ECLI:CZ:NSS:2006:8.AZS.67.2006
sp. zn. 8 Azs 67/2006 - 35
USNESENÍ
Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedy senátu JUDr. Petra
Příhody a soudců JUDr. Lenky Kaniové, JUDr. Radana Malíka, JUDr. Michala Mazance
a Mgr. Jana Passera v právní věci žalobce: V. N. X., zastoupeného JUDr. Vladimírem
Gelbičem, advokátem v Praze 2, Jugoslávská 11, proti žalovanému: Ministerstvo vnitra,
Praha 7, Nad Štolou 3, poštovní přihrádka 21/OAM, v řízení o žalobě proti rozhodnutí
žalovaného ze dne 29. 12. 2005, čj. OAM-1442/VL-07-P17-2003, o kasační stížnosti
žalobce proti rozsudku Krajského soudu v Praze ze dne 11. 4. 2006,
čj. 48 Az 5/2006 - 19,
takto:
I. Kasační stížnost se odmítá pro nepřijatelnost.
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení o kasační
stížnosti.
Odůvodnění:
Žalovaný rozhodnutím ze dne 29. 12. 2005, čj. OAM-1442/VL-07-P17-2003,
rozhodl o neudělení azylu žalobci podle §12, §13 a §14 zákona č. 325/1999 Sb., o azylu
a o změně zákona č. 283/1991 Sb., o Policii ČR, ve znění pozdějších předpisů (dále
jen „zákon o azylu“), a současně rozhodl o tom, že se na žalobce nevztahuje překážka
vycestovaní ve smyslu §91 zákona o azylu.
Žalobce podal proti rozhodnutí žalovaného žalobu u Krajského soudu v Praze,
který ji rozsudkem ze dne 11. 4. 2006, čj. 48 Az 5/2006 - 19, zamítl. Žalobce (stěžovatel)
napadl rozsudek krajského soudu kasační stížností.
Po konstatování přípustnosti kasační stížnosti se Nejvyšší správní soud ve smyslu
ustanovení §104a s. ř. s. zabýval otázkou, zda kasační stížnost svým významem podstatně
přesahuje vlastní zájmy stěžovatele. Pokud by tomu tak nebylo, musela by být podle
citovaného zákonného ustanovení kasační stížnost odmítnuta jako nepřijatelná.
Zákonný pojem „přesah vlastních zájmů stěžovatele“, který je podmínkou
přijatelnosti kasační stížnosti, představuje typický neurčitý právní pojem. Do soudního
řádu správního byl zaveden novelou č. 350/2005 Sb. s účinností ke dni 13. 10. 2005.
Jeho výklad, který demonstrativním výčtem stanovil typická kriteria nepřijatelnosti, byl
proveden např. usnesením Nejvyššího správního soudu ze dne 26. 4. 2006,
čj. 1 Azs 13/2006 - 39
1
.
1
http://www.nssoud.cz/anonym.php?ID=6743
Zájmem stěžovatele v řízení o kasační stížnosti ve věcech azylu je nejenom splnit
podmínky přípustnosti kasační stížnosti a svoji stížnost opřít o některý z důvodů kasační
stížnosti stanovený §103 odst. 1 s. ř. s., ale také uvést, v čem spatřuje přesah svých
vlastních zájmů, a z jakého důvodu by tedy měl Nejvyšší správní soud předloženou
kasační stížnost věcně projednat.
V posuzované věci stěžovatel žádné důvody přijatelnosti kasační stížnosti netvrdil.
Nejvyšší správní soud se proto mohl otázkou přijatelnosti jeho kasační stížnosti zabývat
pouze v obecné rovině za použití kriterií nastíněných ve shora citovaném usnesení
Nejvyššího správního soudu.
Stěžovatel v kasační stížnosti uvedl, že (stejně jako v žalobě) za stěžejní považuje
námitku stran rozhodnutí žalovaného, kterým žalobci nebyl udělen humanitární
azyl podle §14 zákona o azylu, a to zejm. ve vztahu k nedostatečnému odůvodnění
tohoto rozhodnutí. Nejvyšší správní soud připomíná, že obdobnými otázkami
se již zabýval v řadě svých rozhodnutí, z nichž lze namátkou uvést např. rozsudek ze dne
19. 7. 2004, čj. 5 Azs 105/2004 - 72, publikovaný pod č. 375/2004 Sb. NSS,
rozsudek ze dne 15. 10. 2003, čj. 3 Azs 12/2003 - 38
2
, rozsudek ze dne 26. 4. 2006,
čj. 8 Azs 179/2005 - 38
3
, a rozsudek ze dne 17. 2. 2006, čj. 8 Azs 195/2005 - 66
4
.
Stěžovatel v kasační stížnosti dále uvedl, že informace, o něž krajský soud opřel
své rozhodnutí, jsou odlišné od informací na internetových stránkách Výboru
pro náboženskou svobodu ve Vietnamu (www.crfvn.org), informací MZV USA
obsažených v ročních zprávách o mezinárodní náboženské svobodě a informací Hnutí
za demokracii ve Vietnamu. Ze soudního spisu Nejvyšší správní soud zjistil, že stěžovatel
tyto informace v řízení před krajským soudem nepředložil, ani na ně neodkázal.
Z pohledu přezkumu kasačním soudem se tak jedná o skutečnosti, které stěžovatel
uplatnil poté, co bylo vydáno napadené rozhodnutí, a k nimž Nejvyšší správní soud
nepřihlíží (§109 odst. 4 s. ř. s.).
Ustálená a vnitřně jednotná judikatura Nejvyššího správního soudu poskytuje
dostatečnou odpověď na všechny přípustné námitky podávané v kasační stížnosti.
Za situace, kdy stěžovatel sám žádné důvody přijatelnosti kasační stížnosti netvrdil,
Nejvyšší správní soud konstatuje, že kasační stížnost svým významem podstatně
nepřesahuje vlastní zájmy stěžovatele.
Nejvyšší správní soud shledal kasační stížnost nepřijatelnou, proto ji podle
ustanovení §104a s. ř. s. odmítl.
O návrhu, aby byl kasační stížnosti přiznán odkladný účinek dle ustanovení
§107 s. ř. s. Nejvyšší správní soud samostatně nerozhodoval. Dospěl k závěru, že o něm
není třeba rozhodovat tam, kde je kasační stížnosti přiznán odkladný účinek přímo
ze zákona (§32 odst. 5 zákona o azylu).
2
http://www.nssoud.cz/anonym.php?ID=3072
3
http://www.nssoud.cz/anonym.php?ID=6950
4
http://www.nssoud.cz/anonym.php?ID=5898
O náhradě nákladů řízení Nejvyšší správní soud rozhodl v souladu s ustanovením
§60 odst. 3 s. ř. s. za použití §120 s. ř. s.
Poučení: Proti tomuto rozhodnutí nejsou opravné prostředky přípustné.
V Brně dne 27. července 2006
JUDr. Petr Příhoda
předseda senátu