ECLI:CZ:NSS:2006:VOL.73.2006
sp. zn. Vol 73/2006 - 10
USNESENÍ
Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Vojtěcha
Šimíčka a soudců JUDr. Miluše Doškové, JUDr. Josefa Baxy, JUDr. Brigity Chrastilové,
JUDr. Milana Kamlacha, JUDr. Dagmar Nygrínové a JUDr. Petra Průchy v právní věci
navrhovatele D. D., proti odpůrci Magistrátu města Olomouce, se sídlem Olomouc, Horní
náměstí - radnice, v řízení o návrhu na neplatnost voleb do zastupitelstva města Olomouce
konaných dne 20. - 21. října 2006,
takto:
I. Návrh se odmítá.
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
Odůvodnění:
Dne 24. 10. 2006 podal u Nejvyššího správního soudu navrhovatel návrh, jímž žádal
tento soud o „prošetření zákonnosti olomouckých komunálních voleb konaných
dne 20. - 21. října 2006.“ Konkrétně uváděl, že průběh olomouckých voleb považuje
za rozporný s čl. 101 a 102 Ústavy a čl. 21 a 22 Listiny základních práv a svobod.
Tato porušení shledává v tom, že občané Olomouce mohou volit maximálně 9 zástupců
svého administrativně určeného obvodu, nikoli všech 45 olomouckých zastupitelů.
Rovněž nesouhlasí s tím, že každý politický subjekt má ve volebním obvodu vylosované
jiné volební číslo. Zdůrazňuje také rozdílnost váhy hlasů občanů v jednotlivých obvodech
Olomouce, neboť stejný počet hlasů obdržených určitým politickým subjektem v jednom
obvodě, neznamená stejný politický úspěch, jako v obvodě jiném. Vzhledem k uvedenému
má zato, že volby v Olomouci jsou neplatné pro svůj rozpor s duchem a smyslem Ústavy
a Listiny základních práv a svobod.
Podle §90 odst. 1 zákona č. 150/2002 Sb., soudního řádu správního (dále jen „s. ř. s.“)
za podmínek stanovených zvláštními zákony může se občan, politická strana nebo nezávislý
kandidát anebo sdružení nezávislých kandidátů a sdružení politických stran nebo politických
hnutí a nezávislých kandidátů návrhem domáhat rozhodnutí soudu o neplatnosti voleb
nebo neplatnosti hlasování anebo neplatnosti volby kandidáta. Tímto zvláštním zákonem
je i zákon č. 491/2001 Sb., o volbách do zastupitelstev obcí a o změně některých zákonů
(dále též „volební zákon“). Podle §60 odst. 1 tohoto zákona se podáním návrhu na neplatnost
hlasování, na neplatnost voleb nebo na neplatnost volby kandidáta může domáhat ochrany
u soudu každá osoba zapsaná do seznamu ve volebním okrsku, kde byl člen zastupitelstva
obce volen, jakož i každá volební strana, jejíž kandidátní listina byla zaregistrována pro volby
do tohoto zastupitelstva. Návrh je třeba podat nejpozději 10 dnů po vyhlášení výsledků voleb
do zastupitelstev obcí Státní volební komisí.
Podání navrhovatele je tak třeba podle jeho obsahu posoudit jako návrh na neplatnost
voleb do zastupitelstva města Olomouce ve smyslu shora citovaného ustanovení volebního
zákona.
Podle §92 s. ř. s. je návrh ve věcech volebních a ve věcech místního referenda
nepřípustný také tehdy, byl-li podán u věcně nebo místně nepříslušného soudu. Ustanovení
§61 zákona č. 491/2001 Sb. pak říká, že k řízení podle §59 odst. 2 a 3 a §60 tohoto zákona
je příslušný krajský soud. Vzhledem k tomu, že právní úprava řízení ve věci návrhu
na neplatnost volby kandidáta do zastupitelstva obce vychází právě z §60 zákona
č. 491/2001 Sb., lze z výše uvedeného jednoznačně dovodit, že k takovému řízení Nejvyšší
správní soud příslušný není. Důvodem takto poměrně přísně zvolené koncepce přípustnosti
návrhů ve volebních věcech je přitom zejména ta skutečnost, že právě v případě těchto návrhů
je sledována v prvé řadě zejména rychlost takového řízení, což se projevuje nejen krátkostí
lhůt stanovených zákonem pro podání návrhu, ale též striktně stanovenými krátkými lhůtami
pro následné rozhodnutí soudu. „Důsledkem toho je i tato právní úprava … která a contrario
znamená, že přípustným v těchto věcech bude pouze návrh podaný ve lhůtě vyplývající
ze zvláštního předpisu … u věcně a místně příslušného soudu, a že účinky návrhu podaného
u nepříslušného soudu proto nejsou zachovány …“ (Vopálka, V., Mikule, V., Šimůnková, V.,
Šolín, M. Soudní řád správní. Komentář. 1. vydání. Praha: C. H. Beck, 2004, s. 239).
S ohledem na uvedené skutečnosti proto Nejvyššímu správnímu soudu nezbylo,
než podle §46 odst. 1 písm. d) s. ř. s. ve spojení s §92 s. ř. s. návrh odmítnout.
Nad rámec odůvodnění tohoto rozhodnutí Nejvyšší správní soud dodává, že podání
navrhovatele bylo tomuto soudu doručeno již dne 24. 10. 2006. Jak ovšem vyplývá z výše
uvedeného ustanovení §60 odst. 1 zákona č. 491/2001 Sb., lze takový návrh podat ve lhůtě
10 dnů po vyhlášení výsledků voleb do zastupitelstev obcí Státní volební komisí. Ta ovšem
výsledky uvedených voleb vyhlásila a uveřejnila dne 24. 10. 2006 a lhůta k podání návrhu
začala běžet následující den, tedy až 25. 10. 2006 (§67 odst. 1 cit. zák.). Pokud by návrh
nebyl nepřípustným, musel by být věcně a místně příslušným krajským soudem posouzen
jako předčasný a odmítnut podle §46 odst. 1 písm. b) s. ř. s. (k tomu srov. např. usnesení
Nejvyššího správního soudu ze dne 8. 6. 2006, č. j. Vol 3/2006 - 6, www.nssoud.cz).
O nákladech řízení Nejvyšší správní soud rozhodl podle §93 odst. 4 s. ř. s.,
podle něhož ve věcech volebních žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
Poučení: Proti tomuto usnesení nejsou opravné prostředky přípustné.
V Brně dne 1. listopadu 2006
JUDr. Vojtěch Šimíček
předseda senátu