ECLI:CZ:NSS:2007:2.AZS.109.2006
sp. zn. 2 Azs 109/2006 - 63
USNESENÍ
Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Miluše
Doškové a soudců JUDr. Lenky Kaniové, JUDr. Milana Kamlacha, JUDr. Vojtěcha Šimíčka
a JUDr. Karla Šimky v právní věci žalobkyně: N. P., zastoupené advokátem
JUDr. Ivo Adámkem, se sídlem Ostrčilova 13, Ostrava 2, proti žalovanému:
Ministerstvo vnitra, se sídlem Nad Štolou 3, PP 21/OAM, Praha 7, o kasační stížnosti
žalobkyně proti rozsudku Krajského soudu v Ostravě ze dne 14. 10. 2005,
sp. zn. 59 Az 27/2005,
takto:
I. Kasační stížnost se odmítá pro nepřijatelnost.
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení o kasační stížnosti.
III. Odměna advokáta JUDr. Ivo Adámka se u r č u je částkou 2558,50 Kč.
Tato částka bude vyplacena z účtu Nejvyššího správního soudu do 60 dnů od právní
moci tohoto rozhodnutí.
Odůvodnění:
Rozhodnutím ze dne 11. 2. 2005, č. j. OAM-137/VL-10-19-2005, Ministerstvo vnitra
(dále jen „žalovaný“) zamítlo žádost žalobkyně (dále jen „stěžovatelka“) o azyl jako zjevně
nedůvodnou podle §16 odst. 1 písm. k) zákona č. 325/1999 Sb., o azylu a o změně zákona
č. 283/1991 Sb., o Policii České republiky, ve znění pozdějších předpisů (zákon o azylu).
Stěžovatelka proti rozhodnutí žalovaného podala žalobu, kterou Krajský soud
v Ostravě zamítl podle §78 odst. 7 zákona č. 150/2002 Sb., soudního řádu správního
(dále jen „s. ř. s.“), rozsudkem ze dne 14. 10. 2005.
Rozsudek žalobkyně napadá kasační stížností, a to z důvodu obsaženého v §103
odst. 1 písm. b) s. ř. s., když namítá, že správní orgán nezjistil úplně a přesně skutkový stav
věci a neopatřil si úplné důkazy. Stěžovatelka znovu připomněla, že její problémy v zemi
původu jsou zdánlivě soukromého charakteru, ale znemožňují jí život způsobem, na který
pamatují články 43 a 53 Příručky k postupům a kritériím pro určování právního postavení
uprchlíků vydané Úřadem Vysokého komisaře OSN pro uprchlíky.
Poté, co jí byl ustanoven právní zástupce, doplnil kasační stížnost o připomínku
stěžovatelčina tvrzení ve správním řízení, že se cítí být ve vlasti ohrožena problémy se svým
manželem, který je násilnické povahy a často ji opakovaně fyzicky napadal. Svou situaci
chtěla vyřešit odjezdem do ČR, kde však měla problémy s Ukrajinci, kteří ji zde nutili
k prostituci, a poté, co jim utekla, jí vyhrožují, že ji najdou. Stěžovatelka také přiznal,
že stěžovatelka nedoložila žádné důkazy, které by umožňovaly udělení azylu podle §12
zákona o azylu, nicméně nelze vyloučit, že by její případ mohl být podřazen pod ustanovení
§14 téhož zákona, mohlo by tedy být možné přiznat jí vzhledem ke skutkovým okolnostem
případu, jež by stěžovatelka ještě doplnila, humanitární azyl. Proto stěžovatelka žádá,
aby byl rozsudek krajského soudu zrušen a věc vrácena Krajskému soudu v Ostravě k dalšímu
projednání.
Stěžovatelka také požádala o přiznání odkladného účinku kasační stížnosti.
O této žádosti Nejvyšší správní soud nerozhodoval, neboť ustanovení §32 odst. 5 zákona
o azylu, ve znění účinném od 13. 10. 2005, spojuje odkladný účinek přímo s podáním kasační
stížnosti, jak na to správně upozornil i zástupce stěžovatelky.
Po konstatování přípustnosti kasační stížnosti se Nejvyšší správní soud ve smyslu
§104a s. ř. s. zabýval otázkou, zda kasační stížnost svým významem podstatně přesahuje
vlastní zájmy stěžovatelky.
K podrobnějšímu vymezení institutu přijatelnosti kasační stížnosti ve věcech azylu
(mezinárodní ochrany) lze pro stručnost odkázat např. na usnesení Nejvyššího správního
soudu ze dne 26. 4. 2006, sp. zn. 1 Azs 13/2006, publikované pod č. 933/2006 Sb. NSS.
Stěžovatelka svou kasační stížnost opírá zejména o své problémy s manželem.
Na obdobná skutková tvrzení však již Nejvyšší správní soud reagoval, a to ve svém rozsudku
ze dne 3. 11. 2005, sp. zn. 6 Azs 550/2004 (publ. na www.nssoud.cz): „Je-li žadatelka o azyl
v zemi svého původu napadána svým drogově závislým druhem a jeho věřiteli k úhradě dluhů
druha nucena k prostituci, nesvědčí jí důvod pro udělení azylu ve smyslu §12 zákona
č. 325/1999 Sb., o azylu a o změně zákona č. 283/1991 Sb., o Policii České republiky, ve znění
pozdějších předpisů (zákon o azylu), ve znění zákona č. 2/2002 Sb.“
Pokud pak v doplnění kasační stížnosti zmiňuje, že by u ní tyto skutečnosti mohly
zakládat důvod k udělení humanitárního azylu, a slibuje, že konkrétní okolnosti,
které by udělení humanitárního azylu dále odůvodnily, ještě doplní, je třeba poukázat
na právní názor vyjádřený v rozsudku Nejvyššího správního soudu ze dne 29. 10. 2003,
sp. zn. 3 Azs 23/2003 (publ. na www.nssoud.cz): „Žadatel o azyl musí uvést skutečnosti
a důvody, pro které o azyl žádá, již ve správním řízení. Pokud nežádá o udělení
humanitárního azylu v řízení před správním orgánem, resp. neuvede důvody hodné zvláštního
zřetele, které by mohl vzít správní orgán v úvahu při rozhodování o udělení humanitárního
azylu podle ustanovení §14 zákona č. 325/1999 Sb., o azylu, nemůže k jejich případnému
uplatnění až v žalobě či v kasační stížnosti soud přihlížet.“
Ustálená a vnitřně jednotná judikatura Nejvyššího správního soudu tak poskytuje
dostatečnou odpověď na všechny námitky podávané v kasační stížnosti. Za těchto okolností
Nejvyšší správní soud konstatuje, že kasační stížnost svým významem podstatně nepřesahuje
vlastní zájmy stěžovatelky. Shledal ji proto ve smyslu §104a s. ř. s. nepřijatelnou a z tohoto
důvodu ji odmítl.
Výrok o náhradě nákladů řízení se opírá o §60 odst. 3 ve spojení s §120 s. ř. s.,
podle nichž žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení, pokud byla kasační
stížnost odmítnuta.
Stěžovatelce byl pro řízení o kasační stížnosti ustanoven zástupcem advokát JUDr. Ivo
Adámek; v takovém případě platí hotové výdaje a odměnu za zastupování stát (§35 odst. 7,
§120 s. ř. s.). Soud proto určil odměnu advokáta částkou 2x 1 000 Kč za dva úkony právní
služby – převzetí a příprava věci a doplnění kasační stížnosti - a 2x 75 Kč na úhradu hotových
výdajů, v souladu s §9 odst. 3 písm. f), §7, §11 odst. 1 písm. b), c) a d), §12 odst. 1, §13
odst. 3 vyhlášky č. 177/1996 Sb. ve znění pozdějších předpisů, celkem 2150 Kč. Vzhledem
k tomu, že je advokát plátcem daně z přidané hodnoty, navyšuje se tato částka o 408,50 Kč
na celkových 2558,50 Kč, Tato částka bude vyplacena z účtu Nejvyššího správního soudu
do šedesáti dnů od právní moci tohoto rozhodnutí.
Poučení: Proti tomuto usnesení nejsou opravné prostředky přípustné.
V Brně dne 28. února 2007
JUDr. Miluše Došková
předsedkyně senátu