ECLI:CZ:NSS:2007:1.AZS.122.2005
sp. zn. 1 Azs 122/2005 - 62
USNESENÍ
Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Marie Žiškové
a soudců JUDr. Lenky Kaniové a JUDr. Josefa Baxy v právní věci žalobce: A. V., proti
žalovanému Ministerstvu vnitra, se sídlem Praha 7, Nad Štolou 3, o žalobě proti rozhodnutí
žalovaného ze dne 20. 7. 2004, č. j. OAM-6040/VL-11-K03-2003, v řízení o kasační stížnosti
žalobce proti rozsudku Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 22. 12. 2004,
č. j. 28 Az 123/2004 - 22,
takto:
I. Řízení se z a s t a v u je .
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení o kasační stížnosti.
Odůvodnění:
Kasační stížností ze dne 13. 2. 2005 se žalobce domáhal zrušení rozsudku krajského
soudu ze dne 22. 12. 2004, jímž byla zamítnuta jeho žaloba proti rozhodnutí žalovaného
ze dne 20. 7. 2004, č. j. OAM-6040/VL-11-K03-2003. Napadeným rozhodnutím žalovaný
neudělil žalobci azyl podle §12, §13 odst. 1, 2 a §14 zákona č. 325/1999 Sb.,
o azylu a o změně zákona č. 283/1991 Sb., o Policii České republiky, ve znění pozdějších
předpisů (zákon o azylu). Současně rozhodl tak, že se na žalobce nevztahuje překážka
vycestování ve smyslu §91 zákona o azylu.
V kasační stížnosti žalobce dále požádal o přiznání odkladného účinku kasační
stížnosti a o ustanovení advokáta. Jako adresu svého pobytu označil V. 69, okr. M.
Jak vyplynulo z Evidence žadatelů o azyl vedené Ministerstvem vnitra, na této adrese
byl žalobce od 14. 2. 2005 též hlášen. Na tuto adresu krajský soud žalobci doručoval usnesení
ze dne 1. 3. 2005 (č. l. 34), kterým mu uložil, aby ve lhůtě tří týdnů soudu zaslal vyplněný
formulář o osobních, majetkových a výdělkových poměrech pro osvobození od soudních
poplatků a ustanovení zástupce. Usnesení soud doručoval prostřednictvím Policie České
republiky, Oddělení cizinecké policie M.. Přípisem ze dne 20. 3. 2005 tato složka sdělila
soudu, že na uvedené adrese se žalobce nezdržuje a není znám jeho pobyt. Z přiloženého
služebního záznamu pak vyplynulo, že dne 15. 3. 2005 byla dotčeným oddělením policie
provedena kontrola na adrese V. 69, kde byla vytěžena B. F. (spolumajitelka nemovitosti).
Tato uvedla, že v domě nejsou přihlášeny osoby k trvalému nebo dlouhodobému pobytu,
k osobě žalobce pak konkretizovala, že se v domě nezdržuje a není jí znám jeho pobyt.
Z důvodu neznámého pobytu soud usnesením ze dne 13. 4. 2005 (č. l. 39) žalobci
pro řízení o kasační stížnosti ustanovil opatrovníka Mgr. J. K.. K jeho návrhu usnesením ze
dne 23. 5. 2005 (č. l. 45) žalobci pro totéž řízení ustanovil zástupcem advokáta JUD r. M. V..
Usnesením ze dne 27. 7. 2006 (č. l. 56) pak soud tohoto advokáta zprostil ustanovení
zástupcem žalobce, a to na základě jeho žádosti ze dne 10. 12. 2005.
Krajský soud dále zjišťoval aktuální místo pobytu žalobce, které však, jak plyne
z úředních záznamů ze dne 10. 7. 2006 (č. l. 55) a ze dne 21. 8. 2006 (č. l. 58), zůstalo
neznámým.
Podle §47 písm. c) s. ř. s. soud řízení usnesením zastaví, stanoví-li tak tento nebo
zvláštní zákon. Podle §33 zákona o azylu, ve znění účinném do 12. 10. 2005 (jak plyne
z čl. II. zákona č. 350/2005 Sb.) soud řízení zastaví, jestliže nelze zjistit místo pobytu žadatele
o udělení azylu a tato skutečnost brání nejméně po dobu devadesáti dnů rozhodnutí ve věci.
Zákon o azylu tedy v citovaném ustanovení vymezuje dvě podmínky,
jejichž kumulativního naplnění je pro zastavení řízení zapotřebí. V souzené věci není sporu
o tom, že místo pobytu žalobce na území České republiky není známé a nelze je zjistit;
tato skutečnost přetrvává již od poloviny března 2005 a Nejvyšší správní soud
si ji před vydáním svého rozhodnutí ověřil z Evidence žadatelů o azyl vedené Ministerstvem
vnitra. K ochraně práv žalobce neznámého pobytu mu byl krajským soudem ustanoven
opatrovník. První podmínka pro zastavení řízení podle §33 zákona o azylu, ve znění účinném
do 12. 10. 2005, tedy byla naplněna.
Při posuzování toho, zda neznámý pobyt žalobce brání rozhodnutí ve věci – o tom,
že tato skutečnost trvá déle než zákonem předpokládaných devadesát dní, není přitom
vzhledem k výše uvedenému pochyb – byl soud veden následujícími úvahami: V souzené
věci má žalobcem podaná kasační stížnost vady, jež znemožňují přezkum rozhodnutí
krajského soudu, neboť je v ní uvedena pouhá citace domněle porušených ustanovení
správního řádu a odkaz na články Příručky k postupům a kritériím pro určování právního
postavení uprchlíků, což není možné považovat za řádně uplatněné stížní body. K odstranění
těchto vad je vzhledem k povaze věci nezbytná osobní součinnost žalobce s případně nově
ustanoveným advokátem (ostatně i pro ustanovení advokáta je nutné, aby žalobce prokázal
naplnění zákonných podmínek); nelze požadovat po ustanoveném advokátovi
ani po opatrovníkovi žalobce, aby bez osobního styku se žalobcem sami vyhledávali
a omýšleli důvody kasační stížnosti ve věci týkající se jeho o sobního statusu. Skutečnost,
že se stěžovatel nezdržuje na žádné adrese, kde by bylo možno ho kontaktovat, brání doručení
písemností směřujících k odstranění vad kasační stížnosti tak, aby bylo možno o kasační
stížnosti meritorně jednat a rozhodnout.
Po konstatování splnění všech zákonných podmínek proto Nejvyšší správní soud
řízení o kasační stížnosti zastavil podle §47 písm. c), §120 s. ř. s. ve spojení s §33 zákona
o azylu, ve znění účinném do 12. 10. 2005.
Vzhledem k tomu, že řízení bylo zastaveno, nemá podle §60 odst. 3 za použití
§120 s. ř. s. žádný z účastníků právo na náhradu nákladů řízení o kasační stížnosti.
Poučení: Proti tomuto rozhodnutí nejsou opravné prostředky přípustné.
V Brně dne 24. ledna 2007
JUDr. Marie Žišková
předsedkyně senátu