ECLI:CZ:NSS:2006:6.AZS.389.2004
sp. zn. 6 Azs 389/2004 - 43
USNESENÍ
Nejvyšší správní soud rozhodl v senátu složeném z předsedy JUDr. Bohuslava
Hnízdila a soudkyň JUDr. Brigity Chrastilové a JUDr. Milady Tomkové v právní věci
žalobce: I. S., zastoupen JUDr. Evou Vyskočilovou, advokátkou, se sídlem Beneše z Loun
50, Louny, proti žalovanému: Ministerstvo vnitra, se sídlem Nad Štolou 3, Praha 7, v řízení
o kasační stížnosti žalobce proti rozsudku Krajského soudu v Ústí nad Labem č. j. 15 Az
211/2003 - 26 ze dne 25. 2. 2004,
takto:
I. Kasační stížnost se odmítá.
II. Žádný z účastníků řízení ne m á právo na náhradu nákladů řízení o kasační stížnosti.
III. Ustanovené zástupkyni žalobce, advokátce Evě Vyskočilové, se odměna
za zastupování stěžovatele v řízení o kasační stížnosti ne p ř i z ná v á .
Odůvodnění:
Žalobce (dále jen „stěžovatel“) se kasační stížností ze dne 1. 6. 2004 domáhal zrušení
rozsudku Krajského soudu v Ústí nad Labem č. j. 15 Az 211/2003 - 26 ze dne 25. 2. 2004,
kterým byla zamítnuta jeho žaloba proti rozhodnutí žalovaného ze dne 31. 10. 2002,
č. j. OAM - 3851/VL - 14 - P11 - 2000, jímž mu nebyl udělen azyl ani na něho nebyla
vztažena překážka vycestování, a vrácení věci krajskému soudu k dalšímu řízení. V kasační
stížnosti stěžovatel formálně odkázal na kasační důvody podle §103 odst. 1 písm. a) až d)
zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní (dále jen „s. ř. s.“), a uvedl, že krajský soud
posoudil případ v rozporu s platným právním řádem, že shledává vážná pochybení všech
dosavadních orgánů v řízení o udělení azylu a že krajský soud projednal věc v rozporu
se zákonem o azylu. Stěžovatel také požádal o ustanovení zástupce pro řízení o kasační
stížnosti; usnesením Krajského soudu v Ústí nad Labem č. j. 15 Az 211/2003 - 35 ze dne
5. 8. 2004 mu byla zástupcem pro řízení o kasační stížnosti ustanovena advokátka JUDr. Eva
Vyskočilová. Ta po svém ustanovení zaslala soudu své sdělení ke kasační stížnosti, v němž
uvedla, že stěžovatele písemně vyzvala dne 12. 8. 2004 k osobní schůzce a předložení
veškerých písemných materiálů. Stěžovatel jí telefonicky sdělil, že se podle svých možností
do sídla advokátní kanceláře dostaví, a zároveň konstatoval, že veškeré nezbytné úkony
včetně podání řádně odůvodněné kasační stížnosti již učinil. Až do 23. 9. 2005 se do sídla
advokátní kanceláře nedostavil.
Nejvyšší správní soud se nejprve zabýval tím, zda lze kasační stížnost meritorně
projednat, a posuzoval tedy, zda kasační stížnost splňuje předepsané náležitosti a zda
je přípustná.
Kasační stížnost lze podat toliko z kasačních důvodů podávaných z §103 odst. 1
písm. a) až e) zákona s. ř. s. Absentují-li v kasační stížnosti důvody, je stěžovatel podle §106
odst. 1 a §37 odst. 5 s. ř. s. vyzván k jejich doplnění, přitom není-li kasační stížnost ve lhůtě
doplněna a nelze-li v řízení o ní pro tento nedostatek pokračovat, je takové podání odmítnuto.
Nejvyšší správní soud je v řízení o kasační stížnosti zásadně podle §109 odst. 2 a 3 s. ř. s.
vázán jejím rozsahem a jejími důvody.
Lze-li tedy kasační stížnost podat toliko z důvodu nezákonnosti spočívající
v nesprávném posouzení právní otázky soudem (§103 odst. 1 písm. a/), vad řízení
podle §103 odst. 1 písm. b) s. ř. s., zmatečnosti řízení před soudem (§103 odst. 1 písm. c/
s. ř. s.), nepřezkoumatelnosti podle §103 odst. 1 písm. d) s. ř. s. či nezákonnosti v případech,
je-li návrh odmítnut nebo řízení zastaveno (§103 odst. 1 písm. e/ s. ř. s.), pak z obsahu
kasační stížnosti žádný z takto taxativním způsobem stanovených kasačních důvodů dovodit
nelze. Pouhý formální odkaz na §103 odst. 1 písm. a) až d) s. ř. s. doplněný obecným
tvrzením rozporu s právními předpisy kasační důvod nepředstavuje. Z takového obsahu
kasační stížnosti nevyplývá, v jakém rozsahu a z jakých důvodů se má Nejvyšší správní soud
napadeným rozsudkem krajského soudu zabývat.
Pokud zástupkyně stěžovatele soudu sdělila, že tento nevyvinul potřebnou součinnost,
aby mohla být kasační stížnost zástupkyní řádně doplněna, přes její výzvu nepředložil
nezbytné písemnosti ani se osobně do sídla kanceláře nedostavil, nemělo by jakéhokoli
smyslu k doplnění kasační stížnosti formálně vyzývat. Za této situace nezbývá Nejvyššímu
správnímu soudu, než kasační stížnost podle §106 odst. 1 s. ř. s. za obdobné aplikace §37
odst. 5 s. ř. s. za použití §120 s. ř. s. odmítnout, neboť při absenci kasačního důvodu není
zřejmý rozsah, v jakém se má Nejvyšší správní soud napadeným rozsudkem zabývat.
Nejvyšší správní soud tedy ze shora uvedených důvodů kasační stížnost odmítl,
aniž by se mohl zabývat návrhem na přiznání odkladného účinku kasační stížnosti.
Podle §60 odst. 3 s. ř. s. ve spojení s §120 s. ř. s. nemá při odmítnutí žádný
z účastníků právo na náhradu nákladů řízení.
Odměna právní zástupkyni stěžovatele nebyla přiznána, neboť v řízení o kasační
stížnosti neprovedla žádný úkon právní služby. Z jejího přípisu ze dne 23. 9. 2005
pouze vyplývá, že stěžovatele vyzvala, aby jí poskytl podklady nezbytné pro poskytnutí
právní pomoci. Ten však této možnosti nevyužil.
Poučení: Proti tomuto usnesení nej sou opravné prostředky přípustné.
V Brně dne 29. března 2006
JUDr. Bohuslav Hnízdil
předseda senátu