ECLI:CZ:NSS:2007:3.ADS.138.2007:311
sp. zn. 3 Ads 138/2007 - 314
ROZSUDEK
Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Jaroslava Vlašína
a soudců JUDr. Milana Kamlacha a JUDr. Marie Součkové v právní věci žalobkyně J. D.,
proti žalované České správě sociálního zabezpečení, se sídlem Křížová 25, Praha 5, v řízení
o kasační stížnosti žalobkyně proti usnesení Krajského soudu v Brně ze dne 24. 10. 2007, č. j.
22 Cad 177/2005 - 297,
takto:
I. Kasační stížnost proti výroku II. usnesení Krajského soudu v Brně ze dne 24. 10. 2007
č. j.22 Cad 177/2005 - 297 se zamítá .
II. Kasační stížnost proti výroku III. usnesení uvedeného v bodu I. se odmítá .
III. Žalovaná nemá právo na náhradu nákladů řízení o kasační stížnosti.
Odůvodnění:
V řízení o žalobě žalobkyně o přiznání plného invalidního důchodu rozhodl Krajský
soud v Brně usnesením ze dne 24. 10. 2007 č. j. 22 Cad 177/2005 – 297
takto:
I. Vyhovuje se žádosti stěžovatelky i jejího právního zástupce o zrušení ustanovení
zástupcem pro řízení o kasační stížnosti JUDr. Jaromíra Heto, Advokátní kancelář
Vodní 1972, 760 01 Zlín.
II. Návrh stěžovatelky J. D. o ustanovení advokáta pro řízení o kasační stížnosti se
zamítá.
III. Soud vyzývá stěžovatelku, aby ve lhůtě 15 dnů ode dne doručení tohoto usnesení
doložila do spisu plnou moc udělenou advokátu, který ji bude zastupovat v řízení o
kasační stížnosti.
Žalobkyně podala včas kasační stížnost proti výrokům II. a III. tohoto usnesení.
Z odůvodnění napadeného usnesení vyplývá, že usnesením téhož krajského soudu
ze dne 24. 9. 2007 č. j. 22 Cad 177/2005 - 281 soud ustanovil žalobkyni pro řízení o kasační
stížnosti zástupcem advokáta JUDr. Heto.
Podáním ze dne 1. 10. 2007 požádal JUDr. Heto o zrušení ustanovení zástupcem
žalobkyně, která vyjádřila nesouhlas s tím, aby ji v řízení o kasační stížnosti zastupoval.
Podle jeho názoru takové jednání nevytváří základ pro kvalitní právní zastoupení v řízení
o kasační stížnosti. K žádosti připojil i dopis adresovaný stěžovatelce s požadavkem
předložení dokladů.
Žalobkyně podáním ze dne 22. 10. 2007 rovněž požádala o zrušení ustanovení
zástupcem z důvodu nedůvěry k ustanovenému advokátovi, kterou však nekonkretizovala.
Navrhla místo něj ustanovit advokáta JUDr. Milana Holomka.
Krajský soud dovodil, že tyto skutečnosti dostatečně průkazně potvrzují narušení
nezbytné důvěry mezi advokátem a žalobkyní, která mu rovněž vyslovila nedůvěru.
S odkazem na ust. §20 odst. 2 zákona č. 85/1996 Sb., o advokacii, rozhodl krajský soud
tak, jak je uvedeno ve výroku I.
Krajský soud v odůvodnění napadeného usnesení uvedl, že ustanovil žalobkyni
pro řízení o kasační stížnosti zástupcem advokáta, kterému žalobkyně bez věrohodných
a akceptovatelných důvodů jeho nečinnost odůvodňujících neposkytla potřebnou součinnost;
je tak dán důvod, aby soud ustanoveného advokáta funkce zprostil a vyzval žalobkyni,
aby si sama zvolila advokáta zástupcem pro řízení o kasační stížnosti. Při této právní úvaze
se krajský soud opřel o rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 23. 3. 2006 č. j. 8 Afs
144/2005 - 137 (nesprávně uvedeno „Ats“).
Krajský soud dodal, že právo na ustanovení zástupce soudem není právem
na ustanovení konkrétní osoby, kterou žalobkyně označila.
Krajský soud uzavřel, že v daném případě žalobkyně nemá důvěru k soudem
ustanovenému zástupci, její postoj je shodný s postojem, který zaujímala i k jiným
advokátům-zástupcům ustanoveným v předcházejícím řízení. Krajský soud proto dospěl
k závěru, že zastoupení ex offo není třeba k ochraně práv žalobkyně.
Ze soudního spisu vyplývá, že ustanovený advokát JUDr. Heto přípisem ze dne
2. 10. 2007 požádal žalobkyni o předložení dokladů, které považuje za potřebné
pro zastoupení, a které mu žalobkyně původně již slíbila zaslat, ale neučinila tak. Místo
toho mu poslala SMS zprávu, že žádá o zrušení jeho ustanovení advokátem. JUDr. Heto
žalobkyni současně upozornil na důsledky, které plynou z ust. §46 odst. 1 písm. a) zákona
č. 150/2002 Sb., soudní řád správní (dále jen „s. ř. s.“), požádal ji aby, přehodnotila
svůj postoj a sdělila mu důvody, které jí brání v tom, aby ji v řízení o kasační stížnosti
zastupoval, případně aby mu zaslala potřebné doklady.
Žalobkyně telefaxovou zprávou ustanovenému zástupci sdělila: „Jednám v souladu
se zákonem, podle kterého mohou právního zástupce zrušit s tím, že si požádám KS o určení
advokáta k sepisu kasační stížnosti ke zrušení kasační stížnosti podle §20 odst. 2 zákona
č. 85/96 Sb., o což jsem v co nejkratší době požádala KS, do doby než NSS v Brně rozhodne
o kasační stížnosti, rozhodně nemůže advokát žádné úkony provádět…od začátku jsem
věděla, že vaše zastupování, pokud jsme z jedné vesnice, není možné…“.
JUDr. Heto pak požádal krajský soud o zrušení jeho ustanovení zástupcem žalobkyně
pro řízení o kasační stížnosti.
Z přípisu žalobkyně na č.l. 284 soudního spisu vyplývá, že žalobkyně si vede jmenný
seznam advokátů, kterým „vyslovila nedůvěru“. Těchto advokátů je jedenáct a týká
se i „všech jejich kolegů z AK“.
Žalobkyně přípisem podaným k poštovní přepravě dne 31. 10. 2007 požádala
o ustanovení advokáta pro řízení o kasační stížnosti proti shora uvedenému usnesení
krajského soudu. Uvedla v něm, že souhlasí s bodem I. tohoto usnesení, nemůže
však souhlasit s bodem II. Žalobkyně uvedla, že „vždy rušila zastupování advokáta jen tehdy,
kdy mi byl znovu zvolen a neadekvátně mne zastoupil, nebo pokud mne neadekvátně
zastoupil, což potvrzuje ústavní nález ze dne 6. 8. 05. JUDr. Heto pochází z B. a on sám
uznal, že to není vhodné, ale zastoupení přijal…toto je důvod k nedůvěře a jedině podle §20
odst. 2 z.č. 85/1996 mohu advokáta zrušit…ze zdravotních a finančních důvodů
je neúnosné…nemůže to být příčinou, že bych neměla mít v řízení o kasační stížnosti rovné
postavení a neměla bych mít nárok na bezplatného advokáta.“ Žalobkyně nesouhlasí s bodem
III. napadeného usnesení, protože „neodvolala JUDr. Heto bezdůvodně, na zaplacení
advokáta nemá finanční prostředky a tento bod III. nemůže splnit.“
Žalobkyně přípisem ze dne 17. 11. 2007, který byl adresován Nejvyššímu správnímu
soudu, podala žádost o odložení podání kasační stížnosti, a to podle §107 s. ř. s.
Nejvyšší správní soud posoudil podání žalobkyně, která směřují proti shora
uvedenému usnesení krajského soudu,
takto:
Podání žalobkyně ze dne 29. 10. 2007, které bylo podáno k poštovní přepravě dne
31. 10. 2007, je třeba svým obsahem považovat za kasační stížnost proti výrokům II. a III.
usnesení Krajského soudu v Brně ze dne 24. 10. 2007 č. j. 22 Cad 177/2005 - 297. Obdobně
jako není nedostatek zastoupení důvodem pro odmítnutí kasační stížnosti v řízení o kasační
stížnosti proti usnesení krajského soudu o zamítnutí návrhu na ustanovení zástupce
(srov.č. 486/2005 Sb. NSS), není takový nedostatek ani překážkou projednání této kasační
stížnosti.
Jediným seznatelným důvodem, proč žalobkyně neakceptovala soudem ustanoveného
advokáta JUDr. Heto, je skutečnost, že oba pocházejí z jedné obce, aniž by k této skutečnosti
uvedla jiný důvod, z něhož by bylo možno dovodit, že mezi zástupcem a zastoupeným není
vztah potřebné důvěry. Žalobkyně tak odmítla s ustanoveným zástupcem komunikovat,
neposkytla mu ani listiny potřebné k tomu, aby zástupce mohl plnit své povinnosti.
Na projednávanou věc je třeba aplikovat rozhodování Nejvyššího správního soudu
v obdobných případech, jak to správně učinil krajský soud. Z rozsudku Nejvyššího správního
soudu ze dne 23. 3. 2006 č. j. 8 Afs 144/2005 - 137, který je dostupný na www.nssoud.cz,
vyplývá, že ustanovil-li soud žalobci pro řízení o kasační stížnosti zástupcem advokáta,
kterému žalobce bez věrohodných a akceptovatelných důvodů jeho nečinnost odůvodňujících
neposkytl potřebnou součinnost, je dán důvod, aby soud ustanoveného advokáta funkce
zástupce zprostil a vyzval žalobce, aby si sám zvolil advokáta zástupcem pro řízení o kasační
stížnosti.
Tento judikát dopadá na projednávanou věc a Nejvyšší správní soud nemá důvod
se od něj odchýlit. Dodává, že pokud žalobkyně ve svých podáních a stížnostech poukazuje
na délku řízení v její věci, pak tato délka řízení je z valné části způsobena chováním
žalobkyně ve vztahu nejen k ustanoveným, ale i ke zvoleným zástupcům - advokátům.
Proto Nejvyšší správní soud posuzoval projednávanou věc v celém kontextu vztahu žalobkyně
– zástupce (advokát) a dospěl k závěru, že výrok II. shora uvedeného usnesení krajského
soudu je v souladu se zákonem. Třeba dodat, že žalobkyně se mýlí, domnívá-li se, že soud
je vždy a za všech okolností povinen jí dalšího a dalšího zástupce ustanovit jen proto,
že je sociálně slabá. Přístup žalobkyně těžko hodnotit jinak než jako zneužívání práva.
Nejvyšší správní soud proto kasační stížnost ohledně výroku II. napadeného usnesení
jako nedůvodnou zamítl (§110 odst. 1 s. ř. s.). Kasační stížnost proti výroku III. odmítl
proto, že proti tomuto výroku není kasační stížnost přípustná.
Rozhodnutí o náhradě nákladů řízení o kasační stížnosti vychází z ust. §60 odst. 1 a 2
s. ř. s. Žalobkyně nebyla ve věci úspěšná a žalovaná nemá právo na náhradu nákladů řízení
o kasační stížnosti ze zákona.
Poučení: Proti tomuto rozsudku nejsou opravné prostředky přípustné.
V Brně dne 29. listopadu 2007
JUDr. Jaroslav Vlašín
předseda senátu