ECLI:CZ:NSS:2007:1.AFS.61.2007
sp. zn. 1 Afs 61/2007 - 55
ROZSUDEK
Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Marie Žiškové
a soudců JUDr. Lenky Kaniové a JUDr. Josefa Baxy v právní věci žalobkyně S. C. a. s.
(dříve S. s. r. o.), zastoupená JUDr. Stanislavem Flaškou, advokátem se sídlem U Černé věže
3, 370 01 České Budějovice, proti žalovanému Finančnímu ředitelství v Českých
Budějovicích, se sídlem Mánesova 3a, 371 87 České Budějovice, proti rozhodnutí ze dne
23. 2. 2007, č. j. 1190/07-1500, v řízení o kasační stížnosti žalobkyně proti rozsudku
Krajského soudu v Českých Budějovicích ze dne 11. 7. 2007, č. j. 10 Ca 75/2007 - 31,
takto:
I. Kasační stížnost se zamítá .
II. Žalobkyně nemá právo na náhradu nákladů řízení o kasační stížnosti.
III. Žalovanému se nepřiznává náhrada nákladů řízení o kasační stížnosti.
Odůvodnění:
Dne 23. 2. 2007 zamítl žalovaný odvolání žalobkyně proti rozhodnutí Finančního
úřadu v Českých Budějovicích (dále jen „správce daně“) ze dne 30. 5. 2006, jímž nebylo
vyhověno žádosti žalobkyně o vrácení přeplatku na dani z příjmů právnických osob
za rok 1999 ve výši 88 200 Kč. Tento přeplatek měl podle žalobkyně vzniknout
tím, že na základě předchozího soudního řízení byl dne 14. 3. 2006 zrušen dodatečný platební
výměr správce daně na daň z příjmů právnických osob za rok 1999 ve zmiňované výši.
Ze správního spisu vyplývá, že žalobkyně požádala o vrácení přeplatku žádostí doručenou
správci daně dne 24. 3. 2003, přičemž téhož dne vydal správce daně zajišťovací příkaz
a dne 2. 5. 2006 pak nový dodatečný platební výměr na částku 88 200 Kč za zdaňovací
období roku 1999; odvolání žalobkyně bylo žalovaným v této věci zamítnuto a rovněž
tak žaloba vedená u Krajského soudu v Českých Budějovicích pod sp. zn. 10 Ca 7/2007.
Proti rozhodnutí žalovaného o zamítnutí odvolání proti rozhodnutí o přeplatku
brojila žalobkyně další žalobou ke Krajskému soudu v Českých Budějovicích,
který ji však svým rozsudkem ze dne 11. 7. 2007 zamítl.
Ve včas podané kasační stížnosti pak žalobkyně uvedla, že dne 3. 4. 2007
byla ke zdejšímu soudu podána kasační stížnost proti rozsudku Krajského soudu v Českých
Budějovicích sp. zn. 10 Ca 7/2007 (pozn. u Nejvyššího správního soudu vedena
pod sp. zn. 1 Afs 25/2007), v němž krajský soud rozhodl, že dodatečně doměřená
daň z příjmů právnických osob za rok 1999 ve výši 88 200 Kč je po právu, s čímž žalobkyně
nesouhlasí. Rozhodnutí o této kasační stížnosti by přitom podle názoru žalobkyně
mělo vliv na případné posouzení, zda u ní vznikl přeplatek na dani či nikoliv.
Pokud bude výše uvedená kasační stížnost zamítnuta, bude pochopitelně zcela správný závěr
krajského soudu vyslovený v rozsudku, který je napadán touto kasační stížností. V opačném
případě vznikne přeplatek, který by měl být vrácen. Žalobkyně proto podává tuto kasační
stížnost z opatrnosti s tím, že o této by podle jejího názoru mělo být rozhodováno
až poté, co bude rozhodnuto o kasační stížnosti vedené u zdejšího soudu
pod sp. zn. 1 Afs 25/2007. Pokud se týká odůvodnění právě napadaného rozsudku ohledně
řešení, co je to přeplatek, lze pochopitelně s tímto v celém rozsahu souhlasit. Závěrem
žalobkyně navrhla, aby Nejvyšší správní soud zrušil napadený rozsudek Krajského soudu
v Českých Budějovicích a věc mu vrátil k dalšímu řízení.
Žalovaný po rekapitulaci předcházejícího řízení ve svém vyjádření uvedl,
že žalobkyně nevznesla žádnou konkrétní námitku a žalovaný se v podstatě
nemá k čemu vyjadřovat (když žalobkyně souhlasí, tedy akceptuje právní názor vyslovený
v napadeném rozsudku ohledně přeplatku). Žalovaný proto navrhl, aby Nejvyšší správní
soud kasační stížnost zamítl.
Kasační stížnost není důvodná.
Nesouhlas žalobkyně s rozhodnutím ve věci vedené u Krajského soudu v Českých
Budějovicích pod sp. zn. 10 Ca 7/2007 je ve spojení s právě projednávanou kauzou
zcela nepřípadný. Rozhodnutí kasačního soudu v této věci totiž nemůže žádným způsobem
ovlivnit skutečnost, zda u žalobkyně byl v rozhodnou dobu (březen 2006) evidován přeplatek
na dani z příjmů právnických osob. Pokud by bylo kasační stížnosti vedené
pod sp. zn. 1 Afs 25/2007 v tomto případě vyhověno a následně krajský soud zrušil předchozí
rozhodnutí správce daně, jímž byla doměřena daň z příjmů právnických osob, může dojít
ke vzniku přeplatku na dani, ovšem ke zcela jinému (novému) a odlišnému od přeplatku,
o nějž žalobkyně právě vede svou při. Pokud by takový přeplatek vznikl, musela
by žalobkyně o něj znovu požádat ve smyslu §64 odst. 4 zákona České národní
rady č. 337/1992 Sb., o správě daní a poplatků. Dlužno však dodat, že žalobkyně s kasační
stížností vedené u zdejšího soudu pod sp. zn. 1 Afs 25/2007 úspěšná nebyla (viz rozsudek
ze dne 22. 8. 2007, č. j. 1 Afs 25/2007 - 51, www.nssoud.cz), čímž podle názoru žalobkyně
ostatně ztratila na důvodnosti i právě projednávaná kasační stížnost.
Jelikož žalobkyně neuvedla žádné další námitky týkající se rozhodování správních
orgánů a soudu ohledně vrácení daňového přeplatku (naopak uvedla, že se závěry krajského
soudu souhlasí), nemohl se zdejší soud dále zabývat zákonností rozhodnutí správce daně,
žalovaného a krajského soudu v této věci; současně v řízení o kasační stížnosti nevyšly najevo
žádné vady, k nimž je nutno přihlížet z úřední povinnosti (§109 odst. 3 s. ř. s.). Nejvyšší
správní soud proto zamítl kasační stížnost jako nedůvodnou. O náhradě nákladů řízení rozhodl
Nejvyšší správní soud v souladu s §60 odst. 1 s. ř. s. Žalobkyně neměla ve věci úspěch,
a nemá proto právo na náhradu nákladů řízení; žalovanému pak v řízení o kasační stížnosti
žádné náklady nevznikly.
Poučení: Proti tomuto rozhodnutí nejsou opravné prostředky přípustné.
V Brně dne 9. října 2007
JUDr. Marie Žišková
předsedkyně senátu