ECLI:CZ:NSS:2007:3.ADS.17.2007
sp. zn. 3 Ads 17/2007 - 89
USNESENÍ
Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Marie
Součkové a soudců JUDr. Jaroslava Vlašína a JUDr. Milana Kamlacha v právní věci žalobce
P. P., proti žalované Městské části Praha 5, se sídlem nám. 14. října č. 4, Praha 5, o žalobě
proti rozhodnutí žalovaného ze dne 4. 3. 2004, čj. 380/2004, vedené u Městského soudu v
Praze pod sp. zn. 3 Cad 15/2004, o kasační stížnosti žalobce proti usnesení Městského soudu
v Praze ze dne 16. 8. 2006, č. j. 3 Cad 15/2004 - 78,
takto:
I. Kasační stížnost se odmítá .
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení o kasační stížnosti.
Odůvodnění:
Usnesením Městského soudu v Praze ze dne 20. 4. 2005, č. j. 3 Cad 15/2004 - 40, byla
odmítnuta žaloba proti rozhodnutí žalované ze dne 4. 3. 2004, čj. 380/2004, jímž žalovaná
přerušila řízení ve věci žádosti žalobce o přiznání příspěvku z prostředků sociální péče. Soud
shledal uvedené rozhodnutí vyloučeným ze soudního přezkumu podle §68 písm. e) s. ř. s.
a §70 písm. a) s. ř. s., neboť se jedná o úkon žalované, který není rozhodnutím. Proto soud
žalobu podle §46 odst. 1 písm. d) s. ř. s. odmítl.
Žalobce podal proti tomuto usnesení kasační stížnost. Podáním doručeným Městskému
soudu v Praze dne 14. 3. 2006 vzal zástupce žalobce Mgr. Tomáš Kutnar žalobu i kasační
stížnost zpět. Připojeno bylo vlastnoručně psané i podepsané prohlášení žalobce,
že s uvedeným procesním postupem souhlasí. Městský soud v Praze proto v souladu s §108
odst. 2 s. ř. s. řízení o kasační stížnosti zastavil s tím, že zastavení řízení o žalobě již nebylo
možné s ohledem na to, že řízení o žalobě již bylo pravomocně skončeno.
Proti tomuto usnesení učinil žalobce podání označené jako „kasační stížnost“, v němž
požádal o okamžité ustanovení „advokáta ex offo“ za účelem vypracování kasační stížnosti
v zákonném termínu. Stěžovatel uvedl, že „trvalému, dlouhodobému, vědomému
a úmyslnému, předem prodiskutovanému a odsouhlasenému porušování jeho lidských práv
jak H. tak i K. nelze nečinně už dále přihlížet“. Soud poté uložil stěžovateli, aby předložil
plnou moc udělanou advokátovi pro řízení o kasační stížnosti, aby uvedl, v jakém rozsahu a
z jakých důvodů rozhodnutí napadá a rovněž aby uvedl údaj o tom, kdy mu bylo rozhodnutí
doručeno a řádně označil žalovaného. Soud stěžovatele poučil, že v případě neodstranění
těchto vad bude řízení o takovém podání odmítnuto. Stěžovatel pouze opětovně požádal o
ustanovení zástupce a prodloužení lhůty k vyhotovení kasační stížnosti s tím, že rozhodnutí
napadá v celém rozsahu a opětovně vytkl podle něj již známou zkorumpovanost soudu a „jeho
odsouzeníhodnou závislost vůči obecním šimlům a šimlicím ukrývaným v pražských úřadech“.
Nejvyšší správní soud se kasační stížností musel zabývat nejprve z hlediska
její přípustnosti. Pouze přípustná kasační stížnost může soudu umožnit zkoumání dalších
procesních podmínek a případné projednání in merito.
Podle §102 s. ř. s. je kasační stížnost opravným prostředkem proti pravomocnému
rozhodnutí krajského soudu ve správním soudnictví, jímž se účastník řízení domáhá zrušení
soudního rozhodnutí. Podle §103 odst. 1 s. ř. s. je možno kasační stížnost podat pouze
z vymezených důvodů, přičemž důvod, o který se kasační stížnost opírá, musí stěžovatel
v kasační stížnosti uvést (§106 s. ř. s.). Z podstaty věci (jde o návrh na zrušení pravomocného
rozhodnutí soudu) vyplývá, že důvody kasační stížnosti směřují vůči postupu soudu:
stěžovatel tak může napadat nezákonnost spočívající v nesprávném posouzení právní otázky
soudem [§103 odst. 1 písm. a) s. ř. s.], popřípadě může tvrdit, že správní řízení trpělo
takovými vadami, že to mohlo ovlivnit zákonnost, a proto měl soud takové rozhodnutí zrušit
[písm. b) citovaného ustanovení], dále s. ř. s. považuje za důvody kasační stížnosti zmatečnost
řízení před soudem [písm. c) citovaného ustanovení], vady soudního řízení, pokud mohly mít
za následek nezákonnost rozhodnutí ve věci samé [písm. d) citovaného ustanovení] a konečně
může být důvodem kasační stížnosti též tvrzená nezákonnost rozhodnutí o odmítnutí žaloby
nebo o zastavení řízení [písm. e) citovaného ustanovení].
Podle §104 odst. 4 s. ř. s. kasační stížnost není přípustná, opírá-li se jen o jiné důvody,
než které jsou uvedeny v §103 s. ř. s.
V posuzované věci stěžovatel v kasační stížnosti nijak nenapadá ani postup správního
orgánu (žalovaného) v řízení správním či nedostatky jeho rozhodnutí, pro které by měl soud
takové rozhodnutí zrušit, a stejně tak nenapadá ani postup Městského soudu v Praze
či nedostatky jeho rozhodnutí.
Jestliže tedy stěžovatel toliko v obecné rovině bez návaznosti na obsah vydaného
rozhodnutí napadá údajnou zkorumpovanost soudů a správních orgánů – a to způsobem
zlehčujícím soudkyně JUDr. H. a JUDr. K. –, uvádí jiné důvody, než které připouští §103
odst. 1 s. ř. s., a zatěžuje tak kasační stížnost vadou, která způsobuje, že taková kasační
stížnost je podle §104 odst. 4 s. ř. s. nepřípustná. Za této procesní situace by již neodpovídalo
zásadě hospodárnosti a procesní ekonomie, pokud by soud rozhodoval o návrhu žalobce na
ustanovení zástupce, když podání žalobce je s ohledem na výše uvedené třeba považovat za
zjevně bezúspěšné hájení práva.
Nejvyšší správní soud proto podle §104 odst. 4 s. ř. s. použitého přiměřeně podle
§120 s. ř. s. ve vztahu k §46 odst. 1 písm. d) s. ř. s. kasační stížnost odmítl
jako nepřípustnou. Soud také nezjistil žádné důvody, které by měly vést k užití §109 odst. 3
s. ř. s., jenž upravuje situace, kdy soud není vázán důvody kasační stížnosti (nicotnost
rozhodnutí správního orgánu, zmatečnost řízení soudního, nepřezkoumatelnost rozhodnutí
soudu).
O nákladech řízení o kasační stížnosti rozhodl soud podle §60 odst. 3 s. ř. s. použitého
přiměřeně podle §120 s. ř. s., neboť v případě odmítnutí návrhu – kasační stížnosti nemá
žádný z účastníků právo na náhradu nákladů řízení.
Poučení: Proti tomuto usnesení nejsou opravné prostředky přípustné.
V Brně dne 28. února 2007
JUDr. Marie Součková
předsedkyně senátu