ECLI:CZ:NSS:2006:7.AZS.67.2006
sp. zn. 7 Azs 67/2006 - 129
USNESENÍ
Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Radana Malíka
a soudců JUDr. Elišky Cihlářové a JUDr. Jaroslava Hubáčka v právní věci stěžovatele V. I., ,
zastoupeného opatrovníkem Organizací pro pomoc uprchlíkům, právně zastoupeného Mgr.
Jekatěrinou Sochorovou, advokátkou se sídlem v Praze 1, Dlouhá 16, za účasti Ministerstva
vnitra, odboru azylové a migrační politiky, se sídlem v Praze 7, Nad Štolou 3, v řízení o
kasační stížnosti proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 27. 5. 2004, č. j. 11 Az
31/2004 - 56,
takto:
I. Kasační stížnost se odmítá .
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
III. Odměna Mgr. Jekatěriny Sochorové, advokátky se sídlem v Praze 1, Dlouhá 16,
se ur č uj e částkou 2150 Kč. Tato částka bude uhrazena z účtu Nejvyššího
správního soudu do 60 dnů od právní moci tohoto rozhodnutí.
Odůvodnění:
Včas podanou kasační stížností se stěžovatel domáhá zrušení shora označeného
rozsudku, kterým byla zamítnuta jeho žaloba proti rozhodnutí Ministerstva vnitra, odboru
azylové a migrační politiky, ze dne 23. 5. 2002, č. j. OAM-2014/VL-07-02-2002, jímž nebyl
dle ust. §12, §13 odst. 1 a 2 a §14 zákona o azylu a o změně zákona č. 283/1991 Sb.,
o Policii České republiky, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o azylu“), stěžovateli
udělen azyl, a současně bylo rozhodnuto, že se na stěžovatele nevztahuje překážka
vycestování dle ust. §91 cit. zákona o azylu.
Proti tomuto rozsudku podal stěžovatel včas kasační stížnost, která však postrádala
zákonné náležitosti, proto byl vyzván usnesením Městského soudu v Praze ze dne 4. 10. 2006,
č. j. 11 Az 31/2004 - 122, aby ve lhůtě jednoho měsíce ode dne doručení tohoto usnesení
doplnil kasační stížnost uvedením důvodů, pro které rozhodnutí napadá. Rovněž byl poučen
o tom, že jestliže uvedené nedostatky kasační stížnosti ve stanovené lhůtě neodstraní, bude
jeho kasační stížnost odmítnuta. Z předloženého soudního spisu vyplývá, že shora označené
usnesení městského soudu bylo doručeno zástupkyni stěžovatele, která sdělila soudu podáním
ze dne 17. 10. 2006, že pokus o navázání komunikace se stěžovatelem byl neúspěšný.
Dále uvedla, že v situaci, kdy neobdržela žádný pokyn stěžovatele a kdy ze soudního spisu
ani z napadeného rozhodnutí ani z kasační stížnosti podané samotným stěžovatelem
nevyplývá nic, co by se dalo považovat za opodstatnění důvodu podání kasační stížnosti,
musí konstatovat, že není možné kasační stížnost stěžovatele nahradit novou kasační stížností
ani doplnit. Jelikož ustanovený advokát bez výslovného pokynu klienta nemůže vzít kasační
stížnost zpět a z celého průběhu řízení vyplývá jednoznačná vůle stěžovatele v řízení i nadále
pokračovat, nezbývá jí než sdělit, že se s podanou kasační stížností ztotožňuje.
Podle §37 odst. 5 zákona č. 150/2002 Sb., soudního řádu správního, ve znění
pozdějších předpisů (dále jen „s. ř. s.“), předseda senátu usnesením vyzve podatele k opravě
nebo odstranění vad podání a stanoví k tomu lhůtu. Nebude-li podání v této lhůtě doplněno
nebo opraveno a v řízení nebude možno pro tento nedostatek pokračovat, soud řízení
o takovém podání usnesením odmítne, nestanoví-li zákon jiný procesní důsledek. O tom musí
být podatel ve výzvě poučen.
Vzhledem k okolnosti, že kasační stížnost stěžovatele obsahovala vady, k jejichž
odstranění byl stěžovatel vyzván, což však neučinil, neboť podání ze dne 17. 10. 2006
neobsahovalo žádné skutečnosti, které by bylo možno považovat za vyhovění výzvě, Nejvyšší
správní soud kasační stížnost podle ust. §37 odst. 5 s. ř. s. a ust. §120 s. ř. s. odmítl.
Výrok o náhradě nákladů řízení se opírá o ustanovení §60 odst. 3, větu první, s. ř. s.,
dle kterého žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení, bylo-li řízení zastaveno
nebo žaloba odmítnuta.
Stěžovateli byl pro toto řízení před soudem ustanoven zástupcem advokát; v takovém
případě platí hotové výdaje a odměnu za zastupování stát (§35 odst. 7, §120 s. ř. s.).
Soud proto určil odměnu advokáta částkou 2 x 1000 Kč za dvě písemná podání soudu týkající
se věci samé a 2 x 75 Kč na úhradu hotových výdajů, v souladu s §9 odst. 3 písm. f), §7,
§11 odst. 1 písm. b) a d) vyhlášky č. 177/1996 Sb., ve znění pozdějších předpisů, celkem
2150 Kč. Tato částka bude vyplacena z účtu Nejvyššího správního soudu do šedesáti dnů
od právní moci tohoto rozhodnutí.
Poučení: Proti tomuto usnesení nejsou opravné prostředky přípustné.
V Brně dne 31. října 2006
JUDr. Radan Malík
předseda senátu