ECLI:CZ:NSS:2007:3.ADS.121.2007
sp. zn. 3 Ads 121/2007 - 44
USNESENÍ
Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedkyně senátu JUDr. Marie
Součkové a soudců JUDr. Milana Kamlacha a JUDr. Jaroslava Vlašína v právní věci žalobce:
J. K., proti žalované: Česká správa sociálního zabezpečení se sídlem Křížová 25, Praha 5,
o žalobě proti rozhodnutí žalované ze dne 27. 2. 2006, vedené u Krajského soudu v Ostravě
pod sp. zn. 43 Cad 37/2006, o kasační stížnosti žalobce proti rozsudku Krajského soudu
v Ostravě č j. 43 Cad 37/2006 – 32 ze dne 26. 1. 2007,
takto:
I. Kasační stížnost se odmítá .
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení o kasační stížnosti.
Odůvodnění:
Žalobce (dále „stěžovatel“) se kasační stížností domáhá zrušení shora označeného
rozsudku Krajského soudu v Ostravě, jímž byla zamítnuta jeho žaloba proti rozhodnutí České
správy sociálního zabezpečení, číslo X ze dne 27. 2. 2006. Uvedeným rozhodnutím zamítla
Česká správa sociálního zabezpečení žádost stěžovatele o plný invalidní důchod pro nesplnění
podmínek ust. §38 zákona č. 155/1995 Sb., v platném znění, s odůvodněním, že podle
posudku lékaře OSSZ ve Frýdku-Místku ze dne 10. 2. 2006 není plně invalidní, neboť
z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu poklesla jeho schopnost soustavné
výdělečné činnosti pouze o 40%.
V kasační stížnosti stěžovatel vytýká krajskému soudu jeho postup, uvádí, že splňuje
veškeré podmínky pro přiznání plného invalidního důchodu, kdy navrhuje doložení protokolů
z roku 1982 a žádá o revizní prošetření, poukazuje na svůj zhoršující se zdravotní
a psychický stav. Navrhuje proto, aby Nejvyšší správní soud kasační stížností napadený
rozsudek zrušil a věc vrátil krajskému soudu k dalšímu řízení.
Nejvyšší správní soud nejprve zkoumal, zda jsou splněny podmínky řízení, tj. zda byla
kasační stížnost podána osobou oprávněnou a zda byla podána včas. Jelikož byl stěžovatel
účastníkem řízení, z něhož napadené usnesení vzešlo (§102 s. ř. s.), lze uzavřít, že kasační
stížnost byla podána osobou oprávněnou.
Pokud jde o otázku, zda byla kasační stížnost podána včas, pak podle §106 odst. 2
s. ř. s. musí být kasační stížnost podána do dvou týdnů od doručení rozhodnutí. Zmeškání
lhůty podle tohoto ustanovení nelze prominout. Podle §40 odst. 1 s. ř. s. lhůta stanovená
tímto zákonem počíná běžet počátkem dne následujícího poté, kdy došlo ke skutečnosti
určující její počátek. Podle §40 odst. 4 téhož zákona je lhůta zachována, bylo-li podání
v poslední den lhůty předáno soudu nebo jemu zasláno prostřednictvím držitele poštovní
licence, anebo předáno orgánu, který má povinnost je doručit, nestanoví-li tento zákon jinak.
V souladu s §106 odst. 4 s. ř. s. se kasační stížnost podává u soudu, který napadené
rozhodnutí vydal, přičemž lhůta je zachována, byla-li kasační stížnost podána u Nejvyššího
správního soudu.
Nejvyšší správní soud dospěl k závěru, že kasační stížnost byla stěžovatelem podána
opožděně.
V daném případě má Nejvyšší správní soud za prokázané, že žalovaný převzal
napadený rozsudek v pátek dne 2. 3. 2007. Dvoutýdenní lhůta pro podání kasační stížnosti
tedy začala běžet dne 3. 3. 2007 a uplynula v souladu s výše cit. ustanoveními s. ř. s. v pátek
dne 16. 3. 2007, což byl také poslední den, kdy bylo možné předat kasační stížnost
buď Krajskému soudu v Ostravě nebo Nejvyššímu správnímu soudu, popř. jednomu
z uvedených soudů tuto stížnost zaslat prostřednictvím držitele poštovní licence. Jak Nejvyšší
správní soud ze spisu zjistil, stěžovatel v dané věci podal kasační stížnost prostřednictvím
držitele poštovní licence sice ke správnému soudu, tj. Krajskému soudu v Ostravě, avšak
až dne 21. 5. 2007, tj. po lhůtě k podání kasační stížnosti stanovené v §106 odst. 2 s. ř. s.
Nejvyšší správní soud byl proto nucen kasační stížnost proti rozsudku Krajského
soudu v Ostravě odmítnout podle §46 odst. 1 písm. b) za použití §120 s. ř. s. jako opožděně
podanou, aniž by se zabýval důvodností v kasační stížnosti uplatněných námitek.
Podle §60 odst. 3 ve spojení s §120 s. ř. s. nemá při odmítnutí kasační stížnosti žádný
z účastníků právo na náhradu nákladů řízení.
Poučení: Proti tomuto usnesení nejsou přípustné opravné prostředky.
V Brně dne 24. října 2007
JUDr. Marie Součková
předsedkyně senátu