ECLI:CZ:NSS:2007:2.AZS.29.2007
sp. zn. 2 Azs 29/2007 - 44
USNESENÍ
Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Miluše
Doškové a soudců JUDr. Josefa Baxy, JUDr. Milana Kamlacha, JUDr. Lenky Kaniové
a JUDr. Karla Šimky v právní věci žalobce: B. A. D., právně zast. JUDr. Radanou
Pekárkovou, advokátkou se sídlem Brno, Hlinky 142a, proti žalovanému: Ministerstvo
vnitra, se sídlem Praha 7, Nad Štolou 3, v řízení o kasační stížnosti žalobce proti usnesení
Krajského soudu v Brně ze dne 28. 11. 2006, č. j. 56 Az 307/2006 - 12,
takto:
I. Řízení se z a s t a v u je .
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení o kasační stížnosti.
III. Odměna advokátce JUDr. Radaně Pekárkové se u r č u je částkou 2400 Kč. Tato
částka bude vyplacena z účtu Nejvyššího správního soudu do 60 dnů od právní moci
tohoto rozhodnutí.
Odůvodnění:
Kasační stížností se žalobce jako stěžovatel domáhá zrušení shora označeného
usnesení Krajského soudu v Brně, kterým byla odmítnuta jeho žaloba proti rozhodnutí
Ministerstva vnitra ze dne 6. 10. 2006, č. j. OAM-1099/VL-09-ZA09-2006. Tímto
rozhodnutím byla zamítnuta jako zjevně nedůvodná jeho žádost o udělení mezinárodní
ochrany podle §16 odst. 1 písm. g) zákona č. 325/1999 Sb., o azylu a o změně zákona
č. 283/1991 Sb., o Policii České republiky, ve znění pozdějších předpisů (zákon o azylu).
Krajský soud žalobu odmítl podle §37 odst. 5 zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní
(dále též „s. ř. s.“), neboť stěžovatel v soudem stanovené lhůtě neodstranil vady žaloby
a současně se jednalo o takové vady, které bránily pokračování v řízení.
Ze soudního spisu vyplynulo, že stěžovatel v kasační stížnosti (datované dnem
29. 12. 2006) uvedl jako místo svého pobytu: V.19, B. Písemnost tam doručovanou však
pošta vrátila s tím, že zvonek není označen a objekt je uzamčený. Krajský soud proto požádal
o doručení písemnosti Policii ČR, která na uvedené adrese vykonala několik místních šetření
a přípisem ze dne 20. 2. 2007 soudu sdělila, že se stěžovatel ani jeho matka na této adrese
nezdržují a jejich další adresa není policii známa. Rovněž v databázi Ministerstva vnitra byla
jako poslední stěžovatelova adresa uvedena V. 19, B. Krajský soud proto ustanovil stěžovateli
usnesením ze dne 22. 2. 2007 opatrovníka a věc předložil Nejvyššímu správnímu soudu k
rozhodnutí o kasační stížnosti.
Zdejší soud však nemohl o kasační stížnosti věcně rozhodnout a řízení o ní musel
zastavit. Podle §47 písm. c) s. ř. s. totiž soud usnesením řízení zastaví, stanoví-li tak zvláštní
zákon. Podle §33 písm. e) zákona o azylu, soud řízení zastaví, jestliže žadatel o udělení
mezinárodní ochrany (žalobce, zde stěžovatel) se nezdržuje v místě hlášeného pobytu a jeho
změnu soudu neoznámil.
Jak vyplynulo ze soudního spisu, stěžovatel se v místě hlášeného pobytu (na adrese:
B., V. 19) nezdržuje, jeho změnu soudu jeho zákonná zástupkyně neoznámila a neučinila tak
ani ve vztahu k Policii ČR. Nejvyšší správní soud tak dospěl k jednoznačnému závěru, že byly
naplněny zákonné podmínky stanovené v §33 písm. e) zákona o azylu, a proto v souladu s
ustanovením §47 písm. c), §120 s. ř. s. řízení o kasační stížnosti zastavil.
O náhradě nákladů řízení před Nejvyšším správním soudem bylo rozhodnuto podle
§60 odst. 3, §120 s. ř. s. tak, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení
o kasační stížnosti, neboť řízení bylo zastaveno.
Stěžovateli byla pro řízení o kasační stížnosti ustanovena zástupcem advokátka;
v takovém případě platí hotové výdaje a odměnu za zastupování stát (§35 odst. 7,
§120 s. ř. s.). Ustanovená advokátka dne 6. 2. 2007 nahlédla do soudního spisu a přípisem
ze dne 16. 2. 2007 požádala soud o sdělení místa pobytu stěžovatele, resp. jeho matky, s tím,
že na soudem uvedené adrese se tato nezdržuje. Vzhledem k tomu, že soudu nebylo známo
místo pobytu stěžovatele ani jeho matky, nemohla proběhnout první porada s klientem, kterou
považuje §11 odst. 1 písm. b) vyhlášky č. 177/1996 Sb. za nedílnou součást převzetí
a přípravy zastoupení, jakožto úkonu právní služby, je-li zástupce ustanoven soudem. V dané
věci však tuto první poradu více než dostatečně nahrazuje advokátčino nahlédnutí do
soudního spisu a rovněž její nezpochybnitelná snaha stěžovatelovu matku kontaktovat. Soud
proto určil odměnu advokátky částkou 1 x 2100 Kč za jeden úkon právní služby – převzetí
a příprava věci a 1 x 300 Kč na úhradu hotových výdajů, v souladu s §9 odst. 3 písm. f), §7,
§11 odst. 1 písm. b), §13 odst. 3 vyhlášky č. 177/1996 Sb. ve znění pozdějších předpisů,
celkem 2400 Kč. Tato částka bude vyplacena z účtu Nejvyššího správního soudu do šedesáti
dnů od právní moci tohoto rozhodnutí.
Poučení: Proti tomuto rozhodnutí nejsou opravné prostředky přípustné.
V Brně dne 2. srpna 2007
JUDr. Miluše Došková
předsedkyně senátu