ECLI:CZ:NSS:2007:2.AZS.73.2007:1
sp. zn. 2 Azs 73/2007 - 52
USNESENÍ
Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Miluše
Doškové a soudců JUDr. Josefa Baxy, JUDr. Milana Kamlacha, JUDr. Vojtěcha Šimíčka
a JUDr. Karla Šimky v právní věci žalobce: K. P., zastoupeného advokátkou JUDr. Hanou
Benešovou, se sídlem Sokolovská 124, Praha 8, proti žalovanému: Ministerstvo vnitra,
se sídlem Nad Štolou 3, PP 21/OAM, Praha 7, o kasační stížnosti žalobce proti rozsudku
Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 24. 1. 2007, sp. zn. 29 Az 30/2006,
takto:
I. Kasační stížnost se odmítá pro nepřijatelnost.
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení o kasační stížnosti.
III. Odměna advokátky JUDr. Hany Benešové se u r č u je částkou 4800 Kč. Tato
částka bude vyplacena z účtu Nejvyššího správního soudu do 60 dnů od právní moci
tohoto rozhodnutí.
Odůvodnění:
Rozhodnutím ze dne 5. 5. 2006, č. j. OAM-468/VL-07-K04-2006, Ministerstvo vnitra
(dále jen „žalovaný“) zamítlo jako zjevně nedůvodnou žádost žalobce (dále jen „stěžovatel“)
o azyl podle §16 odst. 2 zákona č. 325/1999 Sb., o azylu a o změně zákona č. 283/1991 Sb.,
o Policii České republiky, ve znění pozdějších předpisů (zákon o azylu).
Stěžovatel proti rozhodnutí žalovaného podal žalobu, kterou Krajský soud v Hradci
Králové zamítl podle §78 odst. 7 zákona č. 150/2002 Sb., soudního řádu správního
(dále jen „s. ř. s.“), rozsudkem ze dne 24. 1. 2007.
Rozsudek stěžovatel napadá kasační stížností z důvodů obsažených v §103 odst. 1
písm. a), b), c) a d) s. ř. s., čímž namítá nesprávné posouzení právní otázky krajským soudem,
vady řízení před správním orgánem, zmatečnost řízení před krajským soudem
a nepřezkoumatelnost jeho rozhodnutí či jinou vadu řízení. Tato kasační stížnost byla spojena
s žádostí o bezplatné ustanovení advokáta. Poté, co mu byla advokátka ustanovena, doplnila,
že vada řízení před správními orgány tkví v tom, že ve výroku rozhodnutí žalovaného
je uveden jako datum podání žádosti o azyl den „7. 4. 2006“, v jeho odůvodnění pak
„7. 4. 2005“. To je přitom podstatná vada řízení, neboť pokud by byla žádost podána
7. 4. 2005, mohlo být rozhodnutí o jejím zamítnutí pro zjevnou nedůvodnost vydáno
nejpozději do 30 dnů ode dne zahájení řízení o udělení azylu. Pokud byla žádost podána
7. 4. 2006, měla být tato část odůvodnění opravena, s čímž se krajský soud nevypořádal.
Dále pak brojí stěžovatel proti tomu, že u něj nebyly posuzovány humanitární důvody
podle §14 zákona o azylu. Ty nachází v tom, že žije v ČR již 10 let, má zde rodinu a dítě,
k němuž bude žádat o určení otcovství, mluví česky a cítí se zde doma.
Po konstatování přípustnosti kasační stížnosti se Nejvyšší správní soud ve smyslu
§104a s. ř. s. zabýval otázkou, zda kasační stížnost svým významem podstatně přesahuje
vlastní zájmy stěžovatele.
K podrobnějšímu vymezení institutu přijatelnosti kasační stížnosti ve věcech azylu
(mezinárodní ochrany) lze pro stručnost odkázat např. na usnesení Nejvyššího správního
soudu ze dne 26. 4. 2006, sp. zn. 1 Azs 13/2006, publikované pod č. 933/2006 Sb. NSS.
Stěžovatel nejprve namítá, že rozdílné uvedení toho, kdy sám podal žádost o udělení
azylu, ve výroku rozhodnutí a v jeho odůvodnění, vyvolává nezákonnost tohoto rozhodnutí.
K otázce takových chyb, jež jsou pouze chybami v psaní, se zdejší soud dostatečně vyjádřil
již ve svém rozsudku ze dne 29. 12. 2005, sp. zn. 4 As 53/2004 (publ. na www.nssoud.cz),
kde uvedl k překlepům v datech ve správních rozhodnutích toto: „Nesprávně uvedené datum
vydání rozhodnutí správního orgánu prvního stupně v návětí výroku rozhodnutí žalovaného
(namísto správného data – 25. 4. 2001 je nesprávně uvedeno 23. 4. 2001) je zjevnou chybou
v psaní.“
Dále pak stěžovatel krajskému soudu vyčítá, že chybně posoudil vztah §14 a §16
zákona o azylu, když se nezabýval v jeho případě humanitárními důvody poté, co jeho žádost
o azyl zamítl jako zjevně nedůvodnou. Ke vztahu těchto dvou ustanovení se Nejvyšší správní
soud již také komplexně vyjádřil, a to v rozsudku ze dne 15. 10. 2003, sp. zn. 1 Azs 8/2003
(publ. na www.nssoud.cz), kde uvedl, že pokud je žádost zamítnuta jako zjevně nedůvodná,
není již místo pro posouzení důvodů pro udělení humanitárního azylu. Podrobněji
se pak jejich vztahem zabýval v rozsudku ze dne 2. 3. 2005, sp. zn. 3 Azs 77/2004 (publ.
na www.nssoud.cz), kde uvedl: „I žadatel se zjevně nedůvodnou žádostí o udělení azylu
se může dovolat humanitárních důvodů, popř. správní orgán je může shledat sám již v rámci
zkráceného řízení. V takovém případě však není místo pro zamítnutí žádosti pro zjevnou
nedůvodnost podle §16 zákona č. 325/1999 Sb., o azylu, ve znění zákona č. 2/2002 Sb.,
se současným udělením humanitárního azylu, ale naopak pouze pro kladný výrok ve smyslu
§14 téhož zákona.“
Stejně tak tento soud řešil již opakovaně i otázku relevance rodinných
důvodů pro přiznání humanitárního azylu, a to například ve svém rozsudku ze dne
16. 2. 2005, sp. zn. 4 Azs 333/2004 (publ. na www.nssoud.cz) : „Snaha po legalizaci pobytu
z důvodu společného soužití se snoubenkou, která má desetiletou dceru, je sice důvodem
pochopitelným, avšak nikoliv natolik závažným a naléhavým, aby bez přistoupení dalších
okolností zvláštního zřetele hodných mohl být vnímán jako výjimečný, tedy zvláštního zřetele
hodný ve smyslu §14 zákona č. 325/1999 Sb., o azylu, ve znění zákona č. 2/2002 Sb.“
Ustálená a vnitřně jednotná judikatura Nejvyššího správního soudu tak poskytuje
dostatečnou odpověď na všechny námitky podávané v kasační stížnosti. Za těchto okolností
Nejvyšší správní soud konstatuje, že kasační stížnost svým významem podstatně nepřesahuje
vlastní zájmy stěžovatele. Shledal ji proto ve smyslu §104a s. ř. s. nepřijatelnou a z tohoto
důvodu ji odmítl.
Výrok o náhradě nákladů řízení se opírá o §60 odst. 3 ve spojení s §120 s. ř. s., podle
nichž žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení, pokud byla kasační stížnost
odmítnuta.
Stěžovateli byla právní zástupkyní pro řízení o kasační stížnosti ustanovena advokátka
JUDr. Hana Benešová; v takovém případě platí hotové výdaje a odměnu za zastupování stát
(§35 odst. 7, §120 s. ř. s.). Soud proto určil odměnu advokátky částkou 2 x 2100 Kč
za dva úkony právní služby – převzetí a příprava zastoupení a doplnění kasační stížnosti –
a 2 x 300 Kč na úhradu hotových výdajů - v souladu s §9 odst. 3 písm. f), §7, §11 odst. 1
písm. b), d), §13 odst. 3 vyhlášky č. 177/1996 Sb. ve znění pozdějších předpisů, celkem tedy
4800 Kč. Tato částka bude vyplacena z účtu Nejvyššího správního soudu do šedesáti dnů
od právní moci tohoto rozhodnutí.
Poučení: Proti tomuto usnesení nejsou opravné prostředky přípustné.
V Brně dne 20. listopadu 2007
JUDr. Miluše Došková
předsedkyně senátu