ECLI:CZ:NSS:2006:8.AZS.73.2006
sp. zn. 8 Azs 73/2006 - 44
USNESENÍ
Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedy senátu JUDr. Petra
Příhody a soudců JUDr. Lenky Kaniové, JUDr. Radana Malíka, JUDr. Michala Mazance
a Mgr. Jana Passera v právní věci žalobce: L. L., zastoupeného Mgr. Lilianou Vochalovou,
advokátkou v Praze 2, nám. I. P. Pavlova 3, proti žalovanému: Ministerstvo vnitra,
Praha 7, Nad Štolou 3, poštovní přihrádka 21/OAM, v řízení o žalobě proti rozhodnutí
žalovaného ze dne 18. 7. 2005, čj. OAM-869/VL-07-K03-2005, o kasační stížnosti
žalobce proti rozsudku Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 18. 4. 2006,
čj. 28 Az 73/2005 – 24,
takto:
I. Kasační stížnost se odmítá pro nepřijatelnost.
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení o kasační
stížnosti.
Odůvodnění:
Žalovaný rozhodnutím 18. 7. 2005, čj. OAM-869/VL-07-K03-2005, neudělil
žalobci azyl podle §12, §13 odst. 1, 2 a §14 zákona č. 325/1999 Sb., o azylu a o změně
zákona č. 283/1991 Sb., o Policii ČR, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon
o azylu“), a současně rozhodl o tom, že se na žalobce nevztahuje překážka vycestování
ve smyslu §91 zákona o azylu.
Žalobce podal proti rozhodnutí žalovaného žalobu u Krajského soudu v Hradci
Králové, který ji rozsudkem ze dne 18. 4. 2006, čj. 28 Az 73/2005 – 24, zamítl. Žalobce
(stěžovatel) napadl rozsudek krajského soudu kasační stížností.
Po konstatování přípustnosti kasační stížnosti se Nejvyšší správní soud ve smyslu
ustanovení §104a s. ř. s. zabýval otázkou, zda kasační stížnost svým významem podstatně
přesahuje vlastní zájmy stěžovatele. Pokud by tomu tak nebylo, musela by být podle
citovaného zákonného ustanovení odmítnuta jako nepřijatelná.
Zákonný pojem „přesah vlastních zájmů stěžovatele“, který je podmínkou
přijatelnosti kasační stížnosti, představuje typický neurčitý právní pojem. Do soudního
řádu správního byl zaveden novelou č. 350/2005 Sb. s účinností ke dni 13. 10. 2005.
Jeho výklad, který demonstrativním výčtem stanovil typická kriteria nepřijatelnosti,
byl proveden např. usnesením Nejvyššího správního soudu ze dne 26. 4. 2006,
čj. 1 Azs 13/2006 - 39
1
.
Zájmem stěžovatele v řízení o kasační stížnosti ve věcech azylu pak je nejenom
splnit podmínky přípustnosti kasační stížnosti a svoji stížnost opřít o některý z důvodů
kasační stížnosti stanovený §103 odst. 1 s. ř. s., ale také uvést, v čem spatřuje přesah
1
http://www.nssoud.cz
svých vlastních zájmů, a z jakého důvodu by tedy měl Nejvyšší správní soud předloženou
kasační stížnost věcně projednat.
V posuzované věci stěžovatel žádné důvody přijatelnosti kasační stížnosti netvrdil.
Nejvyšší správní soud se proto mohl otázkou přijatelnosti jeho kasační stížnosti zabývat
pouze v obecné rovině za použití kriterií nastíněných ve shora citovaném usnesení
Nejvyššího správního soudu.
Ze soudního spisu Nejvyšší správní soud zjistil, že stěžovatel v žalobě pouze uvedl,
že v předcházejícím řízení o udělení azylu v České republice byl zkrácen na svých právech,
a proto napadá předmětné rozhodnutí v plném rozsahu; dále parafrázoval některá
ustanovení správního řádu a zákona o azylu, která měla být správním orgánem porušena;
pokud jde o skutkové důvody, na jejichž základě tvrdí porušení zákona, odkázal
na spisový materiál, který se vztahuje k jeho žádosti o udělení azylu.
Nejvyšší správní soud připomíná, že obdobnými otázkami se již ve své judikatuře
zabýval (např. rozsudek ze dne 5. 5. 2004, čj. 1 Azs 37/2004 – 40 a rozsudek ze dne
28. 4. 2004, čj. 1 Azs 28/2004 – 41)
2
.
Kasační stížnost obsahuje tvrzení, která se vymykají z rámce obecných výtek
v žalobě. Ke skutečnostem neuvedeným v žalobě ovšem Nejvyšší správní soud nepřihlédl
(§109 odst. 4 s. ř. s.).
Jak bylo uvedeno shora, stěžovatel žádné důvody přijatelnosti kasační stížnosti
netvrdil. Nejvyšší správní soud sám pak, zejména s ohledem na svoji ustálenou judikaturu,
žádné důvody přijatelnosti kasační stížnosti neshledal.
Nejvyšší správní soud shledal kasační stížnost nepřijatelnou, proto ji podle
ustanovení §104a s. ř. s. odmítl.
O návrhu, aby byl kasační stížnosti přiznán odkladný účinek dle ustanovení
§107 s. ř. s. Nejvyšší správní soud samostatně nerozhodoval. Dospěl k závěru, že o něm
není třeba rozhodovat tam, kde je kasační stížnosti přiznán odkladný účinek přímo
ze zákona (§32 odst. 5 zákona o azylu).
O náhradě nákladů řízení Nejvyšší správní soud rozhodl v souladu s ustanovením
§60 odst. 3 s. ř. s. za použití §120 s. ř. s.
Poučení: Proti tomuto rozhodnutí nejsou opravné prostředky přípustné.
V Brně dne 22. srpna 2006
JUDr. Petr Příhoda
předseda senátu
2
Oba http://www.nssoud.cz .