ECLI:CZ:NSS:2007:1.AFS.138.2006
sp. zn. 1 Afs 138/2006 - 97
ROZSUDEK
Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Marie Žiškové
a soudců JUDr. Lenky Kaniové a JUDr. Josefa Baxy v právní věci žalobkyně: E. P. S., spol.
s r. o., zastoupené JUDr. Zdeňkem Hrabou, advokátem se sídlem Kamlerova 795, 251 01
Říčany, proti žalovanému Finančnímu ředitelství pro hlavní město Prahu se sídlem
Štěpánská 28, 111 21 Praha 1, proti rozhodnutí ze dne 6. 5. 2004, č. j. FŘ - 9749/12/03,
o kasační stížnosti žalobkyně proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 8. 11. 2006,
č. j. 6 Ca 165/2004 - 80,
takto:
I. Kasační stížnost se zamítá .
II. Žalobkyně nemá právo na náhradu nákladů řízení o kasační stížnosti.
III. Žalovanému se nepřiznává náhrada nákladů řízení o kasační stížnosti.
Odůvodnění:
Dodatečným platebním výměrem ze dne 16. 5. 2003 na daň z příjmů právnických osob
za zdaňovací období roku 1996 doměřil Finanční úřad pro Prahu 6 žalobkyni daň ve výši
2 131 350 Kč. Odvolání žalobkyně proti dodatečnému platebnímu výměru zamítl žalovaný
rozhodnutím ze dne 6. 5. 2004.
Žalobu, jíž se žalobkyně domáhala zrušení rozhodnutí o odvolání, zamítl Městský
soud v Praze rozsudkem ze dne 28. 6. 2006. Proti rozsudku podala žalobkyně kasační stížnost;
při jejím podání nebyla předložena plná moc ani zaplacen soudní poplatek. Soud
proto žalobkyni vyzval jednak přípisem ze dne 28. 8. 2006, aby předložila plnou moc,
jednak usnesením z téhož dne, aby do tří dnů zaplatila soudní poplatek za kasační stížnost.
Obě písemnosti byly zástupci žalobkyně doručeny dne 29. 8. 2006. Zástupce žalobkyně
nato plnou moc předložil; soudní poplatek však zaplacen nebyl. Soud proto usnesením ze dne
8. 11. 2006 řízení o kasační stížnosti zastavil pro nezaplacení soudního poplatku.
Žalobkyně napadla usnesení o zastavení řízení kasační stížností. V ní připustila,
že jí dne 29. 8. 2006 byla doručena zásilka od Městského soudu v Praze; obsahem této zásilky
ovšem byla pouze výzva k předložení plné moci, žádná další listina obsahem zásilky nebyla.
Na výzvu soudu k zaslání plné moci žalobkyně také promptně reagovala. Pokud by zásilka
obsahovala i výzvu k zaplacení soudního poplatku, žalobkyně by jí vyhověla stejně
jako výzvě k zaslání plné moci. Jako důkaz nabídla žalobkyně předložit obálku zásilky;
na ní ovšem není uvedena hmotnost zásilky, z níž by bylo možné zjistit počet listů papíru
v obálce. Pokud by měl soud k dispozici jakýkoli záznam o hmotnosti zásilky, navrhla
žalobkyně provést důkaz tímto záznamem.
Vzhledem k tomu, že žalobkyně se o existenci výzvy dozvěděla až z usnesení
o zastavení řízení a následně zaplatila soudní poplatek vylepením kolku na přílohu ke kasační
stížnosti, je usnesení Městského soudu v Praze nezákonné a mělo by být zrušeno .
Kasační stížnost není důvodná.
Podle §4 odst. 1 písm. a) ve spojení s §7 odst. 1 zákona ČNR č. 549/1991 Sb.,
o soudních poplatcích, je soudní poplatek za řízení splatný vznikem poplatkové povinnosti,
tedy podáním návrhu na zahájení řízení. Nebyl-li poplatek za řízení splatný podáním návrhu
na zahájení řízení zaplacen, soud vyzve poplatníka k jeho zaplacení ve lhůtě, kterou mu určí;
po marném uplynutí této lhůty pak soud řízení zastaví (§9 odst. 1 zákona o soudních
poplatcích). Soud řízení zastaví rovněž ve smyslu §47 písm. c) s. ř. s., stanoví -li tak soudní
řád správní nebo zvláštní zákon.
Interpretace citovaných zákonných ustanovení není v posuzované věci sporná. Sporné
není ani použití relevantních ustanovení vztahujících se k povinnosti uhradit soudní poplatek
za řízení. Žalobkyně ovšem namítá, že řízení nemělo být zastaveno, neboť výzva k zaplacení
soudního poplatku jí nebyla vůbec doručena.
K problematice poplatkové povinnosti judikoval již Ústavní soud (srov. usnesení
ze dne 16. 3. 2000, sp. zn. III. ÚS 59/2000, Sb. ÚS, sv. 17, č. 6, str. 371). Jakkoliv je podle
něj lhůta stanovená obecným soudem lhůtou pořádkovou, jde o lhůtu, s jejímž nedodržením
spojuje zákon procesní důsledky, na něž má být účastník řízení také přiměřeným způsobem
upozorněn. Jinak v zásadě platí, že poplatkovou povinnost je povinen účastník řízení
před obecnými soudy splnit při podání návrhu. Platební nekázeň účastníka řízení zbytečně
zatěžuje obecné soudy v jejich agendě, a jestliže účastník řízení pokračuje v této nekázni
i přes výzvu a upozornění na procesní důsledky spojené s opomenutím výzvy, musí za to nést
procesní odpovědnost.
Na doručence od sporné zásilky, založené na č. l. 74 soudního spisu, je vyznačeno,
že obsahem zásilky vypravené dne 28. 8. 2006 a doručené dne 29. 8. 2006 byly písemnosti
z čísla listu 73 a 74 (tj. přípis vyzývající k předložení plné moci a usnesení vyzývající
k zaplacení soudního poplatku) a vzor 072 (tiskopis k zaplacení soudního poplatku). Všechny
písemnosti podle údajů na doručence byly odeslány k rukám zástupce žalobkyně,
přičemž přijetí bylo v advokátní kanceláři zástupce stvrzeno na doručence podpisem
a razítkem. Doručenka je přitom jedním z prostředků, jim iž se prokazuje skutečnost,
zda došlo či nedošlo k doručení písemnosti. Není-li dokázán opak, považují se údaje uvedené
na doručence za pravdivé (§50f odst. 9 o. s. ř.). Žalobkyně na podporu svého tvrzení,
podle nějž jí nebylo doručeno usnesení vyzývající ji k zaplacení soudního poplatku
ani příslušný tiskopis, navrhla důkaz obálkou od zásilky, na níž ale není vyznačena hmotnost
zásilky, nebo případně jakýmkoli záznamem o hmotnosti zásilky, který by byl k dispozici.
Obálka od zásilky by, jak sama žalobkyně uvádí, byla jako důkaz v této věci bezcenná;
Nejvyšší správní soud se proto obrátil na Městský soud v Praze s dotazem, zda lze vůbec
přesnou hmotnost zásilky zjistit. Místopředseda Městského soudu v Praze pro věci správního
soudnictví přípisem ze dne 12. 7. 2007 sdělil, že v podacím archu se hmotnost zásilky
nevyznačuje a pro potřeby případné reklamace se používá cena odvozená od hmotnosti
uváděné v rozmezí. V případě zásilky doručované zástupci žalobkyně pod podacím číslem
R 33751 jde o cenu 32 Kč s hmotností v rozmezí 20 g – 50 g. K dotazu podatelny pracoviště
Hybernská u podací pošty bylo sděleno, že podle hmotnosti zásilky nelze zjistit konkrétní
počet listů.
Je tak zřejmé, že nejsou k dispozici důkazy, jimiž by bylo možno přesnou hmotnost
zásilky zpětně zjistit, a i kdyby to by lo možné, není ani přesná hmotnost zásilky spolehlivým
ukazatelem pro ten či onen počet vložených listů, ani ukazatelem toho, které konkrétní listiny
byly do obálky vloženy; tvrzení žalobkyně tak nemohou být prokázána a pravdivost údajů
uvedených na doručence nemůže být ve smyslu §50f odst. 9 o. s. ř. vyvrácena. Je vhodné
žalobkyni upozornit na to, že se proti případnému pochybení soudu, jež namítá, mohla bránit
i jinak. Nebylo-li přes údaj na doručence obsahem přijaté zásilky ani usnesení, ani tiskopis
týkající se soudního poplatku (zásilka podle tvrzení žalobkyně obsahovala jedinou listinu
vztahující se k nepředložení plné moci), mohla a měla se žalobkyně v souladu se zásadou
vigilantibus iura obrátit na soud, který jí písemnosti zaslal, a v součinnosti s ním si vyjasnit
pochybnosti ohledně udávaného a skutečného obsahu zásilky. Žalobkyně to neučinila,
a Nejvyšší správní soud proto považuje údaje na doručence za pravdivé.
Žalobkyně marně poukazuje i na to, že zaplatila soudní poplatek v okamžiku podání
kasační stížnosti proti usnesení o zastavení řízení; ani tento krok nemůže její situaci zlepšit,
protože přichází příliš pozdě. Podle §9 odst. 7 zákona o soudních poplatcích platí, že soud,
který vydal usnesení o zastavení řízení pro nezaplacení soudního poplatku, je zruší,
je-li poplatek zaplacen ve věcech správního soudnictví dříve, než usnesení nabylo právní moci
(srov. též č. 69/2004 Sb. NSS). Judikatura Nejvyššího správního soudu přitom dospěla
k tomu, že postačí zaplatit soudní poplatek (nejlépe vylepením kolkových známek
na podatelně soudu) v den, kdy usnesení o zastavení řízení nabylo právní moci
(srov. rozhodnutí Nejvyššího správního soudu ze dne 29. 3. 2007, č. j. 5 Afs 112/2006 - 41,
které bude publikováno pod č. 1218/2007 Sb. NSS v červencovém sešitu tohoto roku).
Žalobkyně tedy mohla odvrátit nemeritorní skončení řízení o kasační stížnosti ve věci
samé tím, že by bezprostředně po obdržení zásilky obsahující usnesení o zastavení řízení,
tedy ještě dne 13. 11. 2006, soudní poplatek zaplatila; ani to však neučinila.
Žalobkyně se svými námitkami tedy neuspěla; jelikož v řízení o kasační stížnosti
nevyšly najevo žádné vady, k nimž je nutno přihlížet z úřední povinnosti (§109 odst. 3
s. ř. s.), Nejvyšší správní soud zamítl kasační stížnost jako nedůvodnou. O náhradě nákladů
řízení rozhodl Nejvyšší správní soud v souladu s §60 odst. 1 s. ř. s. Žalobkyně neměla ve věci
úspěch, a nemá proto právo na náhradu nákladů řízení; žalovanému pak v řízení o kasační
stížnosti žádné náklady nevznikly.
Poučení: Proti tomuto rozhodnutí nejsou opravné prostředky přípustné.
V Brně dne 25. července 2007
JUDr. Marie Žišková
předsedkyně senátu