ECLI:CZ:NSS:2006:8.AZS.9.2006
sp. zn. 8 Azs 9/2006 - 73
USNESENÍ
Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Petra Příhody
a soudců JUDr. Michala Mazance a Mgr. Jana Passera v právní věci žalobce: V. C.,
zastoupeného JUDr. Petrem Knoblochem, advokátem v Plzni, Husova 17, proti
žalovanému: Ministerstvo vnitra, Praha 7, Nad Štolou 3, poštovní přihrádka 21/OAM,
v řízení o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 11. 7. 2005,
čj. OAM-437/LE-B01-B02-2005, o kasační stížnosti žalobce proti rozsudku Krajského
soudu v Plzni ze dne 22. 9. 2005, čj. 60 Az 72/2005 - 26,
takto:
I. Kasační stížnost se odmítá.
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
III. Odměna advokáta JUDr. Petra Knoblocha se určuje částkou 2150 Kč.
Tato částka bude vyplacena z účtu Nejvyššího správního soudu ve lhůtě
60 dnů od právní moci tohoto rozsudku.
Odůvodnění:
Rozhodnutím žalovaného ze dne 11. 7. 2005, čj. OAM-437/LE-B01-B02-2005,
byla zamítnuta žádost žalobce o udělení azylu podle §16 odst. 1 písm. k) zákona
č. 325/1999 Sb., o azylu a o změně zákona č. 283/1991 Sb., o Policii ČR, ve znění
pozdějších předpisů (dále jen „zákon o azylu“).
Žalobce napadl rozhodnutí žalovaného žalobou podanou u Krajského soudu
v Plzni, který ji rozsudkem ze dne 22. 9. 2005, čj. 60 Az 72/2005 - 26, zamítl.
Rozsudek Krajského soudu v Plzni žalobce (dále též „stěžovatel“) napadl včas
podanou kasační stížností.
Nejvyšší správní soud se kasační stížností musel zabývat nejprve z hlediska
její přípustnosti, neboť pouze přípustná kasační stížnost může být meritorně projednána.
Podle §104 odst. 4 s. ř. s. není kasační stížnost přípustná, opírá-li se jen o jiné
důvody, než které jsou uvedeny v §103 s. ř. s., nebo o důvody, které stěžovatel neuplatnil
v řízení před soudem, jehož rozhodnutí má být přezkoumáno, ač tak učinit mohl.
Podle §109 odst. 4 s. ř. s. pak Nejvyšší správní soud nepřihlíží ke skutečnostem,
které stěžovatel uplatnil poté, kdy bylo vydáno napadené rozhodnutí.
Citovaná ustanovení znemožňují, aby v kasační stížnosti byly uplatněny
jiné důvody a skutečnosti, než které byly uplatněny v řízení před soudem,
jehož rozhodnutí má být přezkoumáno, ačkoliv je stěžovatel mohl uplatnit již v tomto
řízení. Přitom je třeba zdůraznit, že nepřípustnost kasačních důvodů neuplatněných
v řízení před soudem se vztahuje k důvodům a skutečnostem uplatněným v žalobě,
resp. v jejím doplnění, ve lhůtě uvedené v §72 odst. 2 s. ř. s.
Porovnáním obsahu kasační stížnosti s obsahem žaloby Nejvyšší správní soud
zjistil, že důvody v ní obsažené žalobce neuplatnil v řízení před krajským soudem.
V žalobě, kterou se žalobce domáhal u krajského soudu přezkoumání napadeného
správního rozhodnutí, v obecné rovině namítal nesprávné posouzení skutkového stavu
věci žalovaným, v jehož důsledku je jeho rozhodnutí nesprávné. Toto tvrzení
konkretizoval jen potud, že byl nucen opustit zemi původu v důsledku mimořádně
tíživých životních okolností a s vědomím bezvýchodnosti své situace. Dále uvedl,
že si je vědom toho, že důvody, pro něž žádal o azyl, neodpovídají podmínkám
pro udělení azylu stanoveným v §12 zákona o azylu, a že žádá soud o posouzení
možnosti udělení humanitárního azylu podle §14 zákona o azylu. S těmito námitkami
se krajský soud ve svém rozhodnutí dostatečně vypořádal.
V kasační stížnosti žalobce (stěžovatel) namítal, že krajský soud nesprávným
způsobem posoudil otázku, zda správní řízení předcházející podání žaloby netrpělo
procesní vadou. Vady správního řízení přitom spatřuje konkrétně v tom, že žalovaný
nedostatečným způsobem provedl dokazování ve věci a že rozhodnutí žalovaného
je nedostatečně odůvodněno; dále, že na správně zjištěný skutkový stav byl aplikován
nesprávný právní závěr, zejména že se žalovaný nezabýval otázkou překážek vycestování,
protože skutečnosti, které zjistil, takový závěr odůvodňují. V poslední řadě stěžovatel
uvedl, že mělo být přihlédnuto ke skutečnosti, že stěžovatel má v České republice družku,
se kterou se chce oženit.
Kasační stížnost se tedy opírá výhradně o důvody (vytýkané vady správního řízení)
a skutečnosti (družka stěžovatele žijící v České republice) žalobou neuplatněné,
ač stěžovateli nic nebránilo namítnout je v žalobě. Kasační stížnost zároveň neobsahuje
jiný stížní důvod (důvod uplatněný žalobou nebyl zopakován), proto je nepřípustná.
Nejvyšší správní soud ji z uvedeného důvodu odmítl [§46 odst. 1 písm. d) ve spojení
s §120 s. ř. s.]. Zároveň podle §109 odst. 4 s. ř. s. Nejvyšší správní soud nepřihlédl
k nově uplatněným skutečnostem.
O návrhu, aby byl kasační stížnosti přiznán odkladný účinek dle ustanovení
§107 s. ř. s. Nejvyšší správní soud samostatně nerozhodoval, protože věc byla vyřízena
přednostně v souladu s ustanovením §56 ve spojení s §120 s. ř. s.
O náhradě nákladů řízení Nejvyšší správní soud rozhodl v souladu s ustanovením
§60 odst. 3 ve spojení s §120 s. ř. s., podle nějž nemá žádný z účastníků právo
na náhradu nákladů řízení, byla-li kasační stížnost odmítnuta.
Stěžovateli byl pro řízení o kasační stížnosti ustanoven zástupcem advokát;
v takovém případě platí hotové výdaje a odměnu za zastupování stát (§35 odst. 7,
§120 s. ř. s.). Soud proto určil odměnu advokáta částkou 2x 1000 Kč za dva úkony právní
služby - převzetí a příprava věci a písemné podání soudu týkající se věci samé,
a dále 2x 75 Kč na úhradu hotových výdajů, v souladu s ustanovením §9 odst. 3 písm. f),
§7, §11 odst. 1 písm. b) a d) a §13 vyhlášky č. 177/1996 Sb. ve znění pozdějších
předpisů, celkem 2150 Kč. Tato částka bude vyplacena z účtu Nejvyššího správního
soudu ve lhůtě šedesáti dnů od právní moci tohoto rozhodnutí.
Poučení: Proti tomuto rozhodnutí nejsou opravné prostředky přípustné.
V Brně dne 16. března 2006
JUDr. Petr Příhoda
předseda senátu