ECLI:CZ:NSS:2007:1.AO.1.2007
sp. zn. 1 Ao 1/2007 - 7
USNESENÍ
Nejvyšší správní soud rozhodl v senátu složeném z předsedy JUDr. Josefa Baxy
a soudců JUDr. Lenky Kaniové a JUDr. Marie Žiškové, v právní věci navrhovatele: M. N.-B.,
proti odpůrci: Obec Z., o návrhu na zrušení opatření obecné povahy - územního plánu obce Z.
schváleného usnesením zastupitelstva obce Z. dne 29. 12. 2006,
takto:
I. Návrh se odmítá .
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
Odůvodnění:
Navrhovatel se svém návrhu doruč eném Nejvyššímu správnímu soudu dne 12. 3. 2007
domáhal zrušení územního plánu obce Z., který schválilo zastupitelstvo této obce dne 29. 12.
2006. Navrhovatel zejména namítal, že v rámci shora označeného schváleného územního
plánu bylo mimo jiné rozhodnuto o funkčním využití pozemků v jeho vlastnictví, a to
způsobem, který je v rozporu s procesním postupem stanoveným zákonem. Jak navrhovatel
dále uvádí, je územní plán obce podle stávající judikatury Nejvyššího správního soudu
opatřením obecné povahy, k jehož přezkumu je dle §101c zákona č. 150/2002 Sb., soudního
řádu správního (dále jen „s. ř. s.“), příslušný Nejvyšší správní soud. Navrhovatel je tak
osobou, která byla uvedeným územním plánem (opatřením obecné povahy) zkrácena na svých
právech ve smyslu ustanovení §101a s. ř. s. Svůj návrh odůvodnil navrhovatel dále i tím, že
odpůrce si pro vydání územního plánu neopatřil všechna potřebná stanoviska dotčených
orgánů státní správy. Poznamenal dál, že schválení předmětného územního plánu proběhlo
v rozporu s Jednacím řádem obecního zastupitelstva obce Z., přičemž samotný způsob
schvalování územního plánu byl také v rozporu s ustanovením §31 zákona č. 50/1976 Sb., o
územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon) , a závěrečná verze tohoto plánu se
konečně ani neshoduje s verzí územního plánu posuzovanou nadřízeným orgánem územního
plánování (Krajský úřad Středočeského kraje). Vzhledem k výše uvedeným skutečnostem tak
navrhovatel závěrem konstatoval, že se cítí poškozen na svých právech zejména tím, že
pozemek, jenž vlastní, byl zařazen do rekreační zóny, a proto navrhl, aby Nejvyšší správní
soud předmětný územní plán obce Z. zrušil.
Nejvyšší správní soud musel v projednávané věci nejprve uvážit, zda je k jejímu
věcnému projednání a rozhodnutí příslušný a má k němu pravomoc. V tomto ohledu
je třeba nejdříve dát za pravdu navrhovateli v tom smyslu, že první senát Nejvyššího
správního soudu skutečně ve svém rozhodnutí ze dne 18. 7. 2006, č. j. 1 Ao 1/2006 - 74
(č. 968/2006 Sb. NSS), mimo jiné vyslovil, že schválení či změna územně plánovací
dokumentace podle stavebního zákona (č. 50/1976 Sb.) je opatřením obecné povahy,
k jehož přezkumu je v rozsahu stanoveném v §101a a násl. s. ř. s. oprávněn Nejvyšší správní
soud. K tomu je ale třeba dodat, že s uvedeným právním názorem nesouhlasil třetí senát
zdejšího soudu, který sporný právní problém [tedy zda je Nejvyšší správní soud oprávněn
přezkoumávat schválení či změny územně plánovací dokumentace podle stavebního zákona
(č. 50/1976 Sb.)] předložil rozšířenému senátu. Rozšířený senát Nejvyššího správního soudu
pak výše uvedený právní názor prvního senátu postupem podle §17 s. ř. s. překonal
a mimo jiné konstatoval, že „opatření obecné povahy mohou správní orgány vydávat
jen v těch případech, kdy jim to zvláštní zákon ukládá, a to v rozsahu a za podmínek
tam uvedených. Pomocí argumentu ‘á contrario‘ lze pak dovodit, že pokud jim to zvláštní
zákon výslovně neukládá, nemohou samy podle vlastního uvážení určitá opatření podřizovat
režimu ustanovení §171 a násl. nového správního řádu… Pravomoc a kompetence
Nejvyššího správního soudu k přezkumu dle ustanovení §4 odst. 2 písm. c) s. ř. s. a §101a
a násl. s. ř. s. je pak dána jen v těch případech, kdy správní orgán vydal opatření obecné
povahy na základě zmocnění uvedeného ve zvláštním zákoně nebo tehdy, pokud svůj akt takto
označil, ačkoliv k jeho vydání výslovně zmocněn nebyl …“ [usnesení rozšířeného senátu
Nejvyššího správního soudu ze dne 13. 3. 2007, č. j. 3 Ao 1/2007 - 44 (www.nssoud.cz)].
Jinak řečeno, územní plán schválený usnesením zastupitelstva v roce 2006 není podle tohoto
rozhodnutí rozšířeného senátu opatřením obecné povahy, a není zde tedy ani dána pravomoc
Nejvyššího správního soudu podle §4 odst. 2 písm. c) s. ř. s. k jeho přezkum v řízení
podle §101a a násl. s. ř. s. Nedostatek pravomoci soudu je svojí povahou neodstranitelným
nedostatkem podmínek řízení a soud proto návrh na zrušení opatření obecné povahy
podle §46 odst. 1 písm. a) s. ř. s. odmítl.
Ve zmíněném usnesení rozšířený senát Nejvyššího správního soudu vycházel
ze shodného právního stavu a srovnatelného skutkového stavu jako v nyní projednávané věci,
tedy ze situace, kdy územní plán obce byl schválen sice již za účinnosti nového správního
řádu (č. 500/2004 Sb.), ale ještě před tím, než nabyl účinnosti „nový“ stavební zákon
(č. 183/2006). Za těchto okolností neměl Nejvyšší správní soud důvod ani v projednávané
věci odchýlit se od shora citovaného právního názoru rozšířeného senátu,
a proto byl i tento návrh na zrušení územního plánu obce Z. schváleného usnesením
zastupitelstva obce Z. dne 29. 12. 2006 odmítnut.
Rozhodnutí o nákladech řízení odpovídá ustanovení §60 odst. 3 s. ř. s., podle kterého
byla-li žaloba (v daném případě návrh) odmítnuta, nemá žádný z účastníků právo na náhradu
nákladů řízení. Podle §101d odst. 5 s. ř. s. nemá navíc žádný z účastníků řízení ve věci
návrhu na soudní přezkum opatření obecné povahy právo na náhradu nákladů tohoto řízení.
Poučení: Proti tomuto usnesení nejsou opravné prostředky přípustné.
V Brně dne 11. dubna 2007
JUDr. Josef Baxa
předseda senátu