ECLI:CZ:NSS:2006:6.AZS.83.2005
sp. zn. 6 Azs 83/2005 - 62
USNESENÍ
Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Bohuslava
Hnízdila a soudkyň JUDr. Brigity Chrastilové a JUDr. Milady Tomkové v právní věci
žalobce: V. S., zastoupen JUDr. Robertem Kubou, advokátem, se sídlem Buzulucká 431,
Hradec Králové, proti žalovanému: Ministerstvo vnitra, se sídlem Nad Štolou 3, Praha 7,
v řízení o kasační stížnosti žalobce proti rozsudku Krajského soudu v Hradci Králové ze dne
16. 3. 2004, č. j. 28 Az 273/2003 - 28,
takto:
I. Kasační stížnost se odmítá.
II. Žádný z účastníků nem á právo na náhradu nákladů řízení.
III. Ustanovenému zástupci žalobce, advokátu JUDr. Robertu Kubovi, se odměna
za zastupování v řízení o kasační stížnosti ne p ř i z ná v á .
Odůvodnění:
Rozhodnutím žalovaného ze dne 8. 1. 2003, č. j. OAM - 3311/VL - 04 - P16 - 2001,
bylo řízení o udělení azylu žalobci (dále jen „stěžovatel“) zastaveno podle §25 písm. d)
zákona č. 325/1999 Sb., o azylu a o změně zákona č. 283/1991 Sb., o Policii České republiky,
ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o azylu“). Žalovaný své rozhodnutí odůvodnil
tím, že se stěžovatel bez vážného důvodu opakovaně nedostavil k pohovoru, ač byl řádně
vyzván.
Proti tomuto rozhodnutí podal stěžovatel v zákonné lhůtě žalobu ke Krajskému soudu
v Hradci Králové, v níž uvedl, že s uvedeným rozhodnutím nesouhlasí a navrhuje jeho
zrušení. Dále konstatoval, že je řádně hlášen na adrese v soukromí, kam mu jiná
korespondence bez potíží chodí, a proto není možné, aby si výzvu k účasti na pohovoru
nevyzvedl v případě, že by na tuto adresu byla řádně doručena. Krajský soud žalobu
rozsudkem blíže označeným v záhlaví tohoto usnesení zamítl, neboť dospěl k závěru,
že žalovaný zaslal stěžovateli předvolání k pohovoru na adresu, kde byl stěžovatel řádně
hlášen k pobytu, a v obou případech byly písemnosti nejprve uloženy na poště a následně
vráceny soudu jako nevyžádané. Krajský soud proto dospěl k závěru, že se žalovaný žádného
pochybení nedopustil.
Proti tomuto rozsudku podal stěžovatel kasační stížnost, v níž za stížní důvody označil
jednotlivé důvody podle §103 odst. 1 písm. a) až d) zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád
správní (dále jen „s. ř. s.“), a dále uvedl, že krajský soud posoudil uvedenou kauzu v rozporu
s právním řádem, zejména zákonem o azylu, a že došlo k pochybení všech orgánů v řízení
o udělení azylu. Současně požádal o ustanovení bezplatného zástupce z řad advokátů
a přiznání odkladného účinku kasační stížnosti. Usnesením ze dne 23. 6. 2004,
č. j. 28 Az 273/2003 - 39, krajský soud stěžovateli ustanovil zástupce, kterého usnesením
ze dne 25. 11. 2004 vyzval, aby kasační stížnost doplnil o nezbytné náležitosti, a to o údaj
o tom, v jakém rozsahu rozsudek napadá, a o specifikaci důvodů kasační stížnosti podle §103
odst. 1 s. ř. s. Ustanovený zástupce soudu podáním ze dne 3. 1. 2005 sdělil, že za účelem
splnění uložené povinnosti stěžovatele písemně vyzval k součinnosti. Jelikož na tyto výzvy
stěžovatel nijak nereagoval, není bez jeho součinnosti možné kasační stížnost doplnit.
Stěžovatel byl účastníkem řízení, z něhož napadený rozsudek vzešel (§102 s. ř. s.),
a kasační stížnost je tak podána osobou oprávněnou. Kasační stížnost byla podána včas (§106
odst. 2 s. ř. s.). Stěžovatel je zastoupen advokátem (§105 odst. 2 s. ř. s.).
Náležitosti kasační stížnosti jsou podávány z §106 odst. 1 s. ř. s. Kromě obecných
náležitostí podání musí kasační stížnost obsahovat označení rozhodnutí, proti němuž směřuje,
v jakém rozsahu a z jakých důvodů jej stěžovatel napadá a údaj o tom, kdy mu rozhodnutí
bylo doručeno. Pokud tyto náležitosti kasační stížnost nemá, musí být podle §106 odst. 3
s. ř. s. doplněny ve lhůtě jednoho měsíce od doručení usnesení, jímž je stěžovatel k odstranění
vad vyzván. V této právní věci kasační stížnost stěžovatele zákonné náležitosti neobsahuje,
neboť se omezuje toliko na pouhé formální označení důvodů podle §103 odst. 1 písm. a)
až d), aniž by z jejího obsahu vyplývala jakákoli skutková či právní tvrzení, pro něž by byla
kasační stížnost podávána. Stěžovatel je povinen vylíčit, jakých konkrétních nezákonných
kroků, postupů, úkonů, úvah, hodnocení či závěrů se měl správní orgán či soud vůči němu
dopustit v procesu vydání napadeného rozhodnutí či přímo rozhodnutím samotným, a rovněž
je povinen ozřejmit svůj právní náhled na to, proč se má jednat o nezákonnosti. Právní náhled
na věc se přitom nemůže spokojit toliko s obecnými odkazy na určitá ustanovení zákona bez
souvislosti se skutkovými výtkami (k tomu srov. rozsudek Nejvyššího právního soudu
publikovaný pod č. 835/2006 Sb.). Tyto náležitosti nebyly v daném případě doplněny
ani poté, kdy soud k jejich doplnění vyzval, a to přestože stěžovateli ustanovil zástupce a ten
stěžovatele vyzval k součinnosti.
Vzhledem k tomu, že Nejvyšší správní soud je při rozhodování o kasační stížnosti
vázán uplatněnými důvody, brání tyto chybějící náležitosti pokračování v řízení.
Neodstranění vad podání brání věcnému vyřízení kasační stížnosti. Jedná
se o nedostatek podmínek řízení, který přes výzvu soudu nebyl odstraněn, proto Nejvyšší
správní soud kasační stížnost stěžovatele podle §46 odst. 1 písm. a) ve spojení s §120 s. ř. s.
odmítl.
Výrok o nákladech řízení je odůvodněn ustanovením §60 odst. 3 ve spojení s §120
s. ř. s., podle kterého nemá při odmítnutí kasační stížnosti žádný z účastníků právo na náhradu
nákladů řízení.
Odměna právnímu zástupci stěžovatele nebyla přiznána, neboť se neuskutečnila žádná
porada s klientem, jak to předpokládá §11 odst. 1 písm. b) vyhlášky č. 177/1996 Sb.,
o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif),
a není tudíž možné za úkon právní služby samotné převzetí a přípravu zastoupení. Jelikož je
náhrada hotových výdajů podle §13 odst. 3 advokátního tarifu vázána na provedené úkony
právní služby, nemohla být ustanovenému zástupci přiznána ani ta.
Poučení: Proti tomuto usnesení nej sou opravné prostředky přípustné.
V Brně dne 31. května 2006
JUDr. Bohuslav Hnízdil
předseda senátu