ECLI:CZ:NSS:2006:7.AZS.35.2006
sp. zn. 7 Azs 35/2006 - 36
USNESENÍ
Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Radana Malíka
a soudců JUDr. Elišky Cihlářové a JUDr. Jaroslava Hubáčka v právní věci stěžovatele A. M.,
zastoupeného JUDr. Zuzanou Mayerovou, advokátkou se sídlem v Praze 4, Růženínská 910,
za účasti Ministerstva vnitra, odboru azylové a migrační politiky, se sídlem v Praze 7,
Nad Štolou 3, v řízení o kasační stížnosti proti usnesení Krajského soudu v Ústí nad Labem
ze dne 6. 5. 2005, č. j. 14 Az 4/2005 - 24,
takto:
I. Kasační stížnost se odmítá .
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
III. Zástupkyni stěžovatele JUDr. Zuzaně Mayerové, advokátce se sídlem v Praze 4,
Růženínská 910, se odměna za poskytnutou právní službu nepřiznává .
Odůvodnění:
Kasační stížností podanou u Krajského soudu v Ústí nad Labem se stěžovatel domáhá
zrušení shora označeného usnesení, kterým byla odmítnuta jeho žaloba proti rozhodnutí
Ministerstva vnitra, odboru azylové a migrační politiky, ze dne 28. 12. 2004,
č. j. OAM-3508/VL-07-08-2004, jímž nebyl stěžovateli dle ust. §12, §13 odst. 1 a 2 a §14
zákona č. 283/1991 Sb., o Policii České republiky, ve znění pozdějších předpisů (dále
jen „zákon o azylu“), udělen azyl a současně bylo vysloveno, že se na stěžovatele nevztahuje
překážka vycestování dle ust. §91 zákona o azylu.
Z předloženého soudního spisu vyplývá, že shora označené usnesení krajského soudu
bylo z důvodu, že stěžovatel nebyl na jí m uvedené adrese zastižen, uloženo dne 3. 6. 2005
u držitele poštovní licence (na poště). Při pokusu o doručení byl stěžovatel v souladu
s ust. §42 odst. 5 zákona č. 150/2002 Sb., soudního řádu správního, ve znění pozdějších
předpisů (dále jen „s. ř. s.“), v návaznosti na ust. §50c odst. 4 zákona č. 99/1963 Sb.,
občanského soudního řádu, ve znění pozdějších předpisů, vyrozuměn o tom, že si má
uloženou písemnost vyzvednout a poučen, že nevyzvedne-li si zásilku do 10 dnů od uložení,
považuje se poslední den této lhůty za den doručení, i když se adresát o uložení nedozvěděl.
Za den doručení je tedy považováno pondělí 13. 6. 2005.
Podle ust. §106 odst. 2 s. ř. s. kasační stížnost musí být podána do dvou týdnů
po doručení rozhodnutí. Dle ust. §40 odst. 2 s. ř. s. lhůta určená podle týdnů, měsíců
nebo roků končí uplynutím toho dne, který se svým označením shoduje se dnem, který určil
počátek lhůty. Není-li takový den v měsíci, končí lhůta uplynutím posledního
dne tohoto měsíce. Dle odst. 3 citovaného ustanovení př ipadne-li poslední den lhůty
na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty nejblíže následující pracovní den.
Vzhledem k okolnosti, že dnem, který určil počátek běhu předmětné lhůty, bylo pondělí
13. 6. 2005 a jednalo se lhůtu dvoutýdenní, posledním dnem pro včasné podání kasační
stížnosti bylo opět pondělí, a to 27. 6. 2005. Kasační stížnost však byla osobně doručena
Krajskému soudu v Ústí nad Labem až dne 17. 8. 2005.
Podle §46 odst. 1 písm. b) s. ř. s. nestanoví-li tento zákon jinak, soud usnesením
odmítne návrh, jestliže byl podán opožděně.
Ze všech shora uvedených důvodů Nejvyšší správní soud podle
ust. §46 odst. 1 písm. b) s. ř. s. a ust. §120 s. ř. s. předmětnou kasační stížnost odmítl,
neboť lhůta pro její podání byla zmeškána.
Výrok o náhradě nákladů řízení se opírá o ustanovení §60 odst. 3, větu první, s. ř. s.,
dle kterého žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení, bylo -li řízení zastaveno
nebo žaloba odmítnuta.
Stěžovateli byl pro řízení o kasační stížnosti ustanoven zástupcem advokát; v takovém
případě platí hotové výdaje a odměnu za zastupování stát (§35 odst. 7, §120 s. ř. s.).
Nejvyšší správní soud však v dané věci při stanovení odměny advokátky zohlednil fakt,
že tato neučinila žádný úkon, a proto jí odměnu za zastupování nepřiznal.
Poučení: Proti tomuto usnesení nejsou opravné prostředky přípustné.
V Brně dne 23. března 2006
JUDr. Radan Malík
předseda senátu