ECLI:CZ:NSS:2006:5.AZS.49.2006
sp. zn. 5 Azs 49/2006 - 89
USNESENÍ
Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Václava
Novotného a soudců JUDr. Lenky Matyášové a JUDr. Vojtěcha Šimíčka v právní věci
žalobce: B. V., zast. soudem ustanoveným opatrovníkem paní D. N., pracovnicí Nejvyššího
správního soudu, proti žalovanému Ministerstvu vnitra, Praha 7, Nad Štolou 3, v řízení o
kasační stížnosti žalobce proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 1. 4. 2004, č. j. 10
Az 195/2003 - 26, o neustanovení zástupce,
takto:
I. Řízení se z a s t a v u je .
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení o kasační stížnosti.
Odůvodnění:
Žalobou podanou u Městského soudu v Praze se žalobce domáhal zrušení rozhodnutí
žalovaného ze dne 21. 10. 2003, č. j. OAM-1601/AŘ-2002, kterým byl zamítnut rozklad
a potvrzeno rozhodnutí žalovaného ze dne 19. 10. 2001, č. j. OAM-6345/VL-10-K01-2001
o zamítnutí návrhu o udělení azylu jako zjevně nedůvodného dle §16 odst. 1 písm. e) zákona
č. 325/1999 Sb., o azylu a o změně zákona č. 283/1991 Sb., o Policii České republiky,
ve znění pozdějších předpisů. Současně požádal, aby mu byl v řízení o žalobě ustanoven
zástupce.
Usnesením Městského soudu v Praze ze dne 1. 4. 2004, č. j. 10 Az 195/2003 - 26 byl
návrh na ustanovení zástupce zamítnut.
Žalobce (dále též stěžovatel) napadl usnesení soudu kasační stížností.
Protože stěžovatel není pro řízení o kasační stížnosti zastoupen advokátem
(§105 odst. 2 s. ř. s.), byl Městským soudem v Praze k odstranění tohoto nedostatku
podmínky řízení vyzván (č. j. 10 Az 195/2003 - 40). Na poslední známé adrese pobytu P.
2557/19, P. 5 se stěžovatel nezdržoval a ani opakovanými dotazy Oblastnímu ředitelství
služby cizinecké a pohraniční policie ČR, se nepodařilo městskému soudu adresu pobytu
zjistit. Kasační stížnost byla poté předložena Nejvyššímu správnímu soudu. Nejvyšší správní
soud se pokusil zjistit aktuální adresu stěžovatele, a to dotazem v databázi žadatelů o azyl,
odbor azylové a migrační politiky Ministerstva vnitra. Bylo zjištěno, že není známa jiná
adresa pobytu stěžovatele než P. 2557/16, P. 5, na které se však stěžovatel nezdržuje.
Jelikož je stěžovatel neznámého pobytu, byla mu usnesením Nejvyššího správního
soudu ze dne 14. 9. 2006, č. j. 5 Azs 49/2006 - 78, podle §29 odst. 3 o. s. ř. použitého
přiměřeně podle §64 s. ř. s. ustanovena opatrovníkem paní D. N., pracovnice Nejvyššího
správního soudu.
Podle §47 písm. c) s. ř. s. soud usnesením řízení zastaví, stanoví-li tak zvláštní zákon.
Podle §33 zákona o azylu soud řízení zastaví, jestliže nelze zjistit místo pobytu žadatele
o udělení azylu (stěžovatele) a tato skutečnost brání nejméně po dobu devadesáti dnů
rozhodnutí ve věci. Zákon o azylu tedy v citovaném ustanovení stanoví dvě podmínky, jejichž
kumulativního naplnění je pro zastavení řízení zapotřebí. V souzené věci není sporu o tom,
že místo pobytu stěžovatele na území České republiky není známé; tato skutečnost přetrvává
již od listopadu 2004 a Nejvyšší správní soud si ji před vydáním svého rozhodnutí ověřil
z databáze žalovaného. Bylo tedy konstatováno, že stěžovatel je neznámého pobytu,
a k ochraně jeho práv mu byl Nejvyšším správním soudem ustanoven opatrovník. První
podmínka pro zastavení řízení podle §33 zákona o azylu tedy byla podle názoru Nejvyššího
správního soudu naplněna.
Při posuzování toho, zda neznámý pobyt stěžovatele brání rozhodnutí ve věci - o tom,
že tato skutečnost trvá déle než zákonem předpokládaných devadesát dní, není přitom
vzhledem k výše uvedenému pochyb. Za stávající procesní situace, kdy je stěžovatel
neznámého pobytu zastoupen opatrovníkem, neexistovala skutečnost bránící rozhodnutí
o kasační stížnosti. V souzené věci má však stěžovatelem podaná kasační stížnost vady,
jež znemožňují přezkum rozhodnutí soudu I. stupně, neboť v ní nejsou uvedeny žádné
kasační důvody a obecné vyjádření nesouhlasu s rozhodnutím soudu nelze považovat za řádně
uplatněné stížní body. K odstranění těchto vad je podle názoru Nejvyššího správního soudu
vzhledem k povaze souzené věci nezbytná osobní součinnost stěžovatele; nelze požadovat
po ustanoveném opatrovníkovi stěžovatele, aby bez osobního kontaktu se stěžovatelem sám
vyhledával a domýšlel důvody kasační stížnosti. Nejvyšší správní soud proto konstatoval
naplnění všech zákonných podmínek pro to, aby v souladu s §33 zákona o azylu usnesením
rozhodl o zastavení řízení o kasační stížnosti podle §47 písm. c) s. ř. s. použitého přiměřeně
podle §120 s. ř. s.
Vzhledem k tomu, že řízení bylo zastaveno, podle §60 odst. 3 věty prvé s. ř. s.
za použití §120 s. ř. s. nemá žádný z účastníků řízení právo na náhradu nákladů řízení.
Poučení: Proti tomuto usnesení nejsou opravné prostředky přípustné (§53 odst. 3,
§120 s. ř. s.).
V Brně dne 9. listopadu 2006
JUDr. Václav Novotný
předseda senátu