ECLI:CZ:NSS:2007:1.AFS.12.2007
sp. zn. 1 Afs 12/2007 - 57
USNESENÍ
Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Marie Žiškové
a soudců JUDr. Lenky Kaniové a JUDr. Josefa Baxy v právní věci žalobce M. G., zastoupeného
Mgr. Olgou Jiříčkovou, advokátkou se sídlem v Chrudimi II., Novoměstská 960, proti žalovanému
Krajskému úřadu Královéhradeckého kraje, se sídlem Wonkova 1142, 500 02 Hradec Králové,
o pozastavení vyhlášky Statutárního města Hradec Králové č. 8/2003, o kasační stížnosti žalobce
proti usnesení Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 25. 7. 2006, č. j. 30 Ca 16/2006 - 37,
takto:
I. Kasační stížnost se odmítá .
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení o kasační stížnosti.
III. Odměna advokátky Mgr. Olgy Jiříčkové se u r č u je částkou 4800 Kč. Tato částka
bude vyplacena z účtu Nejvyššího správního soudu do 60 dnů od právní moci tohoto
rozhodnutí.
Odůvodnění:
Žalobou ze dne 9. 3. 2006 se žalobce domáhal mj. pozastavení vyhlášky Statutárního města
Hradec Králové č. 8/2003. Krajský soud v Hradci Králové však žalobu odmítl usnesením ze dne
25. 7. 2006.
Žalobce napadl usnesení blanketní kasační stížností; v níž požádal o ustanovení advokáta
pro kasační řízení. Krajský soud žalobci ustanovil zástupcem advokátku Mgr. Olgu Jiříčkovou;
tu pak vyzval, aby kasační stížnost doplnila. Ustanovená advokátka – krom toho, že doplnila datum
doručení napadeného usnesení a petit kasační stížnosti – uvedla, že žalobce namítá kasační důvod
podle §103 odst. 1 písm. e) s. ř. s. Krajský soud odmítl žalobu nesprávně; žalobce je přesvědčen,
že by věc měla být projednána v soudním řízení správním.
Nejvyšší správní soud nemohl o kasační stížnosti věcně jednat a odmítl ji z těchto důvodů:
Jednou ze zvláštních náležitostí kasační stížnosti (§106 odst. 1 s. ř. s.) je i označení důvodů,
pro něž účastník jako stěžovatel napadá rozhodnutí krajského soudu. Kasační důvod musí zpravidla
zahrnovat jak skutkové, tak právní důvody, pro něž stěžovatel považuje rozhodnutí soudu
za nezákonné. Důvody uvedené v §103 odst. 1 s. ř. s. jsou však jen obecně vymezenými
kategoriemi, které musí stěžovatel v kasační stížnosti naplnit konkrétním a jedinečným obsahem,
tedy vylíčit, k jakým konkrétním vadám došlo podle jeho názoru v řízení před správním orgánem
či před soudem, jakými blíže určenými vadami trpí podle něj rozhodnutí soudu, v čem přesně
spatřuje stěžovatel nesprávné posouzení právní otázky soudem apod. Pouhá paragrafová či slovní
citace některého zákonného ustanovení [v případě žalobce „§103 odst. 1 písm. e) s. ř. s.“]
tak jako kasační důvod neobstojí.
Ustanovená zástupkyně uvedla v bodě 2 doplnění kasační stížnosti kromě rekapitulace
napadeného usnesení a citovaného ustanovení soudního řádu správního dále pouze to, soud
měl žalobu projednat, nikoli ji odmítnout s tím, že o pozastavení obecně závazné vyhlášky
rozhoduje Ministerstvo vnitra. Doplnění kasační stížnosti s tímto závěrem vyjadřuje nesouhlas;
činí tak však pouhým konstatováním, v němž není obsažena ani jediná věcná okolnost a ani jediný
právní argument, které by závěr krajského soudu zpochybňovaly. Takový holý nesouhlas
nelze považovat za kasační důvod ve smyslu §103 odst. 1 s. ř. s.
Postrádá-li kasační stížnost alespoň jeden konkretizovaný důvod – a to i přesto,
že již byla k výzvě soudu doplněna – není možno pro tento nedostatek v řízení o kasační stížnosti
pokračovat, neboť Nejvyšší správní soud je vázán rozsahem a důvody kasační stížnosti (§109
odst. 3 s. ř. s.). Projevuje se zde zásada dispoziční: je na stěžovateli, aby svou kasační stížností určil
meze přezkumu. Neučiní-li tak, kasační soud nemá, na základě čeho by přezkoumal napadené
rozhodnutí krajského soudu. Neobsahuje-li kasační stížnost žádný důvod, který by ji činil
způsobilou k věcnému projednání, nestíhá Nejvyšší správní soud ani nutnost přezkumu z úřední
povinnosti, již mu ukládá posledně citované ustanovení.
Nejvyšší správní soud se kasační stížností z tohoto důvodu věcně nezabýval a odmítl
ji [§104 odst. 4 a §46 odst. 1 písm. d) s. ř. s.].
O náhradě nákladů řízení rozhodl Nejvyšší správní soud v souladu s ustanovením §60
odst. 3 ve spojení s §120 s. ř. s., podle nějž nemá žádný z účastníků právo na náhradu nákladů
řízení, byla-li kasační stížnost odmítnuta. Ustanovené advokátce náleží odměna za dva úkony
právní služby podle §11 odst. 1 písm. b) a d) vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu,
ve výši 4200 Kč a paušální náhrada výdajů s těmito úkony spojených ve výši 600 Kč. Celkem
tedy advokátce náleží 4800 Kč.
Poučení: Proti tomuto rozhodnutí nejsou opravné prostředky přípustné.
V Brně dne 14. června 2007
JUDr. Marie Žišková
předsedkyně senátu