ECLI:CZ:NSS:2006:NAO.13.2006:11
sp. zn. Nao 13/2006 - 11
USNESENÍ
Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Marie
Součkové a soudců JUDr. Jaroslava Vlašína a JUDr. Milana Kamlacha v právní věci žalobce
R. M., proti žalovanému Úřadu městské části Praha 12, se sídlem Písková 830/25, Praha 4 -
Modřany, v řízení o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 30. 11. 1990, čj. 6090/Zu-
Ma/90, vedené u Městského soudu v Praze pod sp. zn. 9 Ca 43/2006, o námitce podjatosti
soudkyně Městského soudu v Praze JUDr. Naděždy Řehákové,
takto:
Soudkyně Městského soudu v Praze JUDr. Naděžda Řeháková není v y l o u č e n a
z projednávání a rozhodnutí věci vedené u Městského soudu v Praze pod sp. zn. 9 Ca
43/2006.
Odůvodnění:
Žalobce v podání doručeném Městskému soudu v Praze dne 13. 2. 2006 uplatnil
mj. námitku podjatosti proti soudkyni tohoto soudu JUDr. Naděždě Řehákové, kterou
odůvodnil tím, že vyloučení jmenované soudkyně navrhuje z důvodu její „totální neznalosti
platné legislativy“.
Soudkyně JUDr. Naděžda Řeháková ve vyjádření k námitce podjatosti sdělila,
že nemá žádný vztah k účastníkům řízení ani k právní věci a nejsou jí známy okolnosti, které
by ji vylučovaly z projednávání a rozhodnutí ve věci. Soudkyně označila uplatněnou námitku
z hledisek uvedených v §8 s. ř. s. za právně nevýznamnou. Věc byla dne 12. 4. 2006
předložena k rozhodnutí o námitce podjatosti Nejvyššímu správnímu soudu. Nejvyšší správní
soud poté o věci uvážil následovně:
Podle §8 odst. 1 s. ř. s. jsou soudci vyloučeni z projednávání a rozhodnutí věci,
jestliže se zřetelem na jejich poměr k věci, k účastníkům nebo k jejich zástupcům je dán
důvod pochybovat o jejich nepodjatosti. Vyloučeni jsou též soudci, kteří se podíleli
na projednávání nebo rozhodování věci u správního orgánu nebo v předchozím soudním
řízení. Důvodem k vyloučení soudce nejsou okolnosti, které spočívají v postupu soudce
v řízení o projednávané věci nebo v jeho rozhodování v jiných věcech, kterého se žalobce
dovolává.
Podle §8 odst. 5 s. ř. s. může účastník řízení nebo osoba zúčastněná na řízení
namítnout podjatost soudce, soudní osoby, tlumočníka nebo znalce do jednoho týdne ode dne,
kdy se o podjatosti dozvěděl; zjistí-li důvod při jednání, musí ji uplatnit při tomto jednání.
K později uplatněným námitkám se nepřihlíží.
Nejvyšší správní soud konstatuje, že důvod spočívající v žalobcem tvrzeném, blíže
nespecifikovaném a ničím nepodloženém přesvědčení o „totální neznalosti současné
legislativy“ nemůže založit podjatost soudkyně JUDr. Naděždy Řehákové, neboť takové
tvrzení nemůže být důvodem pro vyloučení soudce ve smyslu již citovaného §8 odst. 1 s. ř. s.
Vzhledem k tomu, že u soudkyně JUDr. Naděždy Řehákové nebyl prokázán žádný vztah
k věci ani k účastníkům, návrh na její vyloučení z projednávání a rozhodování věci vedené
u Městského soudu v Praze pod sp. zn. 9 Ca 43/2006 nebyl shledán důvodným. Nejvyšší
správní soud poznamenává, že pokud jde o případný jiný právní názor žalobce, než jaký
zaujal soud ve svém rozhodnutí, slouží k nápravě případných pochybení soudu institut
kasační stížnosti adresované Nejvyššímu správnímu soudu, nikoliv však – jak se zřejmě
mylně domnívá žalobce – institut námitky podjatosti soudce.
Poučení: Proti tomuto usnesení nejsou opravné prostředky přípustné.
V Brně dne 10. května 2006
JUDr. Marie Součková
předsedkyně senátu