ECLI:CZ:NSS:2007:2.AZS.95.2006
sp. zn. 2 Azs 95/2006 - 51
USNESENÍ
Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Miluše
Doškové a soudců JUDr. Josefa Baxy, JUDr. Milana Kamlacha, JUDr. Karla Šimky
a JUDr. Vojtěcha Šimíčka v právní věci žalobkyně: L. B., zast. Mgr. Lilianou Vochalovou,
advokátkou se sídlem nám. I. P. Pavlova 3, Praha 2, proti žalovanému: Ministerstvo vnitra,
se sídlem Nad Štolou 3, Praha 7, v řízení o kasační stížnosti žalobkyně proti rozsudku
Městského soudu v Praze ze dne 28. 2. 2006, č. j. 6 Az 17/2005 - 21,
takto:
I. Kasační stížnost se odmítá pro nepřijatelnost.
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení o kasační stížnosti.
Odůvodnění:
Žalobkyně jako stěžovatelka brojí včas podanou kasační stížností proti shora
označenému rozsudku Městského soudu v Praze, kterým byla zamítnuta její žaloba proti
rozhodnutí Ministerstva vnitra ze dne 25. 7. 2005, č. j. OAM-145/LE-01-07-2005.
Tímto rozhodnutím jí nebyl udělen azyl z důvodu nesplnění podmínek uvedených v §12,
§13 odst. 1, 2 a §14 zákona č. 325/1999 Sb., o azylu a o změně zákona č. 283/1991 Sb.,
o Policii České republiky, ve znění pozdějších předpisů (zákon o azylu), a bylo rozhodnuto,
že se na ni nevztahuje překážka vycestování ve smyslu §91 citovaného zákona.
Nejvyšší správní soud se po shledání přípustnosti kasační stížnosti musel zabývat
její přijatelností ve smyslu §104a zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní
(dále též „s. ř. s.“), tedy otázkou, zda kasační stížnost svým významem podstatně přesahuje
vlastní zájmy stěžovatelky. Pokud by tomu tak nebylo, musela by být podle citovaného
ustanovení odmítnuta jako nepřijatelná. K podrobnějšímu vymezení institutu přijatelnosti
kasační stížnosti ve věcech azylu zdejší soud pro stručnost odkazuje např. na svoje usnesení
ze dne 26. 4. 2006, č. j. 1 Azs 13/2006 - 39, www.nssoud.cz.
Poukazuje-li stěžovatelka na splnění podmínek humanitárního azylu a s tím související
nedostatečnost soudního přezkumu správního uvážení žalovaného, připomíná Nejvyšší
správní soud, že se touto otázkou již dostatečně zabýval ve svém rozsudku ze dne 19. 7. 2004,
č. j. 5 Azs 105/2004 - 72, publ. pod č. 375/2004 Sb. NSS, či rozsudku ze dne 11. 3. 2004,
č. j. 2 Azs 8/2004 - 55, www.nssoud.cz. Rovněž se Nejvyšší správní soud vyjadřoval
i ke sdělením žadatelů o azyl, která je třeba pro svoji rozporuplnost považovat
za nedůvěryhodná, a to např. ve svém rozsudku ze dne 17. 1. 2006, č. j. 2 Azs 90/2005 - 83,
www.nssoud.cz.
Ustálená a vnitřně jednotná judikatura Nejvyššího správního soudu tak poskytuje
dostatečnou odpověď na všechny přípustné námitky podávané v kasační stížnosti. Za těchto
okolností Nejvyšší správní soud konstatuje, že kasační stížnost svým významem podstatně
nepřesahuje vlastní zájmy stěžovatelky a shledal ji proto ve smyslu §104a s. ř. s.
nepřijatelnou.
O nákladech řízení rozhodl soud podle ustanovení §60 odst. 3, §120 s. ř. s.,
podle něhož žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení, jestliže byl návrh
odmítnut.
Poučení: Proti tomuto rozhodnutí nejsou opravné prostředky přípustné.
V Brně dne 31. ledna 2007
JUDr. Miluše Došková
předsedkyně senátu