ECLI:CZ:NSS:2006:6.ADS.15.2006
sp. zn. 6 Ads 15/2006 - 42
ROZSUDEK
Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Bohuslava
Hnízdila a soudkyň JUDr. Brigity Chrastilové a JUDr. Milady Tomkové v právní věci
žalobce: M. G., proti žalované: Česká správa sociálního zabezpečení, se sídlem Křížová
25, Praha 5, v řízení o kasační stížnosti žalobce proti usnesení Městského soudu v Praze č. j.
12 Ca 116/2005 - 30 ze dne 27. 12. 2005,
takto:
I. Kasační stížnost se za mítá .
II. České správě sociálního zabezpečení se ne při znává právo na náhradu nákladů
řízení o kasační stížnosti.
Odůvodnění:
Usnesením Městského soudu v Praze ze dne 11. 10. 2005, č. j. 12 Ca 116/2005 – 12,
byla odmítnuta žaloba žalobce s odůvodněním, že neurčité podání ze dne 28. 6. 2005,
které podle svého obsahu lze považovat za žalobu, žalobce k výzvě soudu nedoplnil
a neodstranil vady podání. Ke svému podání, jež soudu došlo dne 28. 6. 2005, žalobce připojil
sdělení České správy sociálního zabezpečení z 25. 5. 2005 ve věci žádosti o úpravu důchodu
v rámci mimosoudní rehabilitace podle zákona č. 87/1991 Sb. a rozhodnutí České správy
sociálního zabezpečení z 23. 5. 2005, jímž byla zamítnuta žádost žalobce o poskytnutí
jednorázové peněžní částky podle zákona č. 261/2001 Sb.
Proti uvedenému usnesení městského soudu podal žalobce (dále jen „stěžovatel“)
kasační stížnost a dalším podáním z 6. 12. 2005 požádal o ustanovení zástupce pro řízení
o kasační stížnosti. Této žádosti městský soud nevyhověl po zjištění, že celkový příjem
stěžovatele (plný invalidní důchod + vdovecký důchod) činí 9302 Kč, takže uvedený příjem
stěžovatele přesahuje dvojnásobně životní minimum podle §3 odst. 2 písm. e) a odst. 3
písm. a) zákona č. 463/1991 Sb. Zároveň vyplácená dávka důchodového pojištění stěžovateli
přesahuje průměrnou dávku důchodového pojištění vyplácených v České republice. Městský
soud proto došel k závěru, že výše dávky vyplácené stěžovateli ve formě důchodového
pojištění, nezakládá u něj předpoklady pro osvobození od soudních poplatků. Proto nebylo
žádosti stěžovatele o ustanovení zástupce vyhověno.
Na uvedené usnesení městského soudu stěžovatel reagoval podáním ze dne
17. 1. 2006, adresovaným Nejvyššímu správnímu soudu, jež podle svého obsahu lze
považovat za kasační stížnost. V kasační stížnosti se stěžovatel vyjadřuje ke svému
pracovnímu působení v minulosti, zmiňuje se o své sociální situaci, kterou považuje
za neutěšenou, neboť žije ve společné domácnosti se svojí dcerou a žijí ze svých důchodů.
Stěžovatel sice výslovně neuvádí, čeho se svojí stížností domáhá, z obsahu jeho podání je
však zřejmé, že považuje usnesení městského soudu za nesprávné a má za to, že by mu měl
být soudem ustanoven zástupce pro řízení o kasační stížnosti.
Stěžovatel sice neuvádí, z jakého důvodu kasační stížnost podává, z obsahu jeho
stížnosti lze dovodit, že ji podává z důvodu tvrzené nezákonnosti spočívající v nesprávném
posouzení právní otázky soudem v předcházejícím řízení (§103 odst. 1 písm. a/ zákona
č. 150/2002 Sb., soudní řád správní – dále jen „s. ř. s.“).
Kasační stížnost není důvodná.
Podle §35 odst. 7 s. ř. s. navrhovateli, u něhož jsou předpoklady, aby byl osvobozen
od soudních poplatků, a je-li to třeba k ochraně jeho práv, může předseda senátu na návrh
ustanovit usnesením zástupce, jímž může být i advokát. V řízení o kasační stížnosti stěžovatel
musí být zastoupen advokátem (§105 odst. 2 s. ř. s.), v daném případě tedy přicházelo
v úvahu, aby zástupcem stěžovatele byl ustanoven advokát. Městský soud po posouzení
celkového příjmu stěžovatele, jenž činí částku 9302 Kč měsíčně, dospěl k závěru, že výše
uvedené dávky vyplácené stěžovateli ve formě důchodového pojištění, u něj nezakládá
předpoklady pro osvobození od soudních poplatků. S tímto závěrem se ztotožňuje i Nejvyšší
správní soud, neboť uvedený příjem stěžovatele ve formě důchodového pojištění skutečně
přesahuje průměrnou dávku důchodového pojištění, vyplácenou v České republice, jak na to
poukázal již městský soud. K ustanovení zástupce přitom soud může přistoupit pouze tehdy,
jsou-li u navrhovatele předpoklady pro osvobození od soudních poplatků.
Městský soud proto nepochybil, když žádosti stěžovatele o ustanovení zástupce
nevyhověl. Nejvyšší správní soud proto kasační stížnost podle §110 odst. 1 s. ř. s.
jako nedůvodnou zamítl. Lze pouze dodat, že v případě zastoupení stěžovatele advokátem,
činí odměna advokáta za jeden úkon částku 250 Kč podle vyhlášky č. 177/1996 Sb.,
pokud by se v daném případě jednalo o nárok v oblasti sociálního zabezpečení
nebo důchodového pojištění.
O nákladech řízení o kasační stížnosti rozhodl Nejvyšší správní soud podle §60
odst. 1, 2 s. ř. s. Stěžovatel tedy nebyl v řízení úspěšný, nemá právo na náhradu nákladů
řízení, a právo České správy sociálního zabezpečení na náhradu nákladů řízení
je v posuzované věci ze zákona vyloučeno.
Poučení: Proti tomuto rozsudku ne js ou opravné prostředky přípustné.
V Brně dne 29. června 2006
JUDr. Bohuslav Hnízdil
předseda senátu