ECLI:CZ:NSS:2006:5.AZS.8.2006
sp. zn. 5 Azs 8/2006 - 49
ROZSUDEK
Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Václava
Novotného a soudkyň JUDr. Ludmily Valentové a JUDr. Lenky Matyášové v právní věci
žalobkyně: O. B., zast. Mgr. Ing. Lukášem Prudilem, Ph.D., advokátem se sídlem Bašty 2,
658 09 Brno, proti žalovanému: Ministerstvo vnitra, odbor azylové a migrační politiky,
Praha 7, Nad Štolou 3, o kasační stížnosti proti usnesení Krajského soudu v Brně ze dne
29. 9. 2005, č. j. 55 Az 239/2004 – 25,
takto:
I. Kasační stížnost se zamítá .
II. Žádnému z účastníků se nepřiznává náhrada nákladů řízení o kasační
stížnosti.
Odůvodnění:
Žalobkyně (dále též „stěžovatelka“) včas podanou kasační stížností napadá shora
označené usnesení Krajského soudu v Brně, kterým byla odmítnuta její žaloba proti
rozhodnutí Ministerstva vnitra ze dne 13. 10. 2004, č. j. OAM-2741/VL-10-04-2004, jímž
bylo rozhodnuto, že se azyl z důvodu nesplnění podmínek uvedených v §12, §13 odst. 1, 2
a §14 zákona č. 325/1999 Sb., o azylu a o změně zákona č. 283/1991 Sb., o Policii České
republiky, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o azylu“) neuděluje, a jímž bylo
současně rozhodnuto, že se na stěžovatelku nevztahuje překážka vycestování ve smyslu §91
zákona o azylu.
Stěžovatelka v kasační stížnosti ze dne 6. 12. 2005 uvádí, že neovládá český jazyk,
proto pověřila sepsáním žaloby svoji známou, která však z neznalosti neuvedla do žaloby
všechny skutečnosti, které má žaloba obsahovat. Měla proti následovat výzva k doplnění
žaloby (§37 odst. 5 s. ř. s.) Tuto výzvu však soud nezaslal s odkazem na marné uplynutí lhůty
stanovené pro rozšíření žaloby, a po té ji odmítl. Porušil tak svou povinnost, když výzvu
nezaslal. Namítá porušení §2 a §36 s. ř. s. a navrhuje zrušení napadeného usnesení a přiznání
odkladného účinku kasační stížnosti.
Ministerstvo vnitra odkázalo na uvážení Nejvyššího správního soudu.
Nejvyšší správní soud napadené soudní usnesení Krajského soudu v Brně přezkoumal
v souladu s §109 odst. 2 a 3 s. ř. s., vázán rozsahem a důvody, které stěžovatelka uplatnila
ve své kasační stížnosti. Nejvyšší správní soud přitom neshledal vady podle §109 odst. 3
s. ř. s., k nimž by musel přihlédnout z úřední povinnosti.
Kasační stížnost není důvodná.
V souzené věci Nejvyšší správní soud z předmětného soudního spisu zjistil,
že důvodem podání žádosti o azyl byl problém s věřitelem, který stěžovatelce dokonce unesl
dítě. S věřitelem se nakonec dohodla na odkladu splátek.
Z odůvodnění přezkoumávaného rozhodnutí soudu se podává, že s ohledem
na skutečnost, že žaloba neobsahovala žádné žalobní body a zároveň již uplynula lhůta
pro podání, resp. pro doplnění žaloby o žalobní body, soud žalobkyni nevyzval postupem
podle §37 odst. 5 věta prvá s. ř. s. k odstranění vad žaloby jejím doplněním. Jelikož žaloba
neobsahovala žádný žalobní bod, nebyla splněna podmínka řízení a tento nedostatek byl
neodstranitelný, nebylo možné v řízení pokračovat. Z těchto důvodů soud postupoval podle
ust. §46 odst. 1 písm. a) s. ř. s. a žalobu odmítl.
Nejvyšší správní soud konstatuje, že stěžovatelka uplatnila stížnostní důvod,
podřaditelný pod ust. §103 odst. 1 písm. e) s. ř. s., neboť kasační stížnost podala z důvodu
nezákonnosti rozhodnutí o odmítnutí návrhu.
K dovození závěru, že kasační stížnost není důvodná, Nejvyšší správní soud dospěl
proto, že Krajský soud v Brně správně aplikoval ust. §46 odst. 1 písm. a) s. ř. s., podle něhož
soud usnesením odmítne návrh, jestliže nejsou splněny jiné podmínky řízení a tento
nedostatek je neodstranitelný a nelze tak v řízení pokračovat. V důsledku přísné dispoziční
zásady v řízení o žalobách proti rozhodnutím správního orgánu musí žaloba obsahovat nejen
základní náležitosti podání podle §37 odst. 2 a 3 s. ř. s., ale zejména základní náležitosti
žaloby vymezené v §71 odst. 1 písm. a) až f) s. ř. s., včetně žalobních bodů.
V souzené věci je však zřejmé, a v tom se Nejvyšší správní soud ztotožňuje s krajským
soudem, že žaloba stěžovatelky žádný žalobní bod neobsahovala, a v takovém případě
ani nepřicházela v úvahu výzva soudu k odstranění takovéto vady podání.
Ze zákona vyplývá, že žaloba musí obsahovat alespoň jeden žalobní bod (druhá věta
§71 odst. 2 s. ř. s.). Pokud žádný žalobní bod žaloba neobsahuje, může být tento nedostatek
podmínek řízení odstraněn, a to ve lhůtě pro podání žaloby, jak vyplývá z citovaného §71
odst. 2 s. ř. s. Zákonem přitom není dána zákonná povinnost soudu v takovém případě
vyzývat žalobce k odstranění těchto vad ve smyslu §37 odst. 5 s. ř. s., neboť takto široce
pojímaná povinnost soudu by zjevně odporovala zmíněné zásadě dispoziční a rovněž zásadě
koncentrace řízení, v souladu s nimiž je tento typ řízení koncipován. Ostatně v tomto smyslu
již Nejvyšší správní soud judikoval (viz rozsudek NSS č. j. 4 Azs 3/2004).
Vzhledem k těmto skutečnostem je Nejvyšší správní soud toho názoru, že Krajský
soud v Brně postupoval v souladu se zákonem, když předmětné podání žalobkyně odmítl.
Ze všech shora uvedených důvodů Nejvyšší správní soud kasační stížnost jako
nedůvodnou zamítl (§110 odst. 1 s. ř. s.).
Za této procesní situace, kdy Nejvyšší správní soud o kasační stížnosti rozhodl
neprodleně po jejím obdržení a po nezbytném poučení účastníků řízení o složení senátu,
se z důvodu nadbytečnosti již samostatně nezabýval návrhem na přiznání odkladného účinku
kasační stížnosti.
Stěžovatelka, která neměla v tomto soudním řízení úspěch, nemá právo na náhradu
nákladů řízení (§60 odst. 1 s. ř. s.) a Ministerstvu vnitra náklady řízení nevznikly. Proto
Nejvyšší správní soud rozhodl, že se žádnému z účastníků nepřiznává náhrada nákladů řízení
o kasační stížnosti.
Poučení: Proti tomuto rozsudku nejsou opravné prostředky přípustné (§53 odst. 3,
§120 s. ř. s.).
V Brně dne 28. dubna 2006
JUDr. Václav Novotný
předseda senátu