Rozhodnutí Nejvyššího správního soudu ze dne 24.07.2007, sp. zn. 2 Azs 10/2007 [ usnesení / výz-E ], dostupné na http://www.jurilogie.cz/ecli/ECLI:CZ:NSS:2007:2.AZS.10.2007

Zdroj dat je dostupný na http://www.nssoud.cz
ECLI:CZ:NSS:2007:2.AZS.10.2007
sp. zn. 2 Azs 10/2007 - 70 USNESENÍ Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Miluše Doškové a soudců JUDr. Josefa Baxy, JUDr. Milana Kamlacha, JUDr. Karla Šimky a JUDr. Vojtěcha Šimíčka v právní věci žalobce: S. B., zastoupeného JUDr. Lenkou Vančatovou, advokátkou se sídlem Slezská 19, Praha 2, proti žalovanému: Ministerstvo vnitra, se sídlem Nad Štolou 3, Praha 7, v řízení o kasační stížnosti žalobce proti rozsudku Krajského soudu v Ostravě ze dne 5. 4. 2006, č. j. 63 Az 28/2005 - 34, takto: I. Kasační stížnost se odmítá pro nepřijatelnost. II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení o kasační stížnosti. Odůvodnění: Žalobce jako stěžovatel brojí včas podanou kasační stížností proti shora označenému rozsudku Krajského soudu v Ostravě, kterým byla zamítnuta jeho žaloba proti rozhodnutí Ministerstva vnitra ze dne 18. 2. 2005, č. j. OAM-226/VL-20-08-2005. Tímto rozhodnutím byla zamítnuta jeho žádost o udělení azylu jako zjevně nedůvodná podle §16 odst. 1 písm. g) zákona č. 325/1999 Sb., o azylu a o změně zákona č. 283/1991 Sb., o Policii České republiky, ve znění pozdějších předpisů (zákon o azylu). Nejvyšší správní soud nejprve vážil nezbytnost rozhodnutí o návrhu na přiznání odkladného účinku kasační stížnosti podle §107 zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, (dále též „s. ř. s.“). Dospěl však k závěru, že o něm není třeba rozhodovat tam, kde samo podání kasační stížnosti má odkladný účinek ze zákona (§32 odst. 5 zákona o azylu). Dále se zdejší soud zabýval přípustností kasační stížnosti a shledal, že důvody kasační stížnosti vztahující se pod §103 odst. 1 písm. b) s. ř. s., tedy, že žalovaný nezjistil přesně a úplně skutečný stav věci, neopatřil si k tomu všechny důkazy a rozhodnutí nevyplývá ze zjištěných podkladů, nejen že stěžovatel blíže nekonkretizoval (a to ani k výzvám krajského soudu), ale neuplatnil je ani v řízení o žalobě, ačkoli mu v tom nic nebránilo. Takové námitky jsou pak podle §104 odst. 4 s. ř. s. nepřípustné a soud se jimi zabývat nemůže. Předtím než mohl Nejvyšší správní soud vážit důvodnost zbytku kasační stížnosti, tj. námitky spočívající v tvrzené nezákonnosti podle §103 odst. 1 písm. a) s. ř. s., musel se nejprve zabývat přijatelností kasační stížnosti ve smyslu §104a s. ř. s., tedy otázkou, zda kasační stížnost svým významem podstatně přesahuje vlastní zájmy stěžovatele. Pokud by tomu tak nebylo, musela by být podle citovaného ustanovení odmítnuta jako nepřijatelná. K podrobnějšímu vymezení institutu přijatelnosti kasační stížnosti ve věcech azylu zdejší soud pro stručnost odkazuje např. na svoje usnesení ze dne 26. 4. 2006, č. j. 1 Azs 13/2006 - 39, www.nssoud.cz. Stěžovatel uvádí, že jeho problémy s věřiteli na Ukrajině (z jejichž vyhrožování má obavu) jsou pouze zdánlivě soukromého charakteru (na podporu svého tvrzení odkazuje na čl. 43 a 53 Příručky k postupům a kriteriím pro určování právního postavení uprchlíků vydané Vysokým komisařem OSN pro uprchlíky v roce 1992) a že mu tedy azyl měl být udělen. Tyto námitky však nejsou neobvyklé a Nejvyšší správní soud je ve svých rozhodnutích již mnohokrát označil za nedůvodné. Azylovou irelevantnost problémů se soukromými osobami, pokud v azylovém řízení nebyla vyvrácena možnost stěžovatele domáhat se ochrany svých práv u státních orgánů, vyslovil Nejvyšší správní soud např. ve svém rozsudku ze dne 10. 3. 2004, č. j. 3 Azs 22/2004 - 48, ze dne 18. 12. 2003, č. j. 4 Azs 38/2003 - 36, nebo ze dne 19. 2. 2004, č. j. 7 Azs 38/2003 - 37, (všechny dostupné na www.nssoud.cz). Ustálená a vnitřně jednotná judikatura Nejvyššího správního soudu tak poskytuje dostatečnou odpověď na všechny přípustné námitky podávané v kasační stížnosti (v daném případě se jednalo pouze o námitku jedinou). Za těchto okolností Nejvyšší správní soud konstatuje, že kasační stížnost svým významem podstatně nepřesahuje vlastní zájmy stěžovatele a shledal ji proto ve smyslu §104a s. ř. s. nepřijatelnou. O nákladech řízení rozhodl soud podle ustanovení §60 odst. 3, §120 s. ř. s., podle něhož žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení, jestliže byl návrh odmítnut. Poučení: Proti tomuto rozhodnutí nejsou opravné prostředky přípustné. V Brně dne 24. července 2007 JUDr. Miluše Došková předsedkyně senátu

Souhrné informace o rozhodnutí
Soud:Nejvyšší správní soud
Datum rozhodnutí / napadení:24.07.2007
Číslo jednací:2 Azs 10/2007
Forma /
Způsob rozhodnutí:
Usnesení
odmítnuto
Účastníci řízení:Ministerstvo vnitra, odbor azylové a migrační politiky
Prejudikatura:3 Azs 22/2004
Kategorie rozhodnutí:E
ECLI pro jurilogie.cz:ECLI:CZ:NSS:2007:2.AZS.10.2007
Staženo pro jurilogie.cz:10.04.2024