ECLI:CZ:NSS:2007:1.AZS.46.2007
sp. zn. 1 Azs 46/2007 - 46
USNESENÍ
Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Marie Žiškové
a soudců JUDr. Lenky Kaniové, JUDr. Josefa Baxy, JUDr. Karla Šimky a Mgr. Daniely
Zemanové v právní věci žalobce: O. D., zastoupený zákonnou zástupkyní K. D., právně
zastoupený JUDr. Slavomírem Korečkem, advokátem se sídlem Dolní 155, 580 01 Havlíčkův
Brod, proti žalovanému: Ministerstvo vnitra, se sídlem Nad Štolou 3, 170 34 Praha 7, proti
rozhodnutí žalovaného ze dne 28. 11. 2006, č. j. OAM-1293/VL-09-K04-2006, o kasační
stížnosti žalobce proti rozsudku Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 28. 6. 2007, č. j. 29
Az 68/2006 - 26,
takto:
I. Kasační stížnost se odmítá pro nepřijatelnost.
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení o kasační stížnosti.
Odůvodnění:
Rozhodnutím ze dne 28. 11. 2006 zamítl žalovaný žádost žalobce o azyl jako zjevně
nedůvodnou podle §16 odst. 1 písm. g) zákona č. 325/1999 Sb., o azylu.
Žalobce napadl rozhodnutí žalovaného žalobou doručenou Krajskému soudu v Hradci
Králové dne 7. 12. 2006. Krajský soud tuto žalobu dne 28. 6. 2007 zamítl.
Žalobce (stěžovatel) napadl rozsudek krajského soudu kasační stížností,
v níž jeho zákonná zástupkyně – matka uvedla, že byla nucena odejít ze své vlasti,
protože jí po vyšetřování trestného činu vyhrožovaly neznámé osoby. Zákonná zástupkyně
stěžovatele byla napadena, někdo jí telefonicky vyhrožoval a neznámý útočník rozbil dveře
jejího bytu. Orgány státní správy v Mongolsku se věcí dostatečně nezabývaly. Tato situace
zákonnou zástupkyni stěžovatele dlouhodobě stresovala a z důvodu nečinnosti státních orgánů
nakonec musela opustit svou původní vlast, protože se obávala o svůj život. Zákonná
zástupkyně stěžovatele je přesvědčena, že jsou u ní splněny všechny zákonné podmínky
pro udělení azylu, protože je ve své vlasti pronásledována pro příslušnost k určité sociální
skupině. Pokud by se jako vyšetřovatelka nezúčastnila objasňování trestné činnosti,
zřejmě by k jejímu pronásledování nedošlo. Dále jsou dány předpoklady pro aplikaci
ustanovení §14a zákona o azylu, protože zákonné zástupkyni stěžovatele v její vlasti hrozí
vážná újma a státní orgány jí nejsou schopny poskytnout přiměřenou ochranu.
Dále zákonná zástupkyně stěžovatele uvedla, že dne 26. 10. 2006 se jí narodil syn O.
D. Otcem dítěte je partner zákonné zástupkyně stěžovatele, G. D., který má na území České
republiky trvalý pobyt. Všichni tři žijí ve společné domácnosti a otec dítěte je finančně zajistí.
Zákonná zástupkyně stěžovatele je přesvědčena, že je v souladu se zájmy nezletilého dítěte,
aby byla rodina pohromadě. Z tohoto důvodu jsou naplněny i podmínky pro udělení azylu
podle ustanovení §14 a 14b zákona o azylu.
Stěžovatel proto navrhl, aby Nejvyšší správní soud předmětné rozhodnutí Krajského
soudu v Hradci Králové zrušil a věc mu vrátil k dalšímu řízení.
Kasační stížnost je v části nepřípustná, ve zbytku pak nepřijatelná.
Tvrzení týkající se údajných problémů a pronásledování zákonné zástupkyně
stěžovatele, stejně jako splnění zákonných podmínek pro udělení humanitárního azylu
a doplňkové ochrany za účelem sloučení rodiny podle §14b zákona o azylu byla uplatněna
poprvé až v kasační stížnosti; krajský soud se proto k této námitce nemohl vyjádřit. Kasační
řízení je přitom založeno na přezkumu soudních rozhodnutí; pokud námitka není uplatněna
již v řízení před krajským soudem, chybí zde podklad k přezkumu, a z tohoto důvodu
se takovou námitkou Nejvyšší správní soud nemůže zabývat pro její nepřípustnost (§104
odst. 4 s. ř. s.).
V žalobě brojil stěžovatel zejména proti nedostatečnému posouzení případného
postihu žadatele o azyl poté, co by byl navrácen zpět do Mongolska; stěžovatel tedy namítal,
že jsou zde důvody pro udělení doplňkové ochrany podle §14a zákona o azylu. Z kasační
stížnosti lze v této souvislosti vyčíst jedinou přípustnou námitku týkající se přání stěžovatele
být pohromadě se svým otcem a matkou a nebýt navrácen zpět do země původu. Nejvyšší
správní soud se proto zabýval tím, zda tato námitka ve smyslu §104a s. ř. s. svým významem
podstatně přesahuje vlastní zájmy stěžovatele, a zda je tedy možno kasační stížnost považovat
za přijatelnou. K podrobnějšímu vymezení institutu přijatelnosti kasační stížnosti ve věcech
azylu (mezinárodní ochrany) lze přitom pro stručnost odkázat např. na usnesení Nejvyššího
správního soudu ze dne 26. 4. 2006, č. j. 1 Azs 13/2006 - 39, publikované pod č. 933/2006 Sb.
NSS.
Nedůvodností námitky dítěte žadatele o azyl, že mu s ohledem na zachování
celistvosti rodiny má být udělena doplňková ochrana (resp. má být na něj vztažena překážka
vycestování ve smyslu §91 zákona o azylu ve znění účinném do 31. 8. 2006), se Nejvyšší
správní soud dostatečně zabýval např. v rozsudku ze dne 22. 3. 2007,
č. j. 2 Azs 126/2006 - 89, www.nssoud.cz. Přípustná námitka, již stěžovatel učinil předmětem
sporu, byla v judikatuře zdejšího soudu již vyřešena a krajský soud se nedopustil ani žádného
pochybení, které by bylo natolik intenzivní, že by mohlo přivodit odlišnost rozhodnutí ve věci
samé, a které by tak založilo přijatelnost kasační stížnosti.
Ustálená a vnitřně jednotná judikatura Nejvyššího správního soudu tak poskytuje
dostatečnou odpověď na námitku, kterou stěžovatel vznesl v kasační stížnosti. Kasační
stížnost tedy svým významem podstatně nepřesahuje vlastní zájmy stěžovatele; Nejvyšší
správní soud ji proto shledal ve smyslu §104a s. ř. s. nepřijatelnou, a z tohoto důvodu
ji odmítl.
Výrok o náhradě nákladů řízení se opírá o §60 odst. 3 ve spojení s §120 s. ř. s.,
podle nichž žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení, pokud byla kasační
stížnost odmítnuta.
Poučení: Proti tomuto rozhodnutí nejsou opravné prostředky přípustné.
V Brně dne 12. listopadu 2007
JUDr. Marie Žišková
předsedkyně senátu