesení uvedl, že podání žalobce
ze dne 8. 12. 2004 trpí neodstranitelnými nedostatky, jejichž závažnost zabraňuje soudu
posoudit toto podání jako žalobu, a proto jej podle ustanovení §46 odst. 1 písm. a) zákona
č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „s. ř. s.“), odmítl.
Proti tomuto rozsudku podal žalobce (dále jen „stěžovatel“) včas kasační stížnost
z důvodů podle ustanovení §103 odst. 1 písm. a) až d) s. ř. s. a požádal o přiznání odkladného
účinku kasační stížnosti podle ustanovení §107 s. ř. s. Namítal, že krajský soud posoudil
uvedenou kauzu v rozporu s platným právním řádem, a shledal vážná pochybení všech orgánů
rozhodujících v řízení o udělení azylu a v projednání věci u krajského soudu, kdy uvedený
soud projednal předmětnou věc v rozporu se zákonem o azylu. Tvrdil, že má reálnou obavu
z nuceného opuštění České republiky a v zemi původu mu hrozí vážné nebezpečí
z politických důvodů. Stěžovatel požádal o ustanovení zástupce z řad advokátů a navrhl,
aby byl rozsudek krajského soudu zrušen a věc byla tomuto soudu vrácena k dalšímu řízení.
Krajský soud v Brně usnesením ze dne 3. 1. 2006, č. j. 36 Az 255/2004 – 102, zamítl
návrh stěžovatele na ustanovení zástupce a dále stěžovatele vyzval, aby ve lhůtě 15 dnů
ode dne doručení tohoto usnesení odstranil nedostatek svého podání ze dne 5. 12. 2005
spočívající v tom, že stěžovatel není zastoupen advokátem, ačkoliv sám nemá vysokoškolské
právnické vzdělání, které je podle zvláštních předpisů vyžadováno pro výkon advokacie.
Krajský soud stěžovatele současně poučil o tom, že nevyhoví-li ve stanovené lhůtě této výzvě,
Nejvyšší správní soud kasační stížnost odmítne.
Krajský soud doručoval předmětnou výzvu na adresu neexistující obchodní
společnosti Š. s. r. o., P. 612, Ú. 13 – M., kde ji převzal zmocněnec Š. v.. Vzhledem k tomu,
že stěžovatel na tuto výzvu v soudem stanovené lhůtě nereagoval, Krajský soud v Brně dne
13. 3. 2006 předložil spis Nejvyššímu správnímu soudu k rozhodnutí o kasační stížnosti.
Nejvyšší správní soud přípisem ze dne 14. 8. 2006, č. j. 4 Azs 67/2006 – 119, vrátil
spis krajskému soudu s tím, že nelze mít za prokázané, že výzva k odstranění nedostatku
povinného zastoupení byla stěžovateli doručena.
Krajský soud v Brně poté zjišťoval místo pobytu stěžovatele. Podle sdělení Policie
České republiky, Oblastního ředitelství služby cizinecké a pohraniční policie Praha ze dne
26. 9. 2006, č. j. SCPP-8-5044/PH-XIII-C-2006, je stěžovatel hlášen k pobytu na adrese P. 9,
P. 569. Tuto skutečnost potvrdila rovněž Policie České republiky, Ředitelství služby cizinecké
a pohraniční policie, evidenční odbor, a to sdělením ze dne 25. 10. 2006, č. j. SCPP-16-
284/E2-2006.
Krajský soud zaslal předmětnou výzvu na uvedenou adresu a po marném uplynutí
stanovené lhůty dne 9. 11. 2006 opětovně předložil spis Nejvyššímu správnímu soudu
k rozhodnutí o kasační stížnosti.
Z obsahu soudního spisu Nejvyšší správní soud zjistil, že usnesení Krajského
soudu v Brně ze dne 3. 1. 2006, č. j. 36 Az 255/2004 – 102, bylo stěžovateli uloženo
na poště P. 91 dne 13. 10. 2006 poté, kdy nebyl poštovní doručovatelkou zastižen v místě,
kde je hlášen k pobytu. Stěžovateli bylo uložení zásilky oznámeno, přesto si ji v úložní době
nevyzvedl, a zásilka byla vrácena zpět krajskému soudu jako nevyzvednutá.
Podle ustanovení §42 odst. 5 s. ř. s. nestanoví-li tento zákon jinak, užijí se pro způsob
doručování obdobně předpisy platné pro doručování v občanském soudním řízení.
Podle ustanovení §46 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění
pozdějších předpisů (dále jen „o. s. ř.“), nebyla-li fyzická osoba zastižena na adrese uvedené
v odstavci 1 a písemnost jí nebyla doručena ani na jiném místě, doručující orgán písemnost,
která jí má být doručena do vlastních rukou, uloží. Podle ustanovení §46 odst. 1 o. s. ř.
písemnost určenou fyzické osobě soud předá doručujícímu orgánu k doručení na adresu
jejího bytu, jejího místa podnikání, jejího pracoviště nebo místa, kde se zdržuje.
Jestliže o to fyzická osoba požádá, soud předá písemnost k doručení na adresu jiného místa
v České republice, kterou mu sdělila; to neplatí, nemůže-li jí být písemnost v označeném
místě doručena způsobem předepsaným tímto zákonem.
Podle ustanovení §50c odst. 4 o. s. ř. nebude-li uložená písemnost vyzvednuta
do 3 dnů nebo, jde-li o písemnost, která má být doručena do vlastních rukou, do 10 dnů
od uložení, považuje se poslední den lhůty za den doručení, i když se adresát o uložení
nedozvěděl; to neplatí, je-li náhradní doručení písemnosti vyloučeno (§50d odst. 1)
nebo bylo-li uložení písemnosti neúčinné.
Z výše uvedeného plyne, že usnesení Krajského soudu v Brně ze dne 3. 1. 2006,
č. j. 36 Az 255/2004 – 102, se považuje za stěžovateli doručené dne 16. 10. 2006,
tedy poslední den třídenní lhůty stanovené k uložení zásilky na poště P. 91.
Vzhledem k tomu, že stěžovatel ve stanovené lhůtě, ani později, nereagoval na výzvu
soudu a neodstranil nedostatek povinného zastoupení pro řízení o kasační stížnosti, Nejvyšší
správní soud dospěl k závěru, že stěžovatel nesplnil povinnost předepsanou ustanovením
§105 odst. 2 s. ř. s. Podle tohoto ustanovení musí být stěžovatel v řízení o kasační stížnosti
zastoupen advokátem, pokud stěžovatel nemá vysokoškolské právnické vzdělání,
které je podle zvláštního zákona vyžadováno pro výkon advokacie.
Stěžovatel vysokoškolské právnické vzdělání nemá, na výzvu soudu však nepředložil
plnou moc udělenou advokátovi pro zastupování v tomto řízení, přestože byl řádně poučen
o možnosti odmítnutí kasační stížnosti.
Podle konstantní judikatury Nejvyššího správního soudu pokud stěžovatel není v řízení
o kasační stížnosti zastoupen advokátem (§105 odst. 2 s. ř. s.) a tato vada nebyla k výzvě
soudu odstraněna, nelze v řízení pokračovat a soud kasační stížnost odmítne (srov. usnesení
Nejvyššího správního soudu ze dne 12. 11. 2003, č. j. 3 Afs 9/2003 – 19, www.nssoud.cz).
Nedostatek zastoupení stěžovatele brání věcnému vyřízení kasační stížnosti. Jedná
se o nedostatek podmínek řízení, který přes výzvu soudu nebyl odstraněn, proto Nejvyšší
správní soud kasační stížnost stěžovatele podle ustanovení §46 odst. 1 písm. a) s. ř. s.
ve spojení s ustanovením §120 téhož zákona odmítl.
Za této procesní situace již Nejvyšší správní soud nezkoumal další náležitosti kasační
stížnosti. O návrhu, aby byl kasační stížnosti přiznán odkladný účinek podle ustanovení §107
s. ř. s., Nejvyšší správní soud samostatně nerozhodoval. Dospěl totiž k závěru,
že o něm není třeba rozhodovat tam, kde je kasační stížnosti přiznán odkladný účinek
přímo ze zákona (§32 odst. 5 zákona o azylu).
O náhradě nákladů řízení o kasační stížnosti rozhodl Nejvyšší správní soud za použití
ustanovení §60 odst. 3 s. ř. s. ve spojení s ustanovením §120 téhož zákona tak,
že žádný z účastníků nemá právo na jejich náhradu, neboť kasační stížnost byla odmítnuta.
Poučení: Proti tomuto usnesení nejsou opravné prostředky přípustné.
V Brně dne 23. listopadu 2006
JUDr. Dagmar Nygrínová
předsedkyně senátu