ECLI:CZ:NSS:2006:NAO.31.2006:99
sp. zn. Nao 31/2006 - 99
USNESENÍ
Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Miluše
Doškové soudců JUDr. Vojtěcha Šimíčka a a JUDr. Karla Šimky v právní věci žalobce:
Svoboda zvířat, občanské sdružení, se sídlem Jesenická 31, Plzeň, zastoupeného
Mgr. Františkem Korbelem, PhD., advokátem se sídlem Převrátilská 330, Tábor,
proti žalovanému: Ministerstvo průmyslu a obchodu, se sídlem Na Františku 32,
110 00 Praha 1, ve věci podjatosti soudce JUDr. Bohuslava Hnízdila v řízení o kasační
stížnosti žalobce proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 19. 9. 2005,
č. j. 10 Ca 199/2004 - 67,
takto:
Soudce JUDr. Bohuslav Hnízdil není v y l o u č e n z projednávání a rozhodnutí
věcí vedené u Nejvyššího správního soudu pod spisovou značkou 6 As 15/2006.
Odůvodnění:
Žalobce podal dne 3. 11. 2005 kasační stížnost proti rozsudku Městského soudu
v Praze ze dne 19. 9. 2005, č. j. 10 Ca 199/2004 - 67, kterým byla zamítnuta jeho žaloba proti
rozhodnutí ministra průmyslu a obchodu ze dne 30. 10. 2001, č. j. 49276/01/1000.
Podle rozvrhu práce Nejvyššího správního soudu projednává tuto věc, která je vedena
pod sp. zn. 6 As 15/2006, senát složený z předsedy JUDr. Bohuslava Hnízdila a soudců
JUDr. Brigity Chrastilové a JUDr. Milady Tomkové.
Přípisem ze dne 7. září JUDr. Bohuslav Hnízdil ve smyslu §8 odst. 1, 3
zák. č. 150/2002 Sb., soudního řádu správního, v platném znění (dále jen „s. ř. s.“) oznámil
předsedovi soudu, že v dané věci rozhodoval v předchozím soudním řízení,
takže je z projednávání a rozhodování věci vyloučen. Uvedl, že v uvedené věci rozhodoval
jako předseda senátu Vrchního soudu v Praze usnesením č. j. 6 A 2/2002 - 12 ze dne
20. 12. 2002, které bylo zrušeno nálezem Ústavního soudu č. j. IV. ÚS 283/03 ze dne
29. 4. 2004. Po zrušení věci Ústavním soudem rozhodl o žalobě Městský soud v Praze,
jehož rozsudek je u Nejvyššího správního soudu napaden kasační stížností.
Předseda Nejvyššího správního soudu JUDr. Josef Baxa předložil věc ve smyslu §8
odst. 3 s. ř. s. k rozhodnutí o vyloučení soudce z projednávání a rozhodování této věci.
Ve svém vyjádření uvedl, že nesdílí názor soudce JUDr. Hnízdila, a toto svoje stanovisko
opřel především o názor vyjádřený v usnesení Nejvyššího správního soudu ze dne 6. 1. 2005,
č. j. Nao 56/2004 - 54. Konstatoval, že předchozím řízením jako důvodem podjatosti může
být pouze předcházející řízení u Městského soudu v Praze, z něhož vzešlo rozhodnutí
napadené kasační stížností. Dále především uvedl, že usnesení Vrchního soudu v Praze,
na kterém se JUDr. Bohuslav Hnízdil podílel jako předseda senátu, se nezabývalo žalobou
meritorně, nýbrž pouze zastavilo řízení pro neodstranitelný nedostatek procesní podmínky.
Smyslem pravidla, podle něhož jsou vyloučeni soudci, kteří se podíleli na projednávání věci
v předchozím soudním řízení je, aby soudce rozhodující o žalobě nepřezkoumával v řízení
o kasační stížnosti svůj vlastní právní názor. V tomto případě pak podle předsedy soud
JUDr. Josefa Baxy tato situace nenastala.
Podle §8 odst. 1 věty první s. ř. s. jsou soudci vyloučeni z projednávání a rozhodnutí
věci, jestliže se zřetelem na jejich poměr k věci, k účastníkům nebo k jejich zástupcům je dán
důvod pochybovat o jejich nepodjatosti.
Podjatost soudce zasahuje do principu nezávislosti soudce, neboť nestrannost soudce
tento princip předpokládá. Samotný pojem soudce totiž s sebou nese atribut nezaujatosti
a nestrannosti a bez toho, že by se nepředpokládal, nebylo by důvodu ani pro konstituování
soudní moci jako jednoho z pilířů demokratické společnosti. Tak, jak zákon příslušnost soudu
a soudce v určité věci stanovil, je zásadně dána, a postup, kterým je věc odnímána soudu
(soudci) příslušnému a přikázána soudu, resp. soudci jinému, je nutno chápat jako postup
výjimečný. Vzhledem k tomu lze vyloučit soudce z projednávání a rozhodnutí přidělené věci
jen výjimečně a ze skutečně závažných důvodů, které mu reálně brání rozhodnout v souladu
se zákonem nezaujatě a spravedlivě. Jen za dodržení těchto pravidel bude zachována
a naplněna ústavní zásada zákazu odnětí zákonnému soudci (čl. 36 odst. 1 věta první Listiny
základních práv a svobod).
Senát příslušný k rozhodnutí této věci se ztotožňuje s názorem vyjádřeným předsedou
soudu v jeho vyjádření. Překážkou, která je důvodem podjatosti soudce z důvodu podílu
na předchozím soudním řízení, je skutečnost, že soudce nemůže na jiném stupni soudní
hierarchie rozhodovat o totožné věci, na které se podílel na odlišném stupni (srov. výše
cit. usnesení Nejvyššího správního soudu ze dne 6. 1. 2005, č. j. Nao 56/2004-54;
www.nssoud.cz). V souladu s výše uvedenými principy je tak na místě vyloučit soudce
pouze tam, kde by mohla být fakticky porušena možnost kontroly soudního rozhodování
prováděná soudem vyššího stupně tím, že by soudce přezkoumával svůj vlastní právní názor.
Předmětem kasační stížnosti je rozhodnutí Městského soudu v Praze které vynesl senát
ve složení Mgr. Jana Brothánková, JUDr. Ludmila Sandnerová a JUDr. Marcela Rousková.
Tento senát rozhodoval o žalobě po té, co předchozí usnesení Vrchního soudu ze dne
20. 12. 2002, č. j. 6 A 2/2002 - 12 (na kterém se podílel JUDr. Bohuslav Hnízdil
jako předseda senátu) Ústavní soud zrušil. Předmětné usnesení Vrchního soudu
se však žalobou nezabývalo meritorně, ale pouze z hlediska splnění procesních podmínek
(jednalo se o otázku, zda může plnou moc k podání správní žaloby advokátovi udělit předseda
sdružení). Předmětem kasační stížnosti je však přezkum právního názoru vyjádřeného
v rozhodnutí městského soudu (týkajícího se výkladu zák. č. 106/1999 Sb., o svobodném
přístupu k informacím), tedy v rozhodnutí, na kterém se JUDr. Bohuslav Hnízdil nepodílel.
To, že se JUDr. Bohuslav Hnízdil rozhodoval o výše uvedeném usnesení Vrchního soudu
v Praze, tedy reálně nebrání tomu, aby přezkoumal, názor vyjádřený v rozhodnutí městského
soudu, nezaujatě a spravedlivě.
Podmínky vyloučení soudce, jak je stanovuje §8 odst. 1 s. ř. s., tedy v daném případě
nejsou dány, neboť není dán žádný důvod pochybovat o nepodjatosti JUDr. Hnízdila
při přezkoumávání rozsudku Městského soudu v Praze. Nejvyšší správní soud
proto z uvedených důvodů rozhodl, že tento soudce není vyloučen z projednávání
a rozhodnutí dané věci.
Poučení: Proti tomuto rozhodnutí nejsou opravné prostředky přípustné.
V Brně dne 20. prosince 2006
JUDr. Miluše Došková
předsedkyně senátu