ECLI:CZ:NSS:2006:7.AZS.124.2006
sp. zn. 7 Azs 124/2006 - 44
USNESENÍ
Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Elišky
Cihlářové a soudců JUDr. Radana Malíka, JUDr. Jaroslava Hubáčka, JUDr. Petra Příhody
a Mgr. Jana Passera v právní věci stěžovatele I. K., zastoupeného JUDr. Miroslavem Zrůstem,
advokátem se sídlem v Lounech, Jeronýmova 695, za účasti Ministerstva vnitra, se sídlem
v Praze 7, Nad Štolou 3, v řízení o kasační stížnosti proti rozsudku Krajského soudu v Ostravě
ze dne 24. 2. 2006 č. j. 65 Az 105/2005 - 22,
takto:
I. Kasační stížnost se odmítá .
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
III. Odměna advokáta JUDr. Miroslava Zrůsta se u r č u je částkou 1075 Kč.
Tato částka bude vyplacena z účtu Nejvyššího správního soudu do 60 dnů od právní
moci tohoto usnesení.
Odůvodnění:
Krajský soud v Ostravě rozsudkem ze dne 24. 2. 2006 č. j. 65 Az 105/2005 - 22,
zamítl žalobu stěžovatele proti rozhodnutí Ministerstva vnitra (dále jen „ministerstvo“)
ze dne 7. 4. 2005 č. j. OAM-225/VL-10-08-2005, jímž stěžovateli nebyl udělen azyl podle
§12, §13 odst. 1, 2 a §14 zákona č. 325/1999 Sb., o azylu a o změně zákona č. 283/1991 Sb.,
o Policii České republiky, ve znění pozdějších předpisů, a současně bylo rozhodnuto,
že se na něj nevztahuje překážka vycestovaní ve smyslu §91 citovaného zákona.
Proti tomuto rozsudku podal stěžovatel v zákonné lhůtě kasační stížnost z důvodů
uvedených v §103 odst. 1 písm. a) až d) s. ř. s. Namítal, že krajský soud posoudil uvedenou
kauzu v rozporu s platným právním řádem, že shledává vážná pochybení všech dosavadních
orgánů v řízení o udělení azylu a že krajský soud projednal předmětnou věc v rozporu
se zákonem o azylu. Z uvedených důvodů navrhl, aby Nejvyšší správní soud napadený
rozsudek zrušil a věc vrátil krajskému soudu k dalšímu řízení a přiznal kasační stížnosti
odkladný účinek.
Protože kasační stížnost měla vady spočívající v tom, že neobsahovala zákonem
předepsané náležitosti, byl stěžovatel usnesením krajského soudu ze dne 21. 6. 2006
č. j. 65 Az 105/2005 – 37 vyzván, aby ve lhůtě jednoho měsíce ode dne doručení tohoto
usnesení prostřednictvím ustanoveného zástupce doplnil kasační stížnost tak, že uvede
v jakém rozsahu rozsudek napadá, důvody kasační stížnosti podle §103 odst. 1 s. ř. s. a údaj
o tom, kdy mu byl napadený rozsudek doručen. Současně byl poučen, že nebude-li kasační
stížnost ve stanovené lhůtě doplněna, může být řízení o ní odmítnuto. Toto usnesení
bylo právnímu zástupci stěžovatele doručeno dne 26. 6. 2006. Ve stanovené lhůtě stěžovatel
doplnil svoji kasační stížnost tak, že rozsudek napadá ve výroku, kterým byla zamítnuta
jeho žaloba proti rozhodnutí ministerstva a uvedl, kdy mu byl napadený rozsudek doručen.
Dále uvedl, že nezákonnost spatřuje v tom, že napadený rozsudek spočívá jednak
v nesprávném posouzení právní otázky soudem a jednak že řízení bylo postiženo
vadou spočívající v nesprávných skutkových zjištěních, které nemají oporu ve spisech.
Rovněž namítal, že je přesvědčen o tom, že ministerstvo projednalo věc tak, že se neřídilo
zákonem o azylu. Stěžovatel by utrpěl újmu na svých právech, kdyby byl nucen vycestovat
na Ukrajinu, a to zejména z politických důvodů.
Nejvyšší správní soud se kasační stížností zabýval nejprve z hlediska splnění
podmínek řízení, neboť pouze v tomto případě může být kasační stížnost soudem meritorně
projednána.
Podle §106 odst. 1 s. ř. s. musí kasační stížnost kromě obecných náležitostí podání
obsahovat označení rozhodnutí, proti němuž směřuje, v jakém rozsahu a z jakých důvodů
jej stěžovatel napadá, a údaj o tom, kdy mu rozhodnutí bylo doručeno. Ustanovení §37 platí
obdobně.
Stěžovatel sice v kasační stížnosti výslovně uvedl, že kasační stížnost podává
z důvodů uvedených v §103 odst. 1 písm. a) až d) s. ř. s., ale žádným způsobem
nespecifikoval a nekonkretizoval, v čem tyto namítané vady spatřuje. Stěžovatel
pouze v obecné rovině namítal, že krajský soud posoudil uvedenou kauzu v rozporu s platným
právním řádem, dále že shledává vážná pochybení všech dosavadních orgánů v řízení
o udělení azylu a že krajský soud projednal předmětnou věc v rozporu se zákonem o azylu,
aniž by ke svým tvrzením uvedl konkrétní argumentaci. Ani v doplnění kasační stížnosti,
k němuž byl stěžovatel krajským soudem vyzván vady kasační stížnosti neodstranil,
neboť opět neuvedl nic, v čem konkrétně spatřuje důvody ve smyslu §103 odst. 1 s. ř. s.
Skutečnost, že podání neobsahuje zákonem požadované náležitosti, brání věcnému vyřízení
kasační stížnosti.
Z důvodů výše uvedených Nejvyšší správní soud kasační stížnost podle §37 odst. 5
ve spojení s §120 s. ř. s. odmítl.
O stěžovatelem podaném návrhu, aby kasační stížnosti byl přiznán odkladný účinek
podle ust. §107 s. ř. s., Nejvyšší správní soud nerozhodl, neboť by to bylo nadbytečné,
když podání kasační stížnosti má podle §32 odst. 5 zákona o azylu odkladný účinek.
Výrok o náhradě nákladů řízení se opírá o ustanovení §60 odst. 3 ve spojení
s §120 s. ř. s., podle kterého žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení, byla-li
kasační stížnost odmítnuta.
Stěžovateli byl pro řízení o kasační stížnosti soudem ustanoven zástupcem advokát
a podle §35 odst. 7 s. ř. s. platí v takovém případě odměnu advokáta včetně hotových výdajů
stát. Podle §9 odst. 3 písm. f) vyhlášky č. 177/1996 Sb., ve znění pozdějších předpisů,
náleží advokátovi odměna za jeden úkon právní služby (doplnění kasační stížnosti) 1000 Kč
[§11 odst. 1 písm. d) citované vyhlášky] a podle §13 odst. 3 citované vyhlášky náhrada
hotových výdajů v částce 75 Kč, celkem tedy 1075 Kč.
Poučení: Proti tomuto usnesení nejsou opravné prostředky přípustné.
V Brně dne 19. října 2006
JUDr. Eliška Cihlářová
předsedkyně senátu