ECLI:CZ:NSS:2007:3.ADS.23.2007
sp. zn. 3 Ads 23/2007 - 19
ROZSUDEK
Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Marie
Součkové a soudců JUDr. Jaroslava Vlašína a JUDr. Milana Kamlacha v právní věci žalobce
I. P., zastoupeného Mgr. Janem Cimbůrkem, advokátem se sídlem Bořetín 73, Kamenice nad
Lipou, proti žalovanému Ministerstvu práce a sociálních věcí, se sídlem Na Poříčním právu
376/1, Praha 4, v řízení o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 22. 9. 2006, čj.
2006/13776-442, vedené u Krajského soudu v Brně pod sp. zn. 22 Cad 236/2006, o kasační
stížnosti žalobce proti usnesení Krajského soudu v Brně ze dne 28. 12. 2006, č. j. 22 Cad
236/2006 - 8,
takto:
I. Kasační stížnost se zamítá .
II. Žalovanému se nepřiznává náhrada nákladů řízení o kasační stížnosti.
Odůvodnění:
Rozhodnutím ze dne 22. 9. 2006, čj. 2006/13776-442, žalovaný zamítl odvolání
žalobce (dále též „stěžovatel“) proti rozhodnutí Úřadu práce B. ze dne 3. 2. 2006,
čj. VI/238/06/VP, na základě něhož byl žalobce povinen podle §55 odst. 2 zákona
č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti, vrátit podporu v nezaměstnanosti ve výši 41 000 Kč
a uhradit náklady řízení ve výši 1000 Kč. Proti tomuto rozhodnutí podal žalobce žalobu
ke Krajskému soudu v Brně.
Usnesením ze dne 28. 12. 2006, č. j. 22 Cad 236/2006, Krajský soud v Brně věc
v souladu s §7 odst. 6 s. ř. s. postoupil Městskému soudu v Praze s odůvodněním, že podle
§7 odst. 2 s. ř. s. je k řízení místně příslušný soud, v jehož obvodu je sídlo správního orgánu,
který ve věci vydal rozhodnutí v posledním stupni. V daném případě je tedy místně
příslušným Městský soud v Praze.
Ve včasné kasační stížnosti stěžovatel namítl, že věc je třeba právně kvalifikovat podle
§7 odst. 4 s. ř. s. a proto navrhl, aby Nejvyšší správní soud kasační stížností napadené
usnesení Krajského soudu v Brně ze dne 28. 12. 2006, č. j. 22 Cad 236/2006 - 8, zrušil a věc
vrátil tomuto soudu k dalšímu řízení.
Kasační stížnost je podle §102 a násl. s. ř. s. přípustná a stěžovatel v ní namítá důvod
podle §103 odst. 1 písm. a) s. ř. s.; rozsahem a důvody kasační stížnosti je Nejvyšší správní
soud podle §109 odst. 2 a 3 s. ř. s. vázán. Nejvyšší správní soud přitom neshledal vady
podle §109 odst. 3 s. ř. s., k nimž by musel přihlédnout z úřední povinnosti.
Kasační stížnost není důvodná.
Důvod kasační stížnosti je uveden v §103 odst. 1 písm. a) s. ř. s., podle něhož je
možné podat kasační stížnost z důvodu tvrzené nezákonnosti spočívající v nesprávném
posouzení právní otázky soudem v předcházejícím řízení. Nesprávné posouzení právní otázky
spočívá v tom, že je na správně zjištěný skutkový stav aplikována nesprávná právní norma,
popřípadě je aplikována správná právní norma, která je však nesprávně vyložena. Stěžovatel
je přesvědčen, že soud při určování místní příslušnosti soudu pro řízení o žalobě proti
rozhodnutí žalovaného nesprávně aplikoval §7 odst. 2 s. ř. s. Podle stěžovatele měla být
místní příslušnost v daném případě určena podle §7 odst. 4 s. ř. s., podle něhož „ve věcech
nemocenského pojištění, pojistného na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku
zaměstnanosti je k řízení příslušný krajský soud, v jehož obvodu je sídlo správního orgánu,
který ve věci rozhodl v prvním stupni“. Danou věc však nebylo možné podřadit pod uvedené
ustanovení soudního řádu správního, jak se domnívá stěžovatel, neboť správní orgán prvního
stupně rozhodl o povinnosti žalobce vrátit neoprávněně získanou finanční částku vyplacenou
na podpoře v nezaměstnanosti. Takové rozhodnutí však nelze považovat za rozhodnutí
vydané ve věci nemocenského pojištění, pojistného na sociální zabezpečení ani ve věci
příspěvku na státní politiku zaměstnanosti. Jelikož se nejednalo ani o věc důchodového
pojištění, kde by byla založena místní příslušnost soudu podle §7 odst. 3 s. ř. s., je pro řízení
místně příslušným soud, v jehož obvodu je sídlo správního orgánu, který ve věci rozhodl
v posledním stupni. Takovým správním orgánem je v souzené věci Ministerstvo práce
a sociálních věcí; proto je soudem místně příslušným Městský soud v Praze. Krajský soud
v Brně tedy postupoval správně, pokud věc postoupil k dalšímu řízení Městskému soudu
v Praze, důvod kasační stížnosti podle §103 odst. 1 písm. a) s. ř. s. tedy není dán. Nejvyšší
správní soud proto kasační stížnost jako nedůvodnou zamítl (§110 odst. 1 s. ř. s.).
O nákladech řízení o kasační stížnosti rozhodl soud podle §60 odst. 1 a 7 s. ř. s.,
neboť neúspěšnému žalobci náhrada nákladů řízení nepřísluší a žalovanému v souvislosti
s řízením o kasační stížnosti žalobce žádné náklady řízení nevznikly.
Poučení: Proti tomuto rozsudku nejsou opravné prostředky přípustné.
V Brně dne 21. března 2007
JUDr. Marie Součková
předsedkyně senátu