ECLI:CZ:NSS:2006:6.AS.13.2006:76
sp. zn. 6 As 13/2006 - 76
USNESENÍ
Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Bohuslava
Hnízdila a soudkyň JUDr. Brigity Chrastilové a JUDr. Milady Tomkové v právní věci
žalobce: R. N., zastoupen JUDr. Miroslavem Richterem, advokátem, se sídlem
Ciolkovského 282, Karviná – Ráj, proti žalovanému: Krajský úřad Moravskoslezského
kraje, se sídlem 28. října 117, Ostrava, v řízení o kasační stížnosti žalobce proti rozhodnutí
Krajského soudu v Ostravě č. j. 22 Ca 381/2004 - 52 ze dne 23. 11. 2005, ve znění usnesení
Krajského soudu v Ostravě č. j. 22 Ca 381/2004 - 57 ze dne 6. 12. 2005, o návrhu žalobce na
přiznání odkladného účinku kasační stížnosti,
takto:
Návrh na přiznání odkladného účinku kasační stížnosti se zamítá .
Odůvodnění:
Krajský soud v Ostravě rozhodl v záhlaví blíže označeným rozsudkem o zamítnutí
žaloby, kterým se žalobce (dále jen „stěžovatel“) domáhal zrušení rozhodnutí žalovaného
ze dne 23. 8. 2004, č. j. SZ/10875/04/Úh. Tímto rozhodnutím bylo zamítnuto odvolání
žalobce proti lékařskému posudku ze dne 22. 4. 2004 vystavenému Karvinskou hornickou
nemocnicí, a. s., podle kterého není žalobce schopen práce v dole, je schopen práce
na povrchu s omezením - bez zvýšené fyzické zátěže, mimo práce ve výškách, ne jako řidič.
Proti tomuto rozsudku krajského soudu podává stěžovatel kasační stížnost a návrh
na přiznání jejího odkladného účinku s tím, že neprodlený výkon napadeného rozsudku
by znamenal pro něj nenahraditelnou újmu, kterou spatřuje v tom, že zaměstnavatel jej nechce
zaměstnávat na dosavadní práci a nemá pro něj ani jinou vhodnou práci. Proti výpovědi
z pracovního poměru nemá žádné právní obrany, když ji dostane na základě pravomocného
lékařského posudku.
Podle §107 zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní (dále jen „s. ř. s.“), nemá
kasační stížnost odkladný účinek; Nejvyšší správní soud jej však může na návrh stěžovatele
přiznat. Přitom užije přiměřeně §73 odst. 2 až 4 s. ř. s. Podle §73 odst. 2 s. ř. s. soud přizná
odkladný účinek, jestliže by výkon nebo jiné právní následky rozhodnutí znamenaly
pro žalobce (stěžovatele) nenahraditelnou újmu, přiznání odkladného účinku se nedotkne
nepřiměřeným způsobem nabytých práv třetích osob a není v rozporu s veřejným zájmem.
Podle §73 odst. 3v s. ř. s. se přiznáním odkladného účinku pozastavují do skončení řízení
před soudem účinky napadeného rozhodnutí.
Nejvyšší správní soud proto jako stěžejní podmínku, jejíž naplnění by vedlo
ke zkoumání podmínek zbývajících, musel posoudit, zda z lékařského posudku MUDr. F. C.,
primáře oddělení závodní preventivní péče Hornické nemocnice Karviná, potvrzeného
žalovaným, plynou takové právní následky, jež znamenají pro stěžovatele nenahraditelnou
újmu. Přitom nutno zdůraznit, že pravidlem, které s. ř. s. jednoznačně stanoví, je, že kasační
stížnost jako opravný prostředek proti pravomocnému rozhodnutí krajského soudu nemá
odkladný účinek. Přiznání odkladného účinku tedy zákon chápe jako opatření zcela
mimořádné, a to pro situace, jež zákonodárce vyjádřil, že musí jít o vznik nenahraditelné
újmy. Nejedná se přitom pouze o hypotetickou možnost vzniku újmy, nýbrž o následek, jež
nastává s nejvyšší mírou pravděpodobnosti. Tento následek pak nutno vztahovat k předmětu
řízení správního.
V posuzované věci lékař příslušný k posuzování způsobilosti k práci vydal posudek,
v němž shledal, že stěžovatel pozbyl vzhledem ke svému zdravotnímu stavu dlouhodobě
způsobilost konat dosavadní práci. Tento posudek byl vydán podle zákona č. 20/1966 Sb.,
o péči o zdraví lidu, jenž v §21 stanoví, že nedílnou součástí léčebně preventivní péče
je lékařská posudková činnost, jejímž předním úkolem je posuzování způsobilosti k práci.
Podle §77 tohoto zákona vydávají zdravotnická zařízení prostřednictvím lékařů při výkonu
zdravotní péče na základě posouzení zdravotního stavu pacienta lékařské posudky. Posudek
může být přezkoumán postupem, který dále stanoví §77 a §77a tohoto zákona.
Nenahraditelná újma, která by jako právní následek lékařského posudku vydané
v rámci výkonu zdravotní péče mohla nastat, se může dotýkat pouze a jedině újmy na zdraví
stěžovatele (neboť lékař posuzoval jeho způsobilost k dosavadní práci na základě
jeho zdravotního stavu). Pokud byl vydán posudek, podle něhož není způsobilý vykonávat
dosavadní práci, pak v rámci výkonu zdravotní péče lékař naopak vyslovil závěr, jenž směřuje
k ochraně stěžovatelova zdraví a v žádném případě nemůže závěr posudku způsobit újmu
na péči o jeho zdraví – což bylo předmětem posuzování. Tento posudek o způsobilosti
k práci, jenž vyslovuje stěžovatelovu nezpůsobilost k dosavadní práci ze zdravotních důvodů,
tedy sám o sobě nemá právní následky, jež by ve sféře výkonu zdravotní péče znamenaly
vznik nenahraditelné újmy – ta by naopak mohla nastat v důsledku výkonu zaměstnání
nepřiměřeného zdravotnímu stavu. V souvislosti s vydáním takového posudku mohou
následovat pracovněprávní úkony zaměstnavatele (primárně převedení na jinou práci); to však
neznamená, že právní následky posudku znamenají pro stěžovatele nenahraditelnou újmu.
Ostatně předmětem tohoto řízení nebylo zjišťování, zda zaměstnavatel bude mít
pro stěžovatele vhodné místo, nebo zda přikročí za zákoníkem práce vymezených podmínek
k výpovědi. Ochrana soukromých práv, tedy práv vyplývajících z pracovněprávního vztahu,
pak přísluší soudům v občanském soudním řízení.
Nejvyšší správní soud tedy konstatuje, že základní podmínka, a to vznik
nenahraditelné újmy není v posuzované věci dán, a proto návrh zamítl, aniž by bylo nutno
zkoumat další podmínku (dotčení nabytých práv třetích osob a veřejný zájem).
Poučení: Proti tomuto rozhodnutí nej sou opravné prostředky přípustné.
V Brně dne 20. července 2006
JUDr. Bohuslav Hnízdil
předseda senátu