ECLI:CZ:NSS:2007:1.AZS.103.2006
sp. zn. 1 Azs 103/2006 - 44
USNESENÍ
Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Marie Žiškové
a soudců JUDr. Lenky Kaniové, JUDr. Josefa Baxy, Mgr. Daniely Zemanové a JUDr. Karla
Šimky v právní věci žalobce: E. M. F. E. A., zastoupeného Mgr. Umarem Switatem,
advokátem se sídlem Praha 4, Kloknerova 2212/10, proti žalovanému Ministerstvu vnitra, se
sídlem Praha 7, Nad Štolou 3, o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 10. 7. 2006,
č. j. OAM-644/LE-05-07-2006, v řízení o kasační stížnosti žalobce proti rozsudku Krajského
soudu v Praze ze dne 24. 8. 2006, č. j. 48 Az 36/2006 - 19,
takto:
I. Kasační stížnost se odmítá pro nepřijatelnost.
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení o kasační stížnosti.
III. Odměna advokáta Mgr. Umara Switata se u r č u je částkou 2400 Kč, která bude
vyplacena z účtu Nejvyššího správního soudu do 60 dnů od právní moci tohoto
usnesení.
Odůvodnění:
Rozhodnutím ze dne 10. 7. 2006, č. j. OAM-644/LE-05-07-2006, žalovaný zamítl
žalobcovu žádost o udělení azylu jako zjevně nedůvodnou podle §16 odst. 1 písm. a) zákona
č. 325/1999 Sb., o azylu a o změně zákona č. 283/1991 Sb., o Policii České republiky,
ve znění pozdějších předpisů (zákon o azylu).
Žalobce proti rozhodnutí žalovaného podal žalobu, kterou Krajský soud v Praze zamítl
podle §78 odst. 7 s. ř. s. rozsudkem ze dne 24. 8. 2006.
Rozsudek žalobce (dále též stěžovatel) napadl kasační stížností, a to z důvodu
zmatečnosti řízení před soudem dle §103 odst. 1 písm. c) s. ř. s. Uvedl, že ve věci rozhodoval
místně nepříslušný soud; podle jeho názoru měl v dané věci rozhodovat Městský soud
v Praze. Jeho přemístění do zařízení ve V. P. bylo účelové a diskriminační. Tímto postupem
mu bylo upřeno právo na zákonného soudce. Ke Krajskému soudu v Praze žalobce podal
žalobu v důsledku špatné informace poskytnuté žalovaným při převzetí správního rozhodnutí.
Navrhl, aby Nejvyšší správní soud zrušil napadený rozsudek krajského soudu a věc mu vrátil
k dalšímu řízení.
Po konstatování přípustnosti kasační stížnosti se Nejvyšší správní soud ve smyslu
§104a s. ř. s. zabýval otázkou, zda kasační stížnost svým významem podstatně přesahuje
vlastní zájmy stěžovatele.
K podrobnějšímu vymezení institutu přijatelnosti kasační stížnosti ve věcech azylu
(mezinárodní ochrany) lze pro stručnost odkázat např. na usnesení Nejvyššího správního
soudu ze dne 26. 4. 2006, č. j. 1 Azs 13/2006 - 39, publikované pod č. 933/2006 Sb. NSS.
V daném případě Nejvyšší správní soud konstatuje, že otázkou místní příslušnosti
soudu se ve skutkově a právně obdobných případech, kdy stěžovatel použil v podstatě
stejnou právní argumentaci, již podrobně zabýval, a proto odkazuje na svůj právní
názor vyjádřený v rozsudku ze dne 22. 2. 2007, č. j. 2 Azs 156/2006 - 38, www.nssoud.cz,
jakož i v rozsudku ze dne 22. 3. 2007, č. j. 8 Azs 118/2006 - 81, www.nssoud.cz,
který vychází z toho, že nedostatek místní příslušnosti krajského soudu, který ve věci
rozhodoval, namítaný až v kasační stížnosti, zásadně nezpůsobuje zmatečnost řízení
ve smyslu §103 odst. 1 písm. c) s. ř. s. a není tak důvodem pro zrušení jeho rozhodnutí.
Případná místní nepříslušnost soudu by totiž byla zhojena pomocí zásady perpetuatio fori
(trvání místní příslušnosti), k jejíž aplikovatelnosti se Nejvyšší správní soud vyslovil ve svém
usnesení ze dne 12. 6. 2003, č. j. Nad 52/2003 - 28, publikovaném pod č. 27/2003 Sb. NSS,
s tím, že jako obecná zásada právní se užije i ve sféře správního soudnictví.
Ustálená a vnitřně jednotná judikatura Nejvyššího správního soudu tak poskytuje
dostatečnou odpověď na všechny námitky podávané v kasační stížnosti. Za těchto okolností
soud konstatuje, že kasační stížnost svým významem podstatně nepřesahuje vlastní zájmy
stěžovatele. Shledal ji proto ve smyslu §104a s. ř. s. nepřijatelnou a z tohoto důvodu
ji odmítl.
Výrok o náhradě nákladů řízení se opírá o §60 odst. 3 ve spojení s §120 s. ř. s., podle
nichž žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení, pokud byla kasační stížnost
odmítnuta.
Žalobci byl pro řízení o kasační stížnosti ustanoven zástupcem advokát; v takovém
případě platí hotové výdaje a odměnu za zastupování stát (§35 odst. 8, §120 s. ř. s.).
Výše odměny byla stanovena podle vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu,
a to za jeden úkon právní služby spočívající v převzetí a přípravě právního zastoupení,
a náhrady hotových výdajů, tedy ve výši 1x 2100 Kč a 1x 300 Kč [§7, §9 odst. 3 písm. f),
§11 odst. 1 písm. b), §13 odst. 3 citované vyhlášky], celkem 2400 Kč.
Tato částka bude vyplacena z účtu Nejvyššího správního soudu do šedesáti dnů
od právní moci tohoto rozhodnutí.
Poučení: Proti tomuto rozhodnutí nejsou opravné prostředky přípustné.
V Brně dne 11. dubna 2007
JUDr. Marie Žišková
předsedkyně senátu