ECLI:CZ:NSS:2006:KONF.15.2005
sp. zn. Konf 15/2005-4
USNESENÍ
Zvláštní senát zřízený podle zákona č. 131/2002 Sb., o rozhodování některých
kompetenčních sporů, rozhodl ve složení: předseda JUDr. Karel Podolka a soudci JUDr.
Roman Fiala, JUDr. Michal Mazanec, JUDr. Pavel Pavlík, JUDr. Petr Příhoda a JUDr.
Marie Žišková, o návrhu Okresního soudu v Teplicích na rozhodnutí sporu o věcnou
příslušnost, za účasti žalobce M. Š., a žalovaného Úřadu práce v Teplicích, Teplice 2,
Vrchlického 1/725, o vyplacení hmotného zabezpečení, ve věci vedené u Okresního
soudu v Teplicích pod sp. zn. 24 C 22/2004,
takto:
Návrh se odmítá.
Odůvodnění:
Podáním ze dne 3. 3. 2005, doručeným zvláštnímu senátu dne 18. 3. 2005, se Okresní
soud v Teplicích obrátil na tento senát s návrhem na rozhodnutí tvrzeného sporu o
věcnou příslušnost podle zákona č. 131/2002 Sb. Uvedl, že žalobce podal dne 19. 2. 2003
u Krajského soudu v Ústí nad Labem žalobu, ve které se domáhal toho, aby soud svým
rozhodnutím změnil rozhodnutí Úřadu práce v Teplicích ze dne 17. 8. 1999, čj. TPA-
9113/1999-17, tak, aby žalobci bylo přiznáno hmotné zabezpečení od 23. 7. 1999 a nikoli
až od 23. 9. 1999. Svou žalobu odůvodnil tím, že na dobu vyplácení hmotného
zabezpečení v nezaměstnanosti se váže jeho nárok na sociální dávky v měsíci červenci a
srpnu 1999. Krajský soud v Ústí nad Labem předložil věc k rozhodnutí o věcné
příslušnosti Vrchnímu soudu v Praze, který dne 14. 11. 2003 rozhodl, že věcně a místně
příslušný je Okresní soud v Teplicích. Dne 12. 8. 2004 žalobce navrhl zaslat věc k
rozhodnutí o věcné příslušnosti „Nejvyššímu správnímu soudu, kompetenčnímu senátu“.
Okresní soud v podaném návrhu dále poukázal na §104c odst. 1 a 2 o. s. ř. a na §3 odst.
2 zákona č. 131/2002 Sb.
Zvláštní senát se v prvé řadě zabýval otázkou, zda v daném případě došlo již ke
vzniku kompetenčního konfliktu a zda podaný návrh není zjevně předčasný, přičemž
vycházel z následujících skutečností, úvah a závěrů:
Podle ustanovení §1 odst. 1 zákona č. 131/2002 Sb. se podle tohoto zákona
postupuje při kladných nebo záporných kompetenčních sporech o pravomoc nebo
věcnou příslušnost vydat rozhodnutí, jehož stranami jsou a) soudy a orgány moci
výkonné, územní, zájmové nebo profesní samosprávy, b) soudy v občanském soudním
řízení a soudy ve správním soudnictví.
Podle ustanovení §1 odst. 2 téhož zákona kompetenčním sporem je spor, ve kterém
si jedna strana osobuje pravomoc vydat rozhodnutí v totožné věci individuálně určených
účastníků, o níž bylo druhou stranou vydáno pravomocné rozhodnutí. Kompetenčním
sporem je též spor, ve kterém jeho strany popírají svou pravomoc vydat rozhodnutí v
totožné věci individuálně určených účastníků.
Podle §3 odst. 2 cit. zákona návrh na zahájení řízení o kompetenčním sporu je
oprávněna podat některá z jeho stran nebo účastník řízení ve věci, v níž se otázka
pravomoci vydat rozhodnutí stala spornou.
Vedle těchto ustanovení je třeba vzít zřetel i na §104b odst. 1 o. s. ř. Podle tohoto
ustanovení náleží-li věc do věcné příslušnosti soudu, který rozhoduje podle zvláštního
zákona věci správního soudnictví, soud řízení zastaví. V usnesení o zastavení řízení musí
být navrhovatel rovněž poučen o možnosti podat žalobu proti rozhodnutí správního
orgánu ve správním soudnictví.
Aby tedy vůbec došlo ke vzniku negativního kompetenčního sporu ve smyslu §1
odst. 1 písm. a), odst. 2 zákona č. 131/2002 Sb., musel by v daném případě Okresní soud
v Teplicích nejdříve řízení pravomocným usnesením podle citovaného ustanovení o. s. ř.
zastavit; poté by žalobce musel podat žalobu o zrušení správního rozhodnutí v řízení
podle soudního řádu správního. Teprve pokud by soud ve správním soudnictví měl za to,
že není dána jeho věcná příslušnost a že věc náleží soudu v občanském soudním řízení,
mohl by podat návrh na projednání a rozhodnutí kompetenčního sporu u zvláštního
senátu.
Tak tomu, jak je zřejmé z podaného návrhu i z předloženého spisu Okresního soudu
v Teplicích sp. zn. 24 C 22/2004, nebylo. Ani samotné usnesení Vrchního soudu v Praze
ze dne 14. 11. 2003, čj. Ncp 1196/2003-20 (kterému ostatně byla věc Krajským soudem v
Ústí nad Labem postoupena k rozhodnutí dle §104a o. s. ř.), neznamená, že by již došlo
ke vzniku uvedeného kompetenčního sporu. Vrchní soud v Praze rozhodoval (a mohl i
jen rozhodovat) pouze o otázce věcné příslušnosti mezi soudy v občanském soudním
řízení.
Proto zvláštní senát návrh jako předčasný odmítl [§4 zákona č. 131/2002 Sb. ve
spojení s §46 odst. 1 písm. b) s. ř. s.].
Poučení: Proti tomuto rozhodnutí nejsou opravné prostředky přípustné.
V Brně dne 31. ledna 2006
JUDr. Karel Podolka
předseda zvláštního senátu