ECLI:CZ:NSS:2007:1.AFS.2.2007
sp. zn. 1 Afs 2/2007 - 121
USNESENÍ
Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Marie Žiškové
a soudců JUDr. Lenky Kaniové a JUDr. Josefa Baxy v právní věci žalobce Z. B., zastoupeného
JUDr. Evou Matyášovou, advokátkou se sídlem Lucemburská 3, 130 00 Praha 3, proti žalovanému
Finančnímu ředitelství pro hl. m. Prahu, se sídlem Štěpánská 28, 111 21 Praha 1, proti
rozhodnutí ze dne 28. 5. 2003, č. j. FŘ-3719/13/03, v řízení o kasační stížnosti žalobce proti
usnesení Městského soudu v Praze ze dne 17. 3. 2006, č. j. 9 Ca 123/2004 - 93,
takto:
I. Kasační stížnost se odmítá .
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení o kasační stížnosti.
Odůvodnění:
Rozhodnutím ze dne 14. 7. 2005 změnil žalovaný dodatečný platební výměr ze dne
17. 12. 2002, č. j. 145156/02/011911/6115, jímž Finanční úřad pro Prahu Jižní Město dodatečně
vyměřil žalobci spotřební daň z lihu za zdaňovací období květen 1996 ve výši 3 030 300 Kč.
Městský soud v Praze rozsudkem ze dne 1. 7. 2005, č. j. 9 Ca 123/2004 - 59, zamítl žalobu,
jíž žalobce napadl rozhodnutí žalovaného. Proti tomuto rozhodnutí brojil žalobce včas podanou
kasační stížností ze dne 27. 9. 2005. Žalobce však nezaplatil soudní poplatek za řízení o předmětné
kasační stížnosti, a proto Městský soud v Praze usnesením ze dne 17. 3. 2006,
č. j. 9 Ca 123/2004 - 93, řízení o této kasační stížnosti zastavil. Toto usnesení bylo uloženo na poště
dne 23. 3. 2006, a tudíž dne 3. 4. 2006 došlo k náhradnímu doručení žalobci.
Dne 20. 4. 2006 podal žalobce k poštovní přepravě kasační stížnost proti uvedenému
usnesení o zastavení řízení, v níž tvrdil, že soudní poplatek byl uhrazen přede dnem rozhodnutí
Městského soudu v Praze, a navrhl, aby rozsudek městského soudu byl zrušen a věc mu byla
vrácena k dalšímu řízení.
Městský soud v Praze nato předložil věc Nejvyššímu správnímu soudu k rozhodnutí.
V předkládací zprávě přitom mj. uvedl, že kasační stížnost je opožděná.
Nejvyšší správní soud nemohl o kasační stížnosti věcně jednat a odmítl ji jako opožděnou.
Podle §106 odst. 2 s. ř. s. musí být kasační stížnost podána do dvou týdnů po doručení
rozhodnutí. Zmeškání lhůty k podání kasační stížnosti přitom nelze prominout.
Napadené rozhodnutí městského soudu bylo dne 23. 3. 2006 uloženo na poště. V souladu
s ustanovením §42 odst. 5 s. ř. s. ve spojení s §50c odst. 4 občanského soudního řádu nebude-li
uložená písemnost vyzvednuta do 3 dnů nebo, jde-li o písemnost, která má být doručena
do vlastních rukou, do 10 dnů od uložení, považuje se poslední den lhůty za den doručení,
i když se adresát o uložení nedozvěděl; to neplatí, je-li náhradní doručení písemnosti vyloučeno
nebo bylo-li uložení písemnosti neúčinné. Desetidenní lhůta k vyzvednutí počala žalobci běžet
v pátek 24. 3. 2006 a skončila v pondělí 3. 4. 2006, což je zároveň i den doručení napadeného
rozhodnutí. Následujícího dne, tedy v úterý 4. 4. 2006, začala běžet dvoutýdenní lhůta k podání
kasační stížnosti, která uplynula v pondělí 17. 4. 2006. Kasační stížnost však byla u soudu podána
až ve čtvrtek 20. 4. 2006, tedy zjevně po uplynutí dvoutýdenní lhůty. Tento fakt nemůže být zhojen
ani tím, že si žalobce napadené rozhodnutí vyzvedl až 6. 4. 2006, ani žádostí žalobce o prominutí
zmeškání lhůty k podání kasační stížnosti, neboť tato lhůta je lhůtou zákonnou, a soud
proto k jejímu prominutí nemůže přistoupit (§106 odst. 2 s. ř. s. in fine). Nejvyšší správní soud
proto kasační stížnost odmítl jako opožděnou za použití §46 odst. 1 písm. b) s. ř. s. ve spojení
s §120 s. ř. s.
O náhradě nákladů řízení Nejvyšší správní soud rozhodl v souladu s ustanovením §60
odst. 3 ve spojení s §120 s. ř. s, podle nějž nemá žádný z účastníků právo na náhradu nákladů
řízení, byla-li kasační stížnost odmítnuta.
Poučení: Proti tomuto rozhodnutí nejsou opravné prostředky přípustné.
V Brně dne 17. ledna 2007
JUDr. Marie Žišková
předsedkyně senátu