ECLI:CZ:NSS:2006:5.AZS.13.2006
sp. zn. 5 Azs 13/2006 - 41
USNESENÍ
Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Václava
Novotného a soudců JUDr. Lenky Matyášové a JUDr. Ludmily Valentové v právní věci
žalobce: B. B., zast. Mgr. Romanem Seidlerem, advokátem se sídlem AK Na Jíkalce 13,
Plzeň, proti žalovanému Ministerstvu vnitra ČR, Praha 7, Nad Štolou 3, v řízení o kasační
stížnosti žalobce proti rozsudku Krajského soudu v Ostravě ze dne 1. 9. 2005,
č. j. 59 Az 189/2004 - 21,
takto:
I. Kasační stížnost se odmítá .
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení o kasační stížnosti.
Odůvodnění:
Kasační stížností, podanou ke Krajskému soudu v Ostravě dne 15. 11. 2005,
se stěžovatel domáhá zrušení výše označeného rozsudku tohoto soudu, kterým byla zamítnuta
jeho žaloba podaná proti rozhodnutí žalovaného ze dne 13. 10. 2004,
č. j. OAM-2975/VL-10-04-2004. Rozhodnutím žalovaného byla jako zjevně nedůvodná
zamítnuta žádost žalobce o udělení azylu dle ust. §16 odst. 1 písm. g) zák. č. 325/1999 Sb.,
o azylu a o změně zákona č. 283/1991 Sb., o Policii České republiky, v platném znění (dále
jen zákon o azylu).
Ze spisu vyplývá, že výše uvedený rozsudek, ve kterém byl stěžovatel řádně poučen
o možnosti podat do dvou týdnů od doručení písemného vyhotovení rozsudku k Nejvyššímu
správnímu soudu v Brně kasační stížnost, byl stěžovateli doručen ve smyslu §50c odst. 4
zák. č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen o. s. ř.)
ve spojení s ust. §42 odst. 5 zák. č. 150/2002 Sb., soudní řád správní (dále jen s. ř. s.)
v pondělí 26. 9. 2005.
Dle ustanovení §46 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb. občanského soudního řádu (dále jen
o. s. ř.), na jehož použití odkazuje ustanovení §42 odst. 5 s. ř. s., nebyla-li fyzická osoba
zastižena na adrese uvedené v odstavci 1 a písemnost jí nebyla doručena ani na jiném místě,
doručující orgán písemnost, která jí má být doručena do vlastních rukou, uloží. Jinou
písemnost doručující orgán doručí vhodné fyzické osobě bydlící, působící nebo zaměstnané
na témže místě nebo v jeho okolí, která adresáta zná a souhlasí s tím, že mu písemnost
odevzdá; není-li možno ani takto doručit, písemnost uloží. Bez předchozího pokusu
o doručení písemnosti na adresu uvedenou v odstavci 1 lze písemnost uložit, jestliže
o to fyzická osoba předem písemně požádá doručující orgán a jestliže podpis na žádosti byl
úředně ověřen.
Dle ustanovení §50c odst. 4 o. s. ř. nebude-li uložená písemnost vyzvednuta do 3 dnů
nebo, jde-li o písemnost, která má být doručena do vlastních rukou, do 10 dnů od uložení,
považuje se poslední den lhůty za den doručení, i když se adresát o uložení nedozvěděl;
to neplatí, je-li náhradní doručení písemnosti vyloučeno (§50d odst. 1 o. s. ř.) nebo bylo-li
uložení písemnosti neúčinné.
Jak vyplývá z obsahu spisu, pokus doručovatele dodací pošty o doručení zásilky
stěžovateli byl učiněn dne 16. 9. 2005. Vzhledem k tomu, že adresát písemnosti nebyl
zastižen, byla téhož dne písemnost uložena na poště. Desetidenní úložní doba zásilky,
obsahující rozsudek krajského soudu, skončila dne 26. 9. 2005, a tento den je považován
za den jeho doručení (§50c odst. 4 o. s. ř.).
Dne 14. 11. 2005 se stěžovatel dostavil ke Krajskému soudu v Ostravě, kde mu byl
rozsudek téhož dne předán.
Za den doručení rozhodnutí, od kterého počíná běžet lhůta k podání kasační stížnosti
(§106 odst. 5 s. ř. s.), však nelze považovat den, kdy si stěžovatel zásilku osobně převzal,
tj. 14. 11. 2005, neboť se tak stalo až poté, co uplynula desetidenní úložní doba, jejíž poslední
den se považuje za den doručení, i když se adresát o tomto uložení nedozvěděl
(§50c odst. 4 o. s. ř.).
Protože nebylo prokázáno, že by se stěžovatel v místě doručování nezdržoval, je třeba
vycházet z toho, že rozsudek krajského soudu byl účinně uložen na poště dne 16. 9. 2005;
za den doručení písemnosti se proto považuje pondělí 26. 9. 2005.
Dle §106 odst. 2 s. ř. s. musí být kasační stížnost podána do dvou týdnů po doručení
rozhodnutí, a bylo-li vydáno opravné usnesení, běží tato lhůta znovu od doručení tohoto
usnesení. Zmeškání lhůty pro podání kasační stížnosti nelze prominout.
Dle §40 odst. 1 s. ř. s. lhůta stanovená tímto zákonem, výzvou nebo rozhodnutím
soudu počíná běžet počátkem dne následujícího poté, kdy došlo ke skutečnosti určující
její počátek.
Dle §40 odst. 2 s. ř. s. lhůta určená podle týdnů, měsíců nebo roků končí uplynutím
dne, který se svým označením shoduje se dnem, který určil počátek lhůty. Není-li takový den
v měsíci, končí lhůta uplynutím posledního dne tohoto měsíce.
V daném případě dnem určujícím počátek běhu lhůty ve smyslu §40 odst. 1 s. ř. s. byl
den doručení písemného vyhotovení rozsudku Krajského soudu v Ostravě
stěžovateli - tj. pondělí 26. 9. 2005. Ve smyslu §40 odst. 1 s. ř. s. den následující po dni
doručení je považován za první den běhu dvoutýdenní lhůty pro podání kasační stížnosti
ve smyslu §106 odst. 2 s. ř. s.
Konec lhůty pro podání kasační stížnosti ve smyslu ust. §40 odst. 2 s. ř. s.
pak v návaznosti na výše uvedené připadl na den, který se svým pojmenováním shodoval
se dnem určujícím počátek běhu lhůty - tj .dnem doručení, a to na pondělí 10. 10. 2005.
Ve smyslu ustanovení §106 odst. 2 a §40 s. ř. s. bylo pondělí 10. 10. 2005 posledním
dnem pro podání kasační stížnosti, tj. pro předání této stížnosti soudu nebo její zaslání
prostřednictvím držitele poštovní licence, popř. zvláštní poštovní licence anebo předání
orgánu, který má povinnost ji doručit.
Nejvyšší správní soud proto dospěl k závěru, že předmětná kasační stížnost zaslaná
prostřednictvím držitele poštovní licence dne 15. 11. 2005 byla podána opožděně
a jako takovou mu nezbylo, než ji podle §46 odst. 1 písm. b) a §120 s. ř. s. odmítnout.
O nákladech řízení bylo rozhodnuto v souladu s ustanovením §60 odst. 3
a §120 s. ř. s., podle kterých nemá žádný z účastníků právo na náhradu nákladů řízení, byla-li
kasační stížnost odmítnuta.
Poučení: Proti tomuto usnesení nejsou opravné prostředky přípustné (§53 odst. 3,
§120 s. ř. s.).
V Brně dne 12. dubna 2006
JUDr. Václav Novotný
předseda senátu