ECLI:CZ:NSS:2006:5.AZS.231.2005
sp. zn. 5 Azs 231/2005 - 49
USNESENÍ
Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Ludmily
Valentové a soudců JUDr. Václava Novotného a JUDr. Lenky Matyášové v právní věci
žalobce: S. J., zastoupeného Mgr. Zbyňkem Stavinohou, advokátem se sídlem v Brně, Joštova
4, proti žalovanému Ministerstvu vnitra, Praha 7, Nad Štolou 3, v řízení o kasační stížnosti
žalobce proti usnesení Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 29. 3. 2005, č. j. 30 Az
139/2004 - 24,
takto:
I. Kasační stížnost se odmítá .
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
Odůvodnění:
Žalobce (dále též „stěžovatel“) se včas podanou kasační stížností domáhá zrušení
v záhlaví označeného usnesení Krajského soudu v Hradci Králové, jímž bylo pro zpětvzetí
žaloby zastaveno řízení o žalobě, směřující proti rozhodnutí žalovaného ze dne 19. 10. 2004,
č. j. OAM-2738/VL-10–K04-2004, kterým nebyl stěžovateli udělen azyl dle ustanovení §12,
13 odst. 1, 2 a §14 zákona č. 325/1999, o azylu a o změně zákona č. 283/1991 Sb. o Policii
České republiky ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o azylu“) a současně bylo
rozhodnuto, že se na něj nevztahuje překážka vycestování ve smyslu ustanovení
§91 citovaného zákona.
Rozhodnutí Krajského soudu v Hradci Králové, proti němuž směřuje kasační stížnost,
bylo odůvodněno za použití §47 písm. a) zákona č. 150/2002 Sb., soudního řádu správního,
ve znění pozdějších předpisů (dále jen „s. ř. s.“) tím, že žalobu vzal stěžovatel svým podáním
ze dne 25. 3. 2005 zpět z rodinných důvodů.
Stěžovatel ve včas podané kasační stížnosti uvádí, že učinil zpětvzetí v době,
kdy neměl v ČR svou rodinu a byla jen velice malá naděje, že se jeho rodině podaří za ním
do ČR přicestovat. Z tohoto důvodu se rozhodl vrátit zpět do Mongolska a podstoupit všechna
s tím spojená rizika. V březnu tohoto roku se však manželce a synovi podařilo z Mongolska
odcestovat a požádat v ČR o azyl. Protože by stěžovatel za této situace musel odcestovat zpět
do Mongolska bez své rodiny, která je v azylovém řízení v ČR a to za situace, kdy u něj
azylové důvody nadále trvají, navrhuje, aby Nejvyšší správní soud napadené usnesení zrušil.
Současně požádal o přiznání odkladného účinku.
Žalovaný k podané kasační stížnosti uvedl, že skutečnosti uvedené stěžovatelem
v kasační stížnosti nelze podřadit pod ustanovení §103 odst. 1 b) a e) s. ř. s. a dále
poznamenává, že jsou z pohledu azylového řízení irelevantní. Navrhuje kasační stížnost
zamítnout a odkladný účinek kasační stížností nepřiznat.
Nejvyšší správní soud se kasační stížnosti musel zabývat nejprve z hlediska její
přípustnosti. Pouze přípustná kasační stížnost může být soudem projednána in merito.
Podle §102 s. ř. s. je kasační stížnost opravným prostředkem proti pravomocnému
rozhodnutí krajského soudu ve správním soudnictví, jímž se účastník řízení domáhá zrušení
soudního rozhodnutí. Podle §103 odst. 1 s. ř. s. je možno kasační stížnost podat pouze
z vymezených důvodů, přičemž důvod, o který se kasační stížnost opírá, musí stěžovatel
v kasační stížnosti uvést (§106 s. ř. s.). Z podstaty věci (jde o návrh na zrušení pravomocného
rozhodnutí soudu) vyplývá, že důvody kasační stížnosti směřují vůči postupu soudu:
stěžovatel tak může napadat nezákonnost spočívající v nesprávném posouzení právní otázky
soudem [písm. a) §103 odst. 1 s. ř. s.], popřípadě může tvrdit, že správní řízení trpělo
takovými vadami, že to mohlo ovlivnit zákonnost, a proto měl soud takové rozhodnutí zrušit
[písm. b) citovaného ustanovení], dále s. ř. s. považuje za důvody kasační stížnosti zmatečnost
řízení před soudem [písm. c) citovaného ustanovení], vady soudního řízení, pokud mohly mít
za následek nezákonnost rozhodnutí ve věci samé [písm. d) citovaného ustanovení] a konečně
může být důvodem kasační stížnosti též tvrzená nezákonnost rozhodnutí o odmítnutí žaloby
nebo o zastavení řízení [písm. e) citovaného ustanovení].
Podle ustanovení §104 odst. 4 s. ř. s. kasační stížnost není přípustná, opírá-li
se jen o jiné důvody, než které jsou uvedeny v §103 s. ř. s.
V posuzované věci stěžovatel v kasační stížnosti nijak nenapadá ani postup správního
orgánu (žalovaného) v řízení správním či nedostatky jeho rozhodnutí, pro které by měl soud
takové rozhodnutí zrušit, a stejně tak nenapadá ani postup krajského soudu či nedostatky jeho
rozhodnutí.
Jak již Nejvyšší správní soud judikoval (Usnesení ze dne 5. 4. 2004,
č. j. 4 Azs 58/2004 - 29), „kasační stížnost napadající usnesení soudu o zastavení řízení
pro zpětvzetí žaloby [§47 písm. b) s. ř. s.] odůvodněná toliko tím, že stěžovatel vzal žalobu
zpět, protože chtěl vycestovat zpět do své vlasti, nicméně později dostal z domova zprávu,
že pokud přijede domů, bude zatčen a vězněn, je podle §104 odst. 4 s. ř. s. nepřípustná; byly
totiž uplatněny jen jiné důvody, než které připouští §103 odst. 1 s. ř. s.“
Od výše uvedeného závěru se nemá důvodů Nejvyšší správní soud odchýlit
ani v projednávaném případě.
Jestliže stěžovatel toliko poukazuje na to, že důvody zpětvzetí žalobního návrhu u něj
pominuly, neboť se podstatně změnily okolnosti, za nichž vzal žalobu zpět (rodina
přicestovala do ČR), uvádí důvody jiné, než které připouští §103 odst. 1 s. ř. s., a zatěžuje
tak kasační stížnost vadou, která způsobuje, že taková kasační stížnost je podle
§104 odst. 4 s. ř. s. nepřípustná.
Nejvyšší správní soud proto za použití §104 odst. 4 s. ř. s., §120 s. ř. s. ve vztahu k
§46 odst. 1 písm. d) s. ř. s. kasační stížnost odmítl jako nepřípustnou. Soud také nezjistil
žádné důvody, které by měly vést k užití §109 odst. 3 s. ř. s., jenž upravuje situace, kdy soud
není vázán důvody kasační stížnosti (nicotnost rozhodnutí správního orgánu, zmatečnost
řízení soudního, nepřezkoumatelnost rozhodnutí soudu).
O nákladech řízení bylo rozhodnuto za použití §120 s. ř. s. ve vztahu k §60 odst. 3,
podle něhož žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení, jestliže byla kasační
stížnost odmítnuta.
Poučení: Proti tomuto usnesení nejsou opravné prostředky přípustné (§53 odst. 3,
§120 s. ř. s.).
V Brně dne 31. ledna 2006
JUDr. Ludmila Valentová
předsedkyně senátu