ECLI:CZ:NSS:2006:6.AZS.409.2005
sp. zn. 6 Azs 409/2005 - 47
USNESENÍ
Nejvyšší správní soud rozhodl v senátu složeném z předsedkyně JUDr. Milady
Tomkové a soudců JUDr. Bohuslava Hnízdila a JUDr. Brigity Chrastilové v právní věci
žalobkyně: O. G ., proti žalovanému: Ministerstvo vnitra, se sídlem Nad Štolou 3, Praha 7,
o kasační stížnosti žalobkyně proti usnesení Krajského soudu v Brně č. j. 56 Az 32/2005 - 21
ze dne 27. 9. 2005,
takto:
I. Kasační stížnost se odmítá.
II. Žádný z účastníků nem á právo na náhradu nákladů řízení o kasační stížnosti.
Odůvodnění:
Žalobkyně (dále jen „stěžovatelka“) podala dne 4. 11. 2005 kasační stížnost proti
usnesení Krajského soudu v Brně č. j. 56 Az 32/2005 - 21 ze dne 27. 9. 2005, kterým bylo
odmítnuto její podání ze dne 23. 3. 2005, označené jako žaloba, směřující proti rozhodnutí
žalovaného č. j. OAM - 273/VL - 10 - ZA07 - 2005 ze dne 10. 3. 2005 o zamítnutí
stěžovatelčiny žádosti o udělení azylu jako zjevně nedůvodné.
Nejvyšší správní soud nejprve zkoumal, zda kasační stížnost je podána osobou
oprávněnou a zda je podána včas. Stěžovatelka byla účastníkem řízení, z něhož napadený
rozsudek vzešel (§102 zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, ve znění pozdějších
předpisů, dále jen „s. ř. s.“), a kasační stížnost je tak podána osobou oprávněnou. Pokud jde
o otázku, zda byla kasační stížnost podána včas, pak podle §106 odstavce 2 věty první s. ř. s.
musí být podána do dvou týdnů po doručení rozhodnutí. Podle věty poslední téhož ustanovení
nelze zmeškání lhůty k podání kasační stížnosti prominout.
Z obsahu soudního spisu vyplývá, že stěžovatelce bylo napadené usnesení doručováno
na adresu „Z. u B., H. 214“. Z doručenky vyplývá, že přestože se stěžovatelka na této adrese
zdržovala, nebyla zastižena a zásilka obsahující napadené usnesení byla dne 6. 10. 2005
uložena. Během úložní doby si ji stěžovatelka nevyzvedla. Učinila tak až 3. 11. 2005 osobně u
krajského soudu.
Musí-li být kasační stížnost podle §106 odst. 2 s. ř. s. podána do dvou týdnů
po doručení rozhodnutí, proti němuž směřuje, pak lhůta pro její podání uplynula dne
24. 10. 2005, neboť fikce doručení podávaná z §50c odst. 4 občanského soudního řádu
ve znění účinném od 1. 1. 2005 za použití §42 odst. 5 s. ř. s. nastala dne 9. 10. 2005
(resp. 10. 10. 2005 v pondělí). Faktické převzetí napadeného usnesení stěžovatelkou dne
3. 11. 2005 na tom ničeho nemění. Byla-li tedy kasační stížnost podána až dne 4. 11. 2005,
stalo se tak po zákonem stanovené lhůtě, jejíž zmeškání nelze prominout, a byla tak podána
opožděně.
Ze shora uvedených důvodů Nejvyšší správní soud postupoval podle ustanovení §46
odst. 1 písm. b) s. ř. s. za použití §120 s. ř. s. a kasační stížnost odmítl, aniž by se mohl
zabývat návrhem na přiznání jejího odkladného účinku a aniž bylo třeba odstraňovat
nedostatek podmínky řízení spočívající v absenci právního zastoupení v souladu s §105
odst. 2 s. ř. s.
Výrok o nákladech řízení se opírá o §60 odst. 3 s. ř. s. za použití §120 s. ř. s. Byl-li
návrh na zahájení řízení, jímž je v tomto případě kasační stížnost, odmítnut, žádný z účastníků
nemá právo na náhradu nákladů řízení.
Poučení: Proti tomuto usnesení nej sou opravné prostředky přípustné.
V Brně dne 12. dubna 2006
JUDr. Milada Tomková
předsedkyně senátu