ECLI:CZ:NSS:2007:2.AZS.86.2007
sp. zn. 2 Azs 86/2007 - 41
USNESENÍ
Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Miluše
Doškové a soudců JUDr. Josefa Baxy, JUDr. Milana Kamlacha, JUDr. Vojtěcha Šimíčka
a JUDr. Karla Šimky v právní věci žalobce: V. B., zastoupen opatrovnicí B. S.,
zaměstnankyní Krajského soudu v Brně, proti žalovanému: Ministerstvo vnitra, se sídlem
Praha 7, Nad Štolou 3, v řízení o kasační stížnosti žalobce proti usnesení Krajského soudu
v Brně ze dne 30. 7. 2007, č. j. 56 Az 4/2007 - 27,
takto:
I. Řízení se z a s t a v u je .
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení o kasační stížnosti.
Odůvodnění:
Kasační stížností se žalobce jako stěžovatel domáhá zrušení shora označeného
usnesení Krajského soudu v Brně, kterým byla odmítnuta jeho žaloba proti rozhodnutí
Ministerstva vnitra ze dne 27. 12. 2006, č. j. OAM-1296/LE-PA04-PA04-2006. Tímto
rozhodnutím byla zamítnuta jeho žádost o udělení mezinárodní ochrany jako zjevně
nedůvodná podle §16 odst. 1 písm. g) zákona č. 325/1999 Sb., o azylu a o změně zákona
č. 283/1991 Sb., o Policii České republiky, ve znění pozdějších předpisů (zákon o azylu),
neboť v průběhu správního řízení neuváděl žádné důvody, pro které lze udělit některou
z forem mezinárodní ochrany. Usnesení krajského soudu vycházelo ze skutečnosti,
že stěžovatel v žalobě nevymezil řádně žalobní body.
Z databáze Ministerstva vnitra vyplynulo, že stěžovatel dne 20. 8. 2007 opustil PoS Z.
Krajský soud se tedy přípisem obrátil na Ředitelství služby Cizinecké a pohraniční policie,
aby bylo zjištěno místo pobytu stěžovatele. V reakci bylo uvedeno, že pobyt stěžovatele není
znám a že stěžovateli byl udělen výjezdní příkaz k opuštění republiky platný do 18. 9. 2007.
Krajský soud tedy usnesením stěžovateli určil pro řízení opatrovnici. Následně byla věc
předložena Nejvyššímu správnímu soudu k rozhodnutí o kasační stížnosti.
Zdejší soud však nemohl o kasační stížnosti věcně rozhodnout a řízení o ní musel
zastavit. Podle §47 písm. c) zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní (dále též „s. ř. s.“),
totiž soud usnesením řízení zastaví, stanoví -li tak zvláštní zákon. Podle §33 písm. b) zákona
o azylu, soud řízení zastaví, jestliže nelze zjistit místo pobytu žadatele o udělení mezinárodní
ochrany (žalobce, zde stěžovatele).
Jak vyplynulo ze soudního spisu, stěžovatel se v místě pobytu, který byl u něj jako
poslední veden v databázi Ministerstva vnitra, nezdržuje. Všechny pokusy o zjištění místa
pobytu stěžovatele byly bezúspěšné. Nejvyšší správní soud se již k otázce, co musí být
splněno, aby mohl být žalobce považován za osobu neznámého pobytu, vyjádřil v rozsudku
ze dne 21. 11. 2006, č. j. 2 Azs 113/2006 - 32, dostupné na www.nssoud.cz, kdy bylo
judikováno, že „soud musí vyčerpat všechny dostupné možnosti ke zjištění místa pobytu
účastníka; vedle informací získaných z databáze žalovaného si soud musí opatřit vyjádření
příslušných orgánů Policie ČR, případně provést šetření v místě žalobcova hlášeného pobytu
apod.“ V daném případě pak tedy vzhledem k výše uvedenému lze konstatovat, že místo
pobytu stěžovatele nelze zjistit.
Nejvyšší správní soud tak dospěl k jednoznačnému závěru, že byly naplněny zákonné
podmínky §33 písm. b) zákona o azylu, a proto v souladu s ustanovením §47 písm. c),
§120 s. ř. s. řízení o kasační stížnosti zastavil.
O náhradě nákladů řízení před Nejvyšším správním soudem bylo rozhodnuto podle
§60 odst. 3, §120 s. ř. s. tak, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení
o kasační stížnosti, neboť řízení bylo zastaveno.
Poučení: Proti tomuto rozhodnutí nejsou opravné prostředky přípustné.
V Brně dne 16. října 2007
JUDr. Miluše Došková
předsedkyně senátu