ECLI:CZ:NSS:2006:5.AZS.18.2006
sp. zn. 5 Azs 18/2006 - 65
USNESENÍ
Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Ludmily
Valentové a soudců JUDr. Václava Novotného a JUDr. Lenky Matyášové v právní věci
žalobkyně: H. R., zast. JUDr. Barborou Kašparovou, advokátkou se sídlem v Liberci,
Revoluční 123/17, proti žalovanému Ministerstvu vnitra, Nad Štolou 3, Praha 7, o udělení
azylu, v řízení o kasační stížnosti žalobkyně ze dne 9. 11. 2005 proti rozsudku Krajského
soudu v Ústí nad Labem ze dne 10. 10. 2005, č. j. 14 Az 276/2004 - 46,
takto:
I. Kasační stížnost ze dne 9. 11. 2005 se odmítá.
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení o kasační stížnosti.
Odůvodnění:
Kasační stížností se žalobkyně (dále jen „stěžovatelka“) domáhá zrušení shora
označeného rozsudku Krajského soudu v Praze, kterým byla zamítnuta žaloba stěžovatelky
proti rozhodnutí Ministerstva vnitra ze dne 5. 8. 2003, č. j. OAM-354/VL-07-P22-2003.
Tímto rozhodnutím žalovaný neudělil žalobkyni azyl dle ustanovení §12, §13 odst. 1, 2
a §14 zákona č. 325/1999 Sb., o azylu a o změně zákona č. 283/1991 Sb., o Policii České
republiky, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o azylu“) a současně rozhodl, že se
na žalobkyni nevztahuje překážka vycestování ve smyslu ustanovení §91 citovaného zákona.
Ze spisu vyplývá, že výše uvedený rozsudek Krajského soudu v Ústí nad Labem,
ve kterém byla stěžovatelka řádně poučena o možnosti podat do dvou týdnů od doručení
rozsudku prostřednictvím Krajského soudu v Ústí nad Labem kasační stížnost k Nejvyššímu
správnímu soudu v Brně, byl právnímu zástupci stěžovatelky, Mgr. A. V., jež stěžovatelku
v řízení před krajským soudem zastupoval na základě plné moci ze dne 28. 8. 2003,
doručen dne 20. 10. 2005.
Dle §106 odst. 2 zák. č. 150/2002 Sb., soudní řád správní (dále jen s. ř. s.) musí být
kasační stížnost podána do dvou týdnů po doručení rozhodnutí, a bylo-li vydáno opravné
usnesení, běží tato lhůta znovu od doručení tohoto usnesení. Zmeškání lhůty pro podání
kasační stížnosti nelze prominout.
Dle §40 odst. 1 s. ř. s. lhůta stanovená tímto zákonem, výzvou nebo rozhodnutím
soudu počíná běžet počátkem dne následujícího poté, kdy došlo ke skutečnosti určující
její počátek.
Dle §40 odst. 2 s. ř. s. lhůta určená podle týdnů, měsíců nebo roků končí uplynutím
dne, který se svým označením shoduje se dnem, který určil počátek lhůty. Není-li takový den
v měsíci, končí lhůta uplynutím posledního dne tohoto měsíce.
Lhůtou se rozumí časový úsek, vymezený počátkem a koncem, přičemž pro lhůty
určené dle týdnů platí pro jejich počítání následující pravidla. Počátek lhůty, určené podle
týdnů, je dán dnem, který následuje po události, jež je rozhodující pro její počátek. Konec
lhůty, určené dle týdnů připadá na den, jež se pojmenováním shoduje se dnem, na který
připadla skutečnost, od níž se lhůta počítá.
V daném případě dnem určujícím počátek běhu lhůty ve smyslu §40 odst. 1 s. ř. s. byl
den doručení písemného vyhotovení rozsudku Krajského soudu v Praze stěžovatelce – tj.
čtvrtek 20. října 2005. Ve smyslu §40 odst. 1 s. ř. s. den následující po dni doručení
je považován za první den běhu dvoutýdenní lhůty pro podání kasační stížnosti ve smyslu
§106 odst. 2 s. ř. s. Konec lhůty pro podání kasační stížnosti ve smyslu
ust. §40 odst. 2 s. ř. s. pak v návaznosti na výše uvedené připadl na den, který se svým
pojmenováním shodoval se dnem určujícím počátek běhu lhůty - tj. dnem doručení,
a to na čtvrtek 3. listopadu 2005.
Ve smyslu ustanovení §106 odst. 2 a §40 s. ř. s. tak posledním dnem pro podání
kasační stížnosti, tj. pro předání této stížnosti soudu nebo její zaslání prostřednictvím držitele
poštovní licence, popř. zvláštní poštovní licence anebo předání orgánu, který má povinnost
ji doručit, byl v daném případě čtvrtek 3. 11. 2005. Podala-li stěžovatelka k poštovní přepravě
kasační stížnost dne 9. 11. 2005, učinila tak zjevně po uplynutí zákonné lhůty.
Nejvyšší správní soud dospěl k závěru, že předmětná kasační stížnost byla podána
opožděně a jako takovou mu nezbylo, než ji podle §46 odst. 1 písm. b) a §120 s. ř. s.
odmítnout.
Nejvyšší správní soud je však nucen podanou kasační stížnost odmítnout především
z důvodu naplnění zákonných podmínek zakotvených v ustanovení §46 odst. 1 písm. a)
s. ř. s. za použití §120 s. ř. s. Ve smyslu tohoto ustanovení soud usnesením odmítne návrh,
jestliže soud o této věci již rozhodl nebo o téže věci již řízení u soud u probíhá nebo nejsou-li
splněny jiné podmínky řízení a tento nedostatek je neodstranitelný nebo přes výzvu soudu
nebyl odstraněn, a nelze proto v řízení pokračovat.
V daném případě byla krajskému soudu před podáním této kasační stížnosti doručena
včas podaná kasační stížnost stěžovatelky datována dne 3. 11. 2005. Ohledně této vede
Nejvyšší správní soud řízení pod č. j. 5 Azs 68/2006.
O nákladech řízení bylo rozhodnuto v souladu s ustanovením §60 odst. 3
a §120 s. ř. s., podle kterých nemá žádný z účastníků právo na náhradu nákladů řízení, byla-li
kasační stížnost odmítnuta.
Poučení: Proti tomuto usnesení nejsou opravné prostředky přípustné (§53 odst. 3,
§120 s. ř. s.).
V Brně dne 31. května 2006
JUDr. Ludmila Valentová
předsedkyně senátu