ECLI:CZ:NSS:2006:7.AFS.165.2005
sp. zn. 7 Afs 165/2005 - 54
ROZSUDEK
Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Elišky
Cihlářové a soudců JUDr. Radana Malíka a JUDr. Jaroslava Hubáčka v právní věci
stěžovatele Ing. M. S., zast. Mgr. Ladislavem Trpkošem, advokátem se sídlem v Hradci
Králové, Sušilova 1337, za účasti Finančního ředitelství v Hradci Králové, se sídlem
v Hradci Králové, Horova 17, v řízení o kasační stížnosti proti usnesení Krajského soudu
v Hradci Králové ze dne 29. 4. 2005, č. j. 31 Ca 283/2004 – 18,
takto:
I. Kasační stížnost se zamítá .
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
Odůvodnění:
Usnesením Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 29. 4. 2005,
č. j. 31 Ca 283/2004 – 18, byla odmítnuta jako opožděně podaná žaloba stěžovatele proti
rozhodnutí Finančního ředitelství v Hradci Králové (dále jen „finanční ředitelství“)
ze dne 1. 7. 2003, č. j. 3396/150/2003-Stř., kterým bylo zamítnuto odvolání stěžovatele proti
exekučnímu příkazu Finančního úřadu v Hradci Králové ze dne 7. 5. 2003,
č. j. 124935/03/228940/1040 na prodej nemovitostí podle ustanovení §73 odst. 6 písm. d)
zákona č. 337/1992 Sb., ve znění pozdějších předpisů. Krajský soud v odůvodnění usnesení
uvedl, že finanční ředitelství nepochybilo, pokud své rozhodnutí doručovalo pouze
stěžovateli. Je tomu tak proto, že plná moc daňového poradce Ing. V. H., který stěžovatele
v průběhu daňového řízení zastupoval, byla omezena jen na úkony v řízení vedeném před
Finančním úřadem v Hradci Králové. Jelikož stěžovatel převzal rozhodnutí finančního
ředitelství již dne 14. 7. 2003 a žalobu, kterou se domáhal přezkoumání tohoto rozhodnutí,
podal osobně až dne 21. 12. 2004, postupoval krajský soud podle ustanovení §46 odst. 1
písm. b) s. ř. s. a žalobu pro opožděnost odmítl.
V kasační stížnosti podané v zákonné lhůtě stěžovatel z důvodů uvedených v §103
odst. 1 písm. a), b) a d) s. ř. s. odmítl závěr krajského soudu, že podanou žalobu je nutno
odmítnout pro její opožděnost. Stěžovatel poukázal na to, že oba správní orgány nařídily
exekuci na jeho majetek přesto, že mu předtím řádně nedoručovaly písemnosti a zásadní
rozhodnutí. Obrátil se proto se žalobou ke krajskému soudu, ale ani ten se nezabýval vážně
otázkou doručování rozhodnutí, neboť jeho žalobu odmítl pro opožděnost, ačkoliv tomu
tak nebylo. Stěžovatel namítal, že sice dne 14. 7. 2003 převzal písemnost od finančního
ředitelství, jež byla datovaná dnem 1. 7. 2003, nešlo však o rozhodnutí ze dne 1. 7. 2003,
č. j. 3396/150/2003-Stř., ale o písemnost, kde bylo pod značkou věc uvedeno: „Stížnost
na jednání pracovníků FÚ v Hradci Králové - sdělení vedené pod Č. j. 3157/150/2003-Stř.“.
Rozhodnutí finančního ředitelství ze dne 1. 7. 2003, č. j. 3396/150/2003-Stř., kterým bylo
zamítnuto jeho odvolání proti exekučnímu příkazu Finančního úřadu v Hradci Králové
ze dne 7. 5. 2003, č. j. 124935/03/228940/1040 na prodej nemovitostí, mu tedy nebylo
doručeno v rozhodné době. Exekuční titul mu byl pak předán osobně na Finančním úřadu
v Hradci Králové až v říjnu 2004 JUDr. A., zaměstnancem tohoto úřadu. Dne 14. 7. 2003 mu
tedy nebylo doručeno rozhodnutí finančního ředitelství o jeho odvolání proti exekučnímu
příkazu, ale vyrozumění o vyřízení stížnosti na jednání zaměstnanců Finančního úřadu
v Hradci Králové. Tyto skutečnosti by měly vyplývat i ze správního spisu, kde se musí
nacházet příslušné doručenky, jež se vztahují k doručování uvedených písemností. Proto
navrhl, aby bylo napadené zrušeno a věc vrácena k dalšímu řízení. Současně s podáním
kasační stížnosti stěžovatel navrhl, aby Nejvyšší správní soud přiznal kasační stížnosti
odkladný účinek, protože má značné finanční potíže a v důsledku fakticky pokračující
exekuce nemůže ani podnikat.
Finanční ředitelství v písemném vyjádření ke kasační stížnosti odkázalo
na odůvodnění svého rozhodnutí a navrhlo, aby kasační stížnost byla pro nedůvodnost
zamítnuta.
Nejvyšší správní soud přezkoumal na základě kasační stížnosti napadené usnesení
v souladu s ustanovením §109 odst. 2 a 3 s. ř. s., vázán rozsahem a důvody, které uplatnil
stěžovatel v podané kasační stížnosti a přitom neshledal vady uvedené v odstavci 3, k nimž
by musel přihlédnout z úřední povinnosti.
Stěžovatel sice podal kasační stížnost s poukazem na §103 odst. 1 písm. a), b) a d)
s. ř. s., ale ve skutečnosti přichází v úvahu pouze důvod ve smyslu písm. e) citovaného
ustanovení vzhledem k tomu, že žaloba byla odmítnuta. Ve skutečnosti také v souladu
s posledně citovaným ustanovením, také stěžovatel namítal, že mu dne 14 . 7. 2003 nebylo
doručeno rozhodnutí finančního ředitelství o jeho odvolání proti exekučnímu příkazu,
ale jen vyrozumění o vyřízení stížnosti na jednání zaměstnanců Finančního úřadu v Hradci
Králové a dovozoval že se krajský soud se základní otázkou, a to doručením, vypořádal
nedostatečně.
Z obsahu správního spisu vyplývá, že rozhodnutí finančního ředitelství
ze dne 1. 7. 2003, č. j. 3396/150/2003-Stř., kterým bylo zamítnuto odvolání stěžovatele proti
exekučnímu příkazu Finančního úřadu v Hradci Králové ze dne 7. 5. 2003,
č. j. 124935/03/228940/1040 na prodej nemovitostí bylo doručeno stěžovateli do vlastních
rukou dne 14. 7. 2003. Svědčí o tom doručenka s modrým pruhem (doporučeně do vlastních
rukou), z níž je patrno, že stěžovatel jednak převzal dne 14. 7. 2003 zásilku
č. j. 3396/150/2003-Stř. (po předchozím uložení dne 2. 7. 2003) od finančního ředitelství, tedy
stejného čísla jednacího jako rozhodnutí finančního ředitelství ze dne 1. 7. 2003
s odpovídající dobou dodání, resp. uložení dne 2. 7. 2003 po vydání tohoto rozhodnutí
dne 1. 7. 2003 a jednak, že stěžovatel Ing. M. S. na adrese H. K., S. 762, převzetí této zásilky i
podepsal. V této souvislosti je třeba připomenout ustanovení §17 zákona č. 337/1992 Sb., ve
znění účinném v rozhodné době, podle jehož odstavce 2 se doručuje v bytě, provozovně,
obchodní místnosti, kanceláři a nebo pracovním místě, kde se osoba, jíž má být doručeno,
zdržuje (písemnosti určené daňovému poradci se doručují v jeho kanceláři a doručení mimo
tyto místnosti je platné, nebylo-li přijetí odepřeno) a podle jehož odstavce 3, není-li místností
uvedených v odstavci 2, může se doručit všude, kde doručovatel příjemce zastihne.
Není žádného důvodu opodstatněně pochybovat o autentičnosti podpisu stěžovatele,
který je stejný jako jeho podpis na plné moci a jiných písemnostech. Jelikož tato doručenka
má povahu veřejné listiny, potom účastník, který zpochybňuje správnost údajů uvedených
na doručence, je povinen nabídnout soudu dů kazy k prokázání těchto tvrzení. V této
souvislosti nelze pominout ani v té době účinné ustanovení §61 odst. 1 vyhlášky č. 28/2001 Sb., podle něhož, v případě poštovní zásilky a poštovního poukazu s adresou podle §5
odst. 2, jejichž adresátem je fyzická osoba, držitel poštovní licence vydá poštovní zásilku
nebo vyplatí poukázanou peněžní částku v místě určeném v adrese fyzické osobě, která
způsobem podle §67 odst. 1 prokáže, že je adresátem, a která převzetí poštovní zásilky nebo
poukázané peněžní částky potvrdí svým podpisem. Stěžovatel žádný takový důkaz
o nepodepsání doručenky nebo o nepřevzetí zásilky nenabídl, pouze tvrdil, že mu dne
14. 7. 2003 takové rozhodnutí nebylo doručeno a že v tento den mu bylo doručeno
jen vyrozumění o vyřízení stížnosti na jednání zaměstnanců Finančního úřadu v Hradci
Králové. Stěžovatelem uváděný dopis finančního ředitelství ze dne 1. 7. 2003,
č. j. 3157/150/2003-Stř., tedy zcela jiného čísla jednacího než u shora uvedeného rozhodnutí
o odvolání proti exekučnímu příkazu, jež se týká vyřízení stížnosti na jednání pracovníků
Finančního úřadu v Hradci Králové, byl však doručen stěžovateli již dne 3. 7. 2003 a nikoliv
dne 14. 7. 2003, jak tvrdí stěžovatel. Svědčí o tom doručenka s modrým pruhem (doporučeně
do vlastních rukou), z níž je patrno, že stěžovatel jednak převzal dne 3. 7. 2005 zásilku
č. j. 3157/150/2003-Stř. (po předchozím uložení dne 2. 7. 2005) a jednak, že stěžovatel
na adrese Hradec Králové, Kladská 104, převzetí této zásilky i podepsal. Z uvedeného je tedy
patrno, že se stěžovatel mýlí v datu doručení napadeného rozhodnutí finančního ředitelství
ze dne 1. 7. 2003.
Nejvyšší správní soud má ze shora uvedeného ve shodě s krajským soudem
za prokázané, že žalobou napadené rozhodnutí finančního ředitelství ze dne 1. 7. 2003,
č. j. 3396/150/2003-Stř bylo doručeno stěžovateli do vlastních rukou dne 14. 7. 2003.
Podle ustanovení §72 odst. 1 s. ř. s. lze žalobu podat do dvou měsíců poté, kdy bylo
rozhodnutí žalobci oznámeno doručením písemného vyhotovení nebo jiným zákonem
stanoveným způsobem, nestanoví-li zvláštní zákon lhůtu jinou.
Jelikož v tomto případě bylo rozhodnutí finančního ředitelství ze dne 1. 7. 2003,
č. j. 3396/150/2003-Stř. doručeno stěžovateli dne 14. 7. 2003, bylo třeba, aby proti němu
podal žalobu nejpozději dne 15. 9. 2003. Stěžovatel však podal žalobu ke Krajskému soudu
v Hradci Králové osobně až dne 21. 12. 2004, tedy zjevně po uplynutí lhůty uvedené
v ustanovení §72 odst. 1 s. ř. s., jejíž zmeškání nelze prominout (§72 odst. 4 s. ř. s.).
Se zřetelem k opožděnému podání žaloby stěžovatelem proti předmětnému rozhodnutí
finančního ředitelství pak krajský soud žalobu právem odmítl podle ustanovení §46 odst. 1
písm. b) s. ř. s., aniž by se zabýval vznesenými námitkami v žalobě, jež se týkaly doručování
písemností v daňovém řízení.
Nejvyšší správní soud z uvedených důvodů kasační stížnost jako nedůvodnou podle
§110 odst.1 s. ř. s. zamítl.
Nejvyšší správní soud již nerozhodoval o návrhu na odkladný účinek kasační stížnosti
proto, že přednostně rozhodl ve věci.
O kasační stížnosti rozhodl Nejvyšší správní soud rozsudkem bez jednání, protože
mu takový postup umožňuje ustanovení §109 odst.1 s. ř. s.
Výrok o nákladech řízení se opírá o ustanovení §60 odst. 1 za použití ustanovení
§120 s. ř. s., podle kterého nestanoví-li tento zákon jinak, má účastník, který měl ve věci plný
úspěch, právo na náhradu nákladů řízení před soudem, které důvodně vynaložil, proti
účastníkovi, který ve věci úspěch neměl. Stěžovat el v řízení úspěch neměl, proto
mu nevzniklo právo na náhradu nákladů řízení a finančnímu ředitelství žádné náklady s tímto
řízením nevznikly.
Poučení: Proti tomuto rozsudku nejsou opravné prostředky přípustné.
V Brně dne 30. března 2006
JUDr. Eliška Cihlářová
předsedkyně senátu