ECLI:CZ:NSS:2007:2.AZS.18.2007
sp. zn. 2 Azs 18/2007 - 59
USNESENÍ
Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Miluše
Doškové a soudců JUDr. Karla Šimky, JUDr. Vojtěcha Šimíčka, JUDr. Josefa Baxy
a JUDr. Milana Kamlacha v právní věci žalobce: V. R., proti žalovanému: Ministerstvo
vnitra, se sídlem Praha 7, Nad Štolou 3, pošt. schránka 21/OAM, v řízení o kasační stížnosti
žalobce proti rozsudku Krajského soudu v Ostravě ze dne 11. 7. 2006,
č. j. 63 Az 88/2005 - 22,
takto:
I. Řízení se z a s t a v u je .
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení o kasační stížnosti.
Odůvodnění:
Rozhodnutím ze dne 8. 7. 2005, č. j. OAM-1187/VL-10-04-2005, žalovaný zamítl
žádost stěžovatele o udělení azylu podle §16 odst. 1 písm. g) zákona č. 325/1999 Sb., o azylu
a o změně zákona č. 283/1991 Sb., o Policii České republiky, ve znění pozdějších předpisů
(dále jen „zákon o azylu“).
Stěžovatel proti rozhodnutí žalovaného podal žalobu, kterou krajský soud kasační
stížností napadeným rozsudkem zamítl. Proti tomuto rozhodnutí podal stěžovatel kasační
stížnost, ve které požádal o ustanovení bezplatného právního zástupce. V kasační stížnosti
uvedl jako místo pobytu adresu P. 569, 190 11 P. 9. V rámci zjišťování majetkových poměrů
žalobce se krajský soud provozovatele ubytovacího zařízení sídlícího na výše uvedené adrese
dotázal, zda je v něm stěžovatel ubytovaný a v jaké výši hradí poplatky za ubytování a služby
s tím spojené. Provozovatelka tohoto ubytovacího zařízení odpověděla, že stěžovatel na této
adrese ubytován není a nebyl, pouze mu byla vydána rezervace a není s ním v žádném
kontaktu (č. l. 38. soudního spisu). Krajský soud se snažil místo pobytu zjistit též
prostřednictvím Policie ČR (č. l. 44 a 45 soudního spisu), ale bez úspěchu.
Podle §47 písm. c) zák. č. 150/2002 Sb., soudního řádu správního v platném znění
(dále jen „s. ř. s.“) soud usnesením řízení zastaví, stanoví-li tak zvláštní zákon. Zákon o azylu
v §33 písm. b) stanoví, že soud řízení zastaví, nelze-li zjistit místo pobytu žadatele o udělení
mezinárodní ochrany (žalobce). Nejvyšší správní soud se již k otázce, co musí být splněno,
aby mohl být žalobce považován za osobu neznámého pobytu vyjádřil v rozsudku ze dne
21. 11. 2006, č. j. 2 Azs 113/2006 - 32, dostupné na www.nssoud.cz, kdy bylo judikováno,
že: „. . . Soud musí vyčerpat všechny dostupné možnosti ke zjištění místa pobytu účastníka;
vedle informací získaných z databáze žalovaného si soud musí opatřit vyjádření příslušných
orgánů Policie ČR, případně provést šetření v místě žalobcova hlášeného pobytu apod.“
V daném případě pak tedy vzhledem k výše uvedenému lze konstatovat, že místo pobytu
stěžovatele nelze zjistit.
Nejvyšší správní soud proto v souladu s §33 písm. b) zákona o azylu usnesením
rozhodl o zastavení řízení o kasační stížnosti podle §47 písm. c) s. ř. s., §120 s. ř. s.
V souladu s ustanovením §60 odst. 3 věta prvá, §120 s. ř. s. bylo vysloveno, že žádný
z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení o kasační stížnosti.
Poučení: Proti tomuto usnesení nejsou opravné prostředky přípustné.
V Brně dne 31. května 2007
JUDr. Miluše Došková
předsedkyně senátu