ECLI:CZ:NSS:2007:2.AZS.5.2007
sp. zn. 2 Azs 5/2007 - 110
USNESENÍ
Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Miluše
Doškové a soudců JUDr. Josefa Baxy, JUDr. Milana Kamlacha, JUDr. Vojtěcha Šimíčka
a JUDr. Karla Šimky v právní věci žalobce: I. R., zastoupen opatrovnicí Z. V., zaměstnankyní
Krajského soudu v Praze, proti žalovanému: Ministerstvo vnitra, se sídlem Praha 7, Nad
Štolou 3, v řízení o kasační stížnosti žalobce proti rozsudku Krajského soudu v Praze ze dne
3. 10. 2006, č. j. 48 Az 3/2006 - 70,
takto:
I. Řízení se z a s t a v u je .
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení o kasační stížnosti.
Odůvodnění:
Kasační stížností se žalobce jako stěžovatel domáhá zrušení shora označeného
rozsudku Krajského soudu v Praze, kterým byla zamítnuta jeho žaloba proti rozhodnutí
Ministerstva vnitra ze dne 8. 12. 2005, č. j. OAM-751/LE-03-07-2004. Tímto rozhodnutím
mu nebyl udělen azyl podle §12, §13 odst. 1, 2 a §14 zákona č. 325/1999 Sb., o azylu
a o změně zákona č. 283/1991 Sb., o Policii České republiky, ve znění pozdějších předpisů
(zákon o azylu), a nebyla na něho vztažena překážka vycestování ve smyslu §91
téhož zákona. Rozsudek krajského soudu vycházel ze skutečnosti, že rozhodnutí žalovaného
bylo vydáno na základě dostatečně zjištěného skutečného stavu věci a bylo přesvědčivě
odůvodněno.
Stěžovatel v kasační stížnosti (datované dnem 4. 12. 2006) uvádí jako místo svého
pobytu: M. 12, P. 6. V kasační stížnosti zároveň žádá o ustanovení zástupce. Krajský soud se
v dané věci na stěžovatele obrátil s tím, aby do 15 dnů od doručení doložil potvrzený a
vyplněný přiložený formulář „Potvrzení o osobních, majetkových a výdělkových poměrech
k žádosti o osvobození od soudních poplatků a ustanovení zástupce“. Krajský soud však při
doručování přípisu s přiloženým formulářem zjistil, že se stěžovatel na udané adrese již
nevyskytuje, neboť se odstěhoval. Z databáze Ministerstva vnitra vyplývá, že stěžovatel dne
18. 12. 2006 opustil PoS K. n.O. a neudal nové místo pobytu. Krajský soud dospěl k závěru,
že stěžovatel je neznámého pobytu, a ustanovil mu usnesením ze dne 8. 1. 2007,
č. j. 48 Az 3/2006 - 86, pro toto řízení opatrovnici. Ta následně dne 22. 1. 2007 přijala i
nedoručený přípis s přiloženým formulářem. Vzhledem k tomu, že vyplněný for mulář nebyl
soudu dodán, rozhodl Krajský soud v Praze usnesením ze dne 7. 3. 2007, č. j. 48 Az 3/2006 -
104, tak, že zamítl stěžovatelův návrh na ustanovení právního zástupce a vyzval stěžovatele,
aby do 10 dnů od doručení tohoto usnesení předložil soudu plnou moc udělenou advokátovi
k zastupování v řízení o kasační stížnosti. Krajský soud rovněž mezitím učinil několik
neúspěšných pokusů, aby zjistil pobyt stěžovatele. Neúspěšná byla i snaha dopátrat
stěžovatele na další eventuální adrese (U L. p. 28/1440, P. 8).
Po neúspěšné snaze zjistit místo pobytu stěžovatele byla věc předložena Nejvyššímu
správnímu soudu k rozhodnutí o kasační stížnosti.
Zdejší soud však nemohl o kasační stížnosti věcně rozhodnout a řízení o ní musel
zastavit. Podle §47 písm. c) zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní (dále též „s. ř. s.“)
totiž soud usnesením řízení zastaví, stanoví-li tak zvláštní zákon. Podle §33 písm. b) zákona
o azylu, soud řízení zastaví, jestliže nelze zjistit místo pobytu žadatele o udělení mezinárodní
ochrany (žalobce, zde stěžovatele).
Jak vyplynulo ze soudního spisu, stěžovatel se v místě pobytu, který byl u něj jako
poslední veden v databázi Ministerstva vnitra, nezdržuje. Nezdržuje se ani tam, kde sám
uváděl místo svého pobytu, a všechny pokusy o zjištění místa pobytu stěžovatele byly
bezúspěšné. Nejvyšší správní soud se již k otázce, co musí být splněno, aby mohl být žalobce
považován za osobu neznámého pobytu, vyjádřil v rozsudku ze dne 21. 11. 2006,
č. j. 2 Azs 113/2006 - 32, dostupné na www.nssoud.cz, kdy bylo judikováno, že „soud musí
vyčerpat všechny dostupné možnosti ke zjištění místa pobytu účastníka; vedle informací
získaných z databáze žalovaného si soud musí opatřit vyjádření příslušných orgánů Policie
ČR, případně provést šetření v místě žalobcova hlášeného pobytu apod.“ V daném případě
pak tedy vzhledem k výše uvedenému lze konstatovat, že místo pobytu stěžovatele nelze
zjistit.
Nejvyšší správní soud tak dospěl k jednoznačnému závěru, že byly naplněny zákonné
podmínky §33 písm. b) zákona o azylu, a proto v souladu s ustanovením §47 písm. c),
§120 s. ř. s. řízení o kasační stížnosti zastavil.
O náhradě nákladů řízení před Nejvyšším správním soudem bylo rozhodnuto podle
§60 odst. 3, §120 s. ř. s. tak, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení
o kasační stížnosti, neboť řízení bylo zastaveno.
Poučení: Proti tomuto rozhodnutí nejsou opravné prostředky přípustné.
V Brně dne 14. června 2007
JUDr. Miluše Došková
předsedkyně senátu